HC Energie Karlovy Vary

O formě nerad mluvím, je hodně pomíjivá, říká skromně Roman Prošek

Osmadvacátá minuta utkání, Michal Dobroň střílí v přesilové hře vítěznou branku zápasu mezi Energií a Moellerem Pardubice. Na modré čáře společně s ním stojí a asistenci si připisuje Roman Prošek, osmadvacetiletý obránce. Defenzivně laděný karlovarský odchovanec v posledních utkáních podává vyrovnané výkony a díky minimu chyb se propracoval až do elitní formace Energie. „Pocit to byl určitě hezký,“ uvedl těsně po povedeném zápase.
Zdálo se, že utkání mělo dvě části. V té první měly více šancí Pardubice, pak se ale karta obrátila a vstřelili jste tolik branek. Čím to mohlo být?
Pardubice hrály v první třetině opravdu dobře, napadaly nás a nebály se toho. Nebylo to nic jednoduchého. Ve druhé třetině nám tam pak padl nějaký gól z přesilovky, tam se to zlomilo. Začali jsme být aktivnější a dotáhli to už do konce.

Byla tedy rozhodujícím momentem přesilovková trefa Michala Dobroně, u které jste asistoval?
Rozhodlo jednak, že Mensi chytal výborně. Dalším klíčovým momentem bylo, že nám tam ve druhé třetině napadaly góly. Jinak bychom se zase s nima tahali o jeden gól a bylo by to ještě těžké.

Musí to být úleva, jednou si užít závěr utkání bez nervů.
To samozřejmě. V zápasech jsme většinou vedli o jeden dva góly a až do konce jsme se museli strachovat. Dnes nám to tam napadalo, takže se nám ve třetí třetině hrálo mnohem líp.

Pardubicím se v poslední době výsledkově nedaří, pozoroval jste jejich nepohodu i na ledě?
To si ani nemyslím. Řekl bych, že Pardubice hrály docela sebevědomě. Byly jedním z nejlepších soupeřů, co tu poslední dobou hráli. Alespoň tedy na začátku zápasu, než dostali tolik branek.

Mohl výsledek ovlivnit fakt, že hostům nechytal Lašák?
Neřekl bych. Myslím, že Růžička nějaké ty šance chytil.

S Michalem Dobroněm jste dnes nastupovali v první formaci. Jaké to bylo nastupovat s takřka reprezentačním útokem?
Pocit to byl určitě hezký. Člověk je také více na ledě. Je to příjemné.

Svědčí to také o jisté důvěře trenéra. Zaznamenal jste v posledních zápasech také několik asistencí, cítíte se v optimální formě?
O tomhle já nerad mluvím, protože ta forma je strašně pomíjivá. Jak rychle přijde, stejně rychle dokáže odejít. Nechtěl bych tedy něco zakřiknout.

Vyhovuje Vám větší konkurence v obraně, která nastala po příchodu Jakuba Čutty?
Konkurence se samozřejmě zvedla. Je nás teď víc a koho nominuje trenér, ten hraje. Nikdo nemá nic jisté.

A nevadí Vám ten zvýšený tlak? Nepovede se několik utkání a místo v sestavě zaujme někdo jiný.
Já na to vůbec nemyslím. Kdyby na to člověk myslel, tak by ho to akorát svazovalo. Myslím hlavně na to, abych pomohl mužstvu, co nejvíc můžu.

Související články