HC Energie Karlovy Vary

Nebyli jsme o nic horší, bohužel nemáme ani bod, smutní Petr Gřegořek

Utkání mezi energetiky a Oceláři mělo jednoduchou předzápasovou prognózu. Setkal se totiž celek s nejlepším útokem proti nejhorší ligové obraně. Střetnutí ale vůbec tuto předpověď nenaplnilo a stala se z něj bitva výborných obran. Zápas na východě republiky hodnotí Petr Gřegořek, který v dresu Ocelářů několik sezon nastupoval.

Energetici chtěli v Třinci potvrdit výhru proti Českým Budějovicím. Otázkou ale bylo, jak se svěřenci trenéra Baďoučka na dnešní utkání připravili. Z Gřegořkových úst ale vyniká, že jejich příprava nebyla nijak odlišná. „Akorát jsme se připravovali na to, že mají dobré nástupy. Toho jsme si byli vědomi a chtěli je zachytit. Jinak naše předzápasová příprava byla stejná, jako na každé jiné utkání. V posledních čtyřech kolech jsme odehráli dvě utkání venku, která jsme prohráli 1:0. Nemyslím si, že bychom byli nějak horší, dokonce bych řekl, že jsme hráli vyrovnanou partii. Bohužel nemáme ani bod,“ smutní mistr světa z roku 2010.

Vyrovnaný duel nakonec rozhodla jediná branka. Té předcházela karlovarská přesilovka, hosté se ale prosadit nedokázali. Domácí to dokonale potrestali, když z protiútoku rozhodli zápas. Sám Gřegořek byl u inkasované branky. „Hráli jsme přesilovku, když jsem se díval na čas, do konce byly čtyři vteřiny. Hráli jsme hluboko v třinecké třetině, doufal jsem, že to tam dohrajeme,“ popisuje bek s číslem 16 na dresu zárodek celé akce a pokračuje. „Když se ale Zíb vracel z trestné lavice, tak přišla přihrávka na modrou. On se dostal na puk, já ho pak už jen doháněl. Myslím, že jsem ho i fauloval. Kotouč se pak nějakým způsobem dostal na střed, padl z toho gól. Ani nevím, jak se to stalo,“ dokončuje odchovanec opavského hokeje líčení rozhodujícího momentu zápasu.

Rozhodujícím faktorem mohla být odpočatost třineckého Zíba, který předtím odseděl dvě minuty na lavici hanby. Petr Gřegořek si to ale nemyslí. „Určitě to není tím, že hráč je odpočinutý. Já se na té modré čáře taky nijak nenadřu,“ usmívá se a pokračuje. „V té situaci šlo o to, že on měl náskok a já ho musel dojíždět. Je to zcela běžné, v průběhu zápasu se to stane několikrát. Oni dneska měli štěstí v tom, že to dokázali využít,“ říká Petr Gřegořek.

Celkové hodnocení zápasu tak nebude jednoduché, protože ačkoli Energie hrála dobře, na body to nestačilo. „Dobře hodnotit to nemůžeme. Prohráli jsme, máme nulu. Zase jsme ztratili body, které teď velmi potřebujeme. Vymlouvat se na to, že jsme hráli dobře, nemá smysl. Utkání jsme v konečném zúčtování prohráli. Na to, že jsme prohráli o jednu branku, se nikdo ptát nebude,“ uvědomuje si Gřegořek fakt, že prohra je stále prohra.

Zápas měl pro Petra Gřegořka zvláštní náboj. Zkušený obránce v Třinci působil v rozmezí let 1997 až 2002. Vracel se tak do dobře známého prostředí. „Všechny hráče úplně neznám, ale prostředí znám velmi dobře. Hraje se mi tady jinak, než na ostatních stadionech. Přece jen jsem tady něco prožil, teď už jsem ale delší dobu pryč a začíná se to vyrovnávat. I tak ale to je něco jiného, protože tady mám rodinu a kamarády,“ říká rodák z Českého Těšína, který je od Třince vzdálen pouhých deset minut cesty.

Karlovy Vary po dnešní prohře spadly na předposlední příčku, kdy je od bran baráže dělí jediný bod. Energie tak musí v příštích zápasech myslet jen na zisk velmi potřebných bodů. Změnu může přinést hned následující úterý, kde se na ledě KV Areny představí poslední Bruslaři z Mladé Boleslavi. „Na Mladou Boleslav musíme vlítnout, dát pár branek a vyhrát. Už se nemůžeme nechat zatlačit. Další ztrátu bodu si už nesmíme dovolit,“ burcuje Petr Gřegořek závěrem.

Související články

Reportáž | ne 27.11.2011

O prohře v Třinci rozhodl jediný gól