Doma se trápíme, šance si vypracujeme, ale ta produktivita!
„S bodem jsme sice celkem spokojeni, protože Vítkovice jsou těžkým soupeřem. Ale především je v nás zklamání, že jsme opět v dalším domácím utkání nebodovali naplno. Doma se nám tolik nedaří, několikrát jsme tu už prohráli a tak jsme dnes chtěli rozhodně vyhrát.“ Karlovarští mají venku lepší bilanci a dnes se to opět potvrdilo. „Nám se na soupeřově kluzišti opravdu daří lépe. Je to hlavně tím, že tam musí útočit oni a nám stačí jen poctivě bránit a vyrážet do protiútoků. Vždy je jednodušší bořit, než tvořit a s tím máme právě doma problémy.“
Ján Lipianský vstřelil úvodní gól zápasu, kdy po zemi přesnou ranou k tyči překonal Trvaje. „Jsem hrozně rád, že mi to tam padlo. V podstatě jsem vůbec nemířil, na nějaké míření totiž není mnoho času. Prostě jsem střelil na branku, padlo to tam, takže určitě i kus štěstí. Chvála bohu za to!“ Pohříchu to byla jediná proměněná šance v první třetině, kdy měla Energie místy až drtivý tlak. „Je to hrozné, vypracujeme si tlak, šance, ale máme problém trefit třeba i jen prázdnou bránu. Naše hra by přitom vypadala mnohem lépe, kdyby se nám střelecky více dařilo a my si zaslouženě vytvořili větší náskok. Takhle se ale trápíme a není to ono.“
„Potřebujeme se trošku uklidnit, víc si v koncovce věřit a bude to mnohem lepší. Vím, že máme dost dobré mužstvo na to, abychom se dostali na důstojné příčky v tabulce.“ Další věcí, která mužstvo sráží psychicky dolů jsou přesilové hry, které se pořád nedaří. „No, tak to je zatím naše „Achillova pata“. Nejde nám to, sice se něco na té přesilovce změnilo, ale určitě to takhle dál nepůjde. Je třeba něco upravit. Myslím si, že to chce hlavně více klidu, jak v tom proměňování šancí, tak i při přesilovkách. To jsou vlastně dvě spojené nádoby, jakmile půjde jedno, zlepší se i to druhé.“
Jednu z největších příležitostí v prodloužení měl na hokejce obránce František Ptáček. Jeho střela však skončila těsně nad brankovou konstrukcí. „Já bych asi potřeboval fotbalovou bránu. Nejde mi to, zatím to absolutně netrefím tam, kam bych chtěl.“ Diametrálně odlišné bylo proměňování šancí u obou celků. „Vítkovice se na ty góly nadřely podstatně méně, než my. Ale to není poprvé. Zdá se mi, že my soupeřům nabízíme branky sami a oni pak lehce skórují. Naše hra mi naopak přijde taková udřená, je to těžké. Doléhá to pak na nás i psychicky, když vidíme, že oni vezmou puk, vystřelí někdo to tečuje a je to gól. To u nás zatím není, ale já věřím, že když budeme pořád takhle pracovat, že se k nám to štěstí nakonec obrátí!“
Karlovy Vary ale nehrají na oko ošklivý hokej, právě naopak. Pěkné kombinace, jasné brankové příležitosti, ale smůla se drží jak útoku, tak i obrany. „Já bych byl mnohem radši, kdybychom hráli ošklivě a dávali ošklivé góly, ale kdybychom vyhrávali, než tohle.“ To samé platí pro přesilové hry, dnes se opět dařily kombinačně, byla i spousta šancí, ovšem gól žádný. „No, tady to už musíme brát trochu pozitivně. Na Slavii jsme již jeden gól z přesilovky dali, tady jenom pár sekund po tom, co přišel vítkovický hráč na led. (Smích) Každopádně je pravda, že to pořád není ono, ale takhle to nemůže být věčně. Věřím, že už se to brzo zlepší. A proč ne třeba hned v Plzni.“
Související články
