Ze snů o NHL už jsem vystřízlivěl, říká gólmanská opora juniorů Petr Hruška
Už od počátku sezóny bylo celkem jasné, že v Sokolově nastoupím. S trenéry jsme byli domluvení, že pokud po prvních dvaceti zápasech náš tým postoupí do play off, já a ostatní hráči ročníku 89 nastoupíme v dresu Baníku.
V Sokolově už hraje spousta hráčů, se kterými jste se znal z juniorky. Pomohlo Vám to zapadnout nebo jste s novým kolektivem neměl vůbec žádný problém?
Ze začátku jsem měl obavy, jak mě nový tým přijme. V tom mi známí z juniorky pomohli, abych poznal i zbytek týmu. Pak už to bylo bez problému. Jak mladší, tak i starší hráči mě v pohodě přijali mezi sebe.
V juniorce jste měl pozici gólmanské jedničky téměř jistou. Jak tomu bylo v Baníku? Musel jste trenéry nějak přesvědčovat, abyste si vybudoval pozici?
Samozřejmě. Každý zápas, do kterého jsem byl nominován, jsem musel trenéry přesvědčit svým výkonem, abych dostal příležitost do dalšího utkání.
Máte pocit, že pro Vás bylo působení v Sokolově přínosem?
Určitě to byla zkušenost. Dospělý hokej je jiný než ten mládežnický. Hráči sice nejsou tak rychlí jako v juniorech, ale o to jsou chytřejší, mazanější. To se nedá moc vysvětlit, je potřeba si tam zahrát naživo.
Jaké byly naopak pocity, když Vás trenéři povolali zpátky do juniorky na play off?
I na tom jsme byli domluvení. Dohoda zněla, že když sezóna bude vypadat tak, jak se předpokládalo – že na začátku sezóny bude jistý postup do play off - z našeho angažmá v Baníku se vrátíme všichni do bojů o titul.
Probojovali jste se až do čtvrtfinále, ve kterém jste, stejně jako dorostenci, došli až k samostatným nájezdům, které nakonec dopadly lépe pro Zlín. Bylo to osobně pro Vás velké zklamání?
Určitě. Nejvíc mě mrzí druhý zápas, ve kterém jsme mohli vyhrát. Měli ale bohužel více štěstí.
Věřili jste si na vyšší cíle, když se týmu v základní části tolik dařilo?
Kladli jsme si cíle postupně. Již první tým, který nás potkal, byl velice silným soupeřem. Za Pardubice nastupovalo spoustu šikovných hráčů se zkušenostmi z O2 extraligy a první ligy, proto jsme tohoto soupeře brali jako jednoho z nejsilnějších v celé soutěži a když jsme přes něj přešli, tak jsme začínali pomýšlet i na vyšší cíle. Bohužel se to nepodařilo.
Dá se alespoň trochu utěšit tím, že tým, který vyřadil vás, se nakonec stal mistrem?
Měli jsme na ně a jediné, co by nás utěšilo, by bylo, kdybychom medaili měli my a ne oni.
Pomalu ale jistě Vám končí pauza, co máte před sebou?
V pondělí 26.4. mi startuje letní příprava s juniory a 3. května se pak připojím k A-týmu.
Jaký je Váš hokejový sen?
Když jsem byl malý, lákalo mě samozřejmě NHL, ale nyní jsem z toho snu vystřízlivěl. Můj cíl pro další roky je uchytit se v dospělém hokeji.
