HC Energie Karlovy Vary

S jedním gólem nemůžeme být spokojení, uvědomuje si Ondřej Němec

Porážka od jednoho z rivalů o strategické pozice ve středu tabulky kabinu Energie v mrazivém počasí příliš nerozehřála. Zvlášť, když Zlín byl v úterním utkání určitě k poražení. Již poněkolikáté ale na karlovarském zimním stadionu slavila úspěch jednoduchá taktika založená na pečlivé obraně. „Je to takový betonářský hokej a čekání na brejky. My jsme se proti tomu dnes nedokázali prosadit,“ litoval po utkání obránce Ondřej Němec.
Hokejisté Energie v úterý se Zlínem poprvé porušili letošní tradici, kdy vzájemná utkání patřila vždy domácímu celku. Prohra v samostatných nájezdech mrzí o to víc, že se jednalo o souboj poblíž klíčového šestého místa. „Tenhle zápas jsme chtěli vyhrát, protože Zlín je náš konkurent v boji o play off. Chtěli jsme jim odskočit, ale místo toho jsme je nechali ještě více se přiblížit,“ litoval v skleslé kabině Ondřej Němec.

Vývoj první třetiny přesto naznačoval z karlovarského pohledu povedený večer. Oproti pěti střelám Valachů vypálili energetici hned dvacetkrát, k jejich smůle ale za zády Jakuba Sedláčka skončila pouze Mudrochova rána z nulového úhlu. Neproměněné šance jako jeden z faktorů neúspěchu označil i čtyřiadvacetiletý obránce. „Byla škoda, že se nám po vstřelení prvního gólu nepodařilo odskočit na dva. Už by to pak vypadalo asi trochu jinak, protože by museli začít hrát. Takhle jen čekali na to, jestli jim tam něco padne nebo ne. Nakonec jim tam prošla taková šmudla.“

Další třetiny již nabídly podstatně vyrovnanější podívanou. Karlovarský tlak se postupně otupil a střelecké trápení jakoby vysávalo z domácích hráčů energii. „Možná nás to trochu ovlivnilo. Myslím si ale, že jsme dost vyzrálé mužstvo na to, abychom si s takovým zápasem poradili. Nedokázali jsme se ale brankově prosadit. S jedním vstřeleným gólem doma určitě nepanuje spokojenost. A lidi nám to i dali najevo, že to takto být nemá,“ připomíná Němec některé okamžiky, kdy se z hlediště ozval nesmělý pískot.

Již poněkolikáté se letos ukázalo, že na defenzivně laděná mužstva se Energii nedaří. A především díky loňskému stříbru přijíždí týmy na západ Čech se zabezpečenou obranou čím dál častěji. „Přesně jsme věděli, že budou hrát takto. Hráli přesně hokej, který po nás chtěl trenér Venera loni. Je to takový betonářský hokej a čekání na brejky. Asi se mu to vyplácí. My jsme se proti tomu dnes nedokázali prosadit. Musíme si sednout a vysvětlit si to, abychom s Vítkovicemi hráli líp. I když oni asi budou trošku útočnější, což by nám mohlo sedět. Musíme vydřít tři body, i kdyby to mělo být třeba za vítězství 1:0,“ začíná účastník juniorského i dorosteneckého mistrovství světa uvažovat nad příštím zápasem.

Zápas s trápícími se Vítkovicemi se odehraje v pátek opět v Dolní Kamenné. A domácí prostředí je v těchto chladných dnech pro energetiky ještě větší výhodou než obvykle. Mužstva zvyklá na moderní vyhřívané haly se místním třeskutým podmínkám přizpůsobují jen s obtížemi. „Jsem tu čtyři roky. Už jsem si na to jakžtakž zvyknul a ani mi to nepřijde. Ale třeba pro Petra Sailera to není nic příjemného. Vždycky ráno na tréninku ho slyším, jak nadává. Ve Zlíně mají skoro stejné podmínky jako my, ale pro Vítkovice by to mohl být problém. Ty jsou zvyklé na teplo,“ uvažuje třebíčský rodák.

K zahřátí může některým obráncům pomoci i vyšší tempo, trenéři se v posledních utkáních rozhodli pro variantu se sedmi obránci a třinácti útočníky. „Je to trenérova taktika, kterou nastavil po zranění Jirky Hanzlíka. Musíme se s tím nějak poprat a zvládnout to,“ uzavírá rozhovor Ondřej Němec.

Ondřej Němec
Ondřej Němec po zápase se Zlínem (autor: Kateřina Bogliová)

Související články