HC Energie Karlovy Vary

Věřím v lepší zítřky, říká odcházející vedoucí Josef Mottl

Za posledních dvacet toho zažil hodně. O stravu, ubytování a přepravu karlovarských hokejistů se staral v dobách bojů o postup z druhé ligy i ve chvíli, kdy Václav Skuhravý zvedl nad hlavu pohár pro vítěze extraligy. „Byl to pro mě největší zážitek. Chtěl bych za něj poděkovat nejen trenéru Palečkovi a jeho asistentům, ale i všem klukům, kteří to uhráli na ledě,“ říká Josef Mottl. Dlouholetý vedoucí karlovarského mužstva nastoupil před týdnem ke svému poslednímu utkání a své povinnosti předal Ivo Doleželovi.
Pane Mottle, jaké máte pocity po posledním utkání ve funkci vedoucího mužstva? Je to úleva nebo spíše nostalgie?
Pocity mám smíšené. Na jedné straně jsem rád, že sezona skončila, protože byla velice nepříjemná. Nostalgii ale určitě cítím také. Přece jen jsem u zdejšího hokeje 20 let a něco jsem s ním prožil a zažil.

Mohl byste čtenářům přiblížit, co konkrétně obnášela Vaše práce?
Práce spočívá především v zajišťování hotelů, stravování a hotelů při utkáních venku. Během utkání pak sleduji hru, zapisuji střelce branek i ostatní hráče, kteří byli u gólu, zásahy gólmanů a na konci z toho vytvoříme oficiální zápis. Jde zkrátka o to, aby kluci měli vše připravené.

Jaký byl za tu dobu Váš největší hokejový zážitek?
Určitě to byla minulá sezona. Bylo to opravdu něco nádherného. Když člověk dělá u sportu, tak vždy chce nějaký úspěch. Já jsem měl to štěstí, že jsem ho zažil a bylo to něco fantastického. Když mám tu příležitost, chtěl bych za to poděkovat nejen trenéru Palečkovi a jeho asistentům, ale i všem okolo Venci Skuhravého, kteří to uhráli na ledě.

Pohybujete se přímo v kabině mezi hráči, řekl byste, že loni se tu sešla vyjímečná parta?
Když si vybavím tu dobu, kterou jsem u zdejšího hokeje, tak musím říct, že parta byla opravdu skvostná. Jeden vedle druhého to byli skvělí kluci. A nejen na ledě, ale i v soukromí. To se vidí málokdy.

Brali Váš hráči jako parťáka, nebo spíše jako někoho z kategorie trenérů?
Spíš jako parťáka. To snad ani nejde, aby mě brali jako trenéra. A tak je to dobře.

S trenéry jste ale musel komunikovat. Se kterým z nich jste si za tu dobu nejvíce sedl?
Nechtěl bych být příliš jednostranný. Když bych ale měl sestavit nějaký můj žebříček, tak především si vážím pana Palečka. Následoval by pan Marek Sýkora a Zdeněk Venera. Ti se Slušně a na úrovni chovali nejen jako trenéři, ale i jako obyčejní chlapi.

Jaké jsou teď Vaše plány do důchodu?
Nejdříve si jako důchodce nějaký ten měsíc odpočinu (smích). Doma sám s manželkou ale určitě nezůstanu. Jsem zvyklý být pořád mezi lidmi a poznávat pořád nové tváře. Doma bych asi nevydržel. Rád bych si tedy ještě našel nějakou práci.

Určitě jsme Vás ale v KV Areně neviděli naposledy…
Na hokej budu určitě chodit dál, to si ujít nenechám. Věřím, že tohle byla poslední neúspěšná sezona a že teď přijde daleko lepší období. Klukům věřím, že to dokážou.

Funkci po Vás přebírá Ivo Doležel. Už jste spolu probírali, co všechno práce obnáší a co hráči potřebují?
Už se do toho pomalu dostává. Samozřejmě mu ještě občas řeknu, co u kluků musí pochopit. Nejvíce se toho ale musí naučit sám. Musí se ke klukům dostat blíž, udělat si k nim vztah, aby všechno fungovalo, jak má.

Související články

Preview k zápasu | so 3.4.2010

Energetici zakončí sezonu duelem s Boleslaví