HC Energie Karlovy Vary

Naši kluci nevěděli kam dřív skočit, říká Milan Hnilička o tlaku Energie ve druhé třetině

Karlovy Vary předvedly v televizní předehrávce osmnáctého kola výborný výkon, velké srdce a to vše podpořené velkou bojovností. Energetici prohrávali již 0:2 a vůbec to s nimi nevypadalo dobře. Dokázali ovšem srovnat. Hned v úvodu druhé třetiny ale opět inkasovali. Varští hráči však ukázali vnitřní sílu týmu a o deset minut déle opět srovnali stav. Vzápětí si vytvořili místy až drtivý tlak a liberečtí obránci nevěděli, kde jim hlava stojí. Příčinou toho, že Vary nevstřelily další gól byl Milan Hnilička.
Do prodloužení jste nenastoupil Vy ale Vaše dvojka. Co se stalo?
Zaklekl jsem tam do jedné rány a dostal jsem jí do kolena. Od té doby mi to začalo tuhnout. Pár posledních minut jsem víceméně dohrával na jedné noze, tak jsem přenechal místo Fikimu, protože jsem věděl, že by se mi určitě nebruslilo dobře.

Je to koleno v pořádku nebo si vyžádá delší rekonvalescenci?
Myslím, že to bude pořádku. Teď mám tři dny volno, tak to budu ledovat. Je to nastřelené a když to bude jako vždycky, ze zkušenosti vím, že to bude v pohodě.

Proti Karlovým Varům se Vám dlouhodobě nedaří. Dnes jste sice vyhráli, ale až po nájezdech. Jak si to vysvětlujete?
Toto je jeden ze stadionů, kde se nám nehraje dobře a Karlovy Vary mají navíc kvalitní mužstvo. To bude asi hlavní příčina.

Na druhou stranu jste hráli 8 zápasů venku, ve kterých jste vždy bodovali. Z toho jste vlastně vyhráli 5 zápasů. Čím to, že je Liberec nejlepší venku?
Bojujeme jako mužstvo a musím říct, že rapidní skok v této sezóně byl pro nás ve venkovních zápasech, které se nám v minulosti nedařily. Je to povzbuzující a potřebné pro sebedůvěru, když hrajeme doma. Víme, že jsme schopní venku urvat bod a to každému přidá.

Jaké to bylo, když skoro celou druhou třetinu se Varští točili před Vaší bránou?
Na naše poměry měli opravdu hodně šancí. Místy měli až drtivý tlak a v třetině nás opravdu zamkli. Ale vyhrabali jsme se z toho, získali jsme dva body a myslím, že můžeme být spokojení.

Musel jste křičet na obránce?
Snažil jsem se, ale Vary hrály v útočné třetině poměrně dobře. Kluci sami nevěděli kam dřív skočit. Snažil jsem se na ně křičet, ale nebylo mě moc slyšet.

Varští útočníci hodně dotírali před brankou. Bylo to hodně nepříjemné, když bylo hodně těch soubojů, kdy hrozilo, že Vás někdo sekne?
V pohodě to určitě není. Tam mě musí rozhodčí ochránit. Je to hodně nepříjemné. Před čtrnácti dny jsem měl otřes mozku z toho, že pořád někdo do mě najížděl a byly tam takovéto situace. Já ale bohužel toto neovlivním. Od toho je tam někdo jiný, aby mě ochránil a dal jiným najevo, že takhle dohrávat gólmana není úplně zdrávo.

Související články

Reportáž | čt 1.11.2007

Po strašidelném úvodu alespoň bod