Pravidlo o ofsajdu na červené čáře mi vyhovuje, říká navrátilec ze zámoří Libor Ustrnul
Pro nový extraligový ročník jsou připraveny i dvě zásadní změny v pravidlech. Urostlý obránce ale strávil několik posledních let v zámoří, a tak pro něj není přechod na nový systém žádným problémem“ „Je to pro mě velká výhoda. Musím si akorát zvykat na velké hřiště. V Americe si mantinely pokryji lépe a můžu víc dávat tělíčko. Tady si musím více hlídat útočící hráče. Červená čára je pro mě výhoda, protože nejsem zvyklý na to, že si za mě někdo najíždí. Mě toto pravidlo rozhodně vyhovuje.“
Sváteční střelec se dokázal trefit hned ve své premiéře po návratu z dlouholeté zámořské mise. A nejenže to byl zásah vítězný, musel navíc potěšit i oko hokejového fanouška: „Kluci říkali, že je to dobrý... (úsměv). Já si spíš myslím, že to byla zásluha útočníků, kteří puk zavezli do pásma (Petr Kumstát a Jan Košťál), já už to jenom doklepl. Oni říkali, že to bylo víko, ale kotouč šel spíše k tyčce. Snažil jsem se pouze vystřelit na branku, jsem rád, že se to podařilo a vyhráli jsme.“
Karlovarští hráči mají za sebou první týden přípravy na ledě. Na co se v současnosti tréninky především zaměřují? „Jsme rozdělení na skupiny. Ráno jdou na led beci, poté útočníci a takto se průběžně střídáme. My obránci se zaměřujeme hodně na bruslení pozadu, střelbu z jedničky a obratnostní cvičení. Večer se vždycky hraje. Teď začneme nacvičovat i přesilovky a oslabení. Tréninky jsou super, ohromně mi to takhle vyhovuje. V Americe jsme většinou jenom dřeli, trénovali srážení a bitky, byl jsem takový provokatér. Teď se alespoň naučím používat při hře více hlavu. Jsem od patnácti let v Americe a to se podepíše na tom, že člověk nemá takový přehled. Na malém hřišti se totiž nedá tolik vyvážet puky a rozehrávat. Pro mě bude velké plus, pokud budu hrát sezónu tady. Ve Varech jsou super obránci. Třeba Řezníček nebo Ptáček, to jsou kluci, kteří hráli dlouho tuto ligu a mohou mě hodně naučit,“ přesunuje se juniorský mistr světa od náplně tréninků až k hledání vůdčích osobností karlovarského mužstva.
A právě s Františkem Ptáčkem nastupoval Libor Ustrnul v obranné dvojici a nemohl si spolupráci s kapitánem týmu vynachválit: „Mně to velmi vyhovovalo. Franta Ptáček je podobný typ jako Rosťa Klesla. Odmalička jsem hrál s Rosťou Kleslou. On vyvážel puky, rozehrával a já jsem ho jistil zezadu. On věděl, že se na mě může spolehnout. Já si zase mohl být jistý, že když jsem mu dal puk, tak budu mít bodíka. Takže mně to takhle sedí, Ptáček je výborný hráč, akorát se mnou musí mít trpělivost, než si zvyknu na velké hřiště. Spolupráce mimo led je perfektní, vždycky mi s Řezníčkem řeknou, kam si mám sjíždět a podobně. To vidění je tady totiž opravdu úplně jiné než v Americe. Hokej je tam trochu rychlejší, protože hřiště je užší. Ale pro obránce je to lepší, poněvadž je po dvou metrech hned u hráče. V Čechách je led o dva metry širší a tyto dva metry někdy chybí.“
V NHL se v současnosti rozpoutal velký shon na trhu hráčů, jsme svědky mnohdy překvapivých stěhování a podpisů nových smluv. Toto rojení se může ještě týkat i nové tváře v karlovarské kabině. „Atlanta měla do 31.7. podat kvalifikační nabídku. Tu mně ale nedala. Jirka Crha, můj agent, mi teď volal, že jsou nějaké nabídky z Los Angeles. Všechno je teď v jednání a nic není jistého. Pokud by to nevyšlo v Americe, tak bych chtěl hrát tady a dostat se do play-off. Máme dobrý tým a hlavně srdíčko,“ uzavírá povídání po vítězné premiéře hokejista s parametry profesionálního boxera.
Související články
