Generální partner



Hlavní partneři
Podpora mládeže

Přijeli jsme si užít poslední zápas sezony, říká Kuchař

Přijeli jsme si užít poslední zápas sezony, říká Kuchař

22.4.2018 | Kamila Ströerová, Daniel Kubelka

Energie měla postup zajištěný již před posledním kolem baráže. Proto si mohla v Jihlavě dovolit dát šanci hráčům širšího kádru včetně brankáře Ondřeje Kuchaře. A ten příležitost chytil za pačesy. „Poprvé jsem chytal v extralize a beru to jako další krok v mé kariéře,“ říká v našem upřímném rozhovoru.

Ondro, už jste dlouho nechytal, jak jste se cítil, když jste nastupoval do utkání?
Naposledy jsem chytal zhruba před měsícem. Do zápasu jsem se těšil. Hodně mi pomohl Tomáš Závorka, který mě uklidnil, dokonce tu byla moje rodina včetně přítelkyně, i to mi opravdu pomohlo. Jsem rád, že se mi zápas povedl a hlavně za to, že se nám již v minulém utkání podařilo vybojovat extraligu.

Věděl jste už před zápasem, že nastoupíte?
Ano, věděl jsem to. Trenér mi řekl dopředu, abych se připravil. Orodoval za to, abych chytal celý zápas, nakonec jsem ale rád za dvě třetiny.

Berete zkušenost z utkání jako plnohodnotnou, když jste se dostal do branky až ve druhé třetině?
Rozhodně ano. Beru to jako další krok v mé hokejové kariéře. Přece jen baráž spadá pod extraligu a já jsem v extralize ještě nechytal.

Jaké je to pro gólmana, když nastoupí do rozjetého zápasu?
Můj nástup se ještě znásobil tím, že jsme hráli v oslabení. Ale když máte čistou hlavu, jste plně rozhodnutí a jdete si za nějakým cílem nebo za nějakým úmyslem ve hře, tak si myslím, že výsledek je jen vedlejší okolností.

Když se podíváme na začátek zápasu, tak vám delší dobu trvalo, než jste se do toho dostali, měly na tom nějaký podíl oslavy?
Asi ano. Každý z nás si nějaké pivo dal. Ovšem na druhou stranu byl celý průběh utkání takový nijaký. Nám už o nic nešlo. Přijeli jsme si užít poslední utkání sezony a chtěli jsme si zahrát hokej, protože to je sport, který všichni milujeme. Jihlava stále měla naději, tudíž na nás vletěla. Trochu mě mrzí, že si to odbyl zrovna Tomáš Závorka, ale měl plno dobrých zásahů a pokryl spoustu střel. Pro mne to byl krásný zápas. Osobně jsem za to rád. Nyní pojedeme domů a čeká nás zasloužené volno.

Jak jste zmínil, vám už o nic nešlo, přesto jste Jihlavě byli plnohodnotným soupeřem. Jaká byla motivace do třetí periody, ve které jste byli lepším týmem?
V kabině jsme si řekli, že by bylo hezké, kdyby se nám podařilo utkání ještě otočit a zkusit něco udělat s výsledkem. Jak se zápas blížil ke konci, bylo na Jihlavě znát, že ví, jak se vyvíjí utkání v Litvínově. Začalo jim docházet, že je to jejich konec a podle mého se nám díky tomu podařilo vstřelit ty dvě branky. Kluci zápas odmakali, i když v omezené sestavě a také po oslavách, za což jim patří velké poděkování. Stejně tak trenérům a kustodům bych chtěl poděkovat za celou sezonu a také za to, že jsem dostával šance v WSM lize a také v posledních zápase baráže.

Byla pro vás motivací také kulisa vašich fanoušků, kteří přijeli ve velkém počtu?
Ano! A chtěl bych začít opět poděkováním. Zaslouží si obrovské poděkování, byli neuvěřitelní celou sezonu. V Jihlavě to jen potvrdili tím, že přijeli do rozhodnutých bojů i když věděli, že nám už opravdu o nic nejde.

Jak byste zhodnotil celou vaší sezonu, ve které jste nastupoval v Mostě, Sokolově a také za Energii?
Sezona se rozjela dobře. Příprava byla dobrá. Chytal jsem také v Klatovech, což je mé rodné město. Dostal jsem také šanci v přípravě ve Varech. Bylo to super, jenže potom se nevědělo, kam půjdu dál. A tak jsem skončil v Mostě, kde bohužel, navzdory finančním nedostatkům a lidem, jsme nastupovali i v deseti hráčích a dvou gólmanech. Byl to minimální počet, který mohl hrát. Vůbec to nebylo jednoduché, spíše naopak. Alespoň to pro mě bylo poučující, byl to velký trénink, přece jenom mít v zápase čtyřicet a více zásahů je lepší, než když pouze stojíte v brankovišti jako tvrdé y a letí na vás patnáct střel za zápas. Byl jsem v neustálé permanenci. A jsem za tuto zkušenost moc rád. Každý z nás má svou cestu a já ji mám takovou. Potom ale Most skončil a hledalo se angažmá. V Energii přišlo zranění Tomáše Závorky, a tak jsem kryl záda Filipu Novotnému. Jemu se dařilo, byl výborný. Následně přišla nabídka ze Sokolova, a tak jsem tam šel. Byla tam skvělá parta. Také jsem si díky tomuto angažmá našel skvělou přítelkyni. Sezona v Sokolově skončila dřív, než jsme všichni čekali. Měli jsme větší ambice, ale to je sport. Všechno jde dál.

To je všechno ale minulostí, ale jaká bude vaše budoucnost? Co bude dál?
Vůbec nevím. Rozhodně bych si přál setrvat tady ve Varech. Moc se mi tu líbí a našel jsem si tu druhý domov. Chci tu být. Bude jen na rozhodnutí vedení, jestli mě tu bude chtít. To všechno se rozhodne snad v příští týdnu.

Ačkoli jste se v baráži podíval do branky až v posledním zápase, přesto jste na všechna utkání jezdil. Byl jste takovým maskotem…
Poslouchal jsem to od všech i od lidí mimo kabinu. Bylo to super. Když už jsem v nějakém týmu, je jedno v jakém, tak chci s tím týmem držet. Já to tak prostě mám, jsem takový typ. Rád držím s klukama, rád jim pomáhám a podporuji je. Necítím v tom ze své strany žádnou faleš, všechno je naprosto upřímné a od srdce. Říká se „Co je psáno, to je dáno,“ a já zase říkám „Přej a bude ti přáno.“ Z těch zápasů, kde jsem nechytal, jsem čerpal inspiraci. Díval jsem se na kvalitní gólmany jako Filip nebo Tomáš, kteří mají odehráno množství utkání včetně extraligy. Bral jsem to jako školu, učil jsem se něco nového i ze střídačky nebo z hlediště. Od pana Kverky jsem slýchával, že jsem štístko a zřejmě to tak i bylo, protože kdykoli jsem byl s klukama, tak se sbíraly body. Rozhodně to nebylo jen mnou (smích). Ale jsem samozřejmě rád, že celá sezona dopadla tak dobře.

Říkáte, že jste se od obou gólmanů hodně učil, naučili vás tedy i pořádně slavit?
Filip byl nejzkušenější z nás ze všech (smích). Ale v takových věcech jsem uvědomělý. Oslavy jsem si užil, ale já alkohol nepiju.

Díky za rozhovor!