HC Energie Karlovy Vary

Pavel Kuběna a Mikuláš Antonik k uplynulé juniorské sezoně

Na slavnostním ukončení juniorské sezony, které se konalo v restauraci U Šimla, byli přítomni všichni hokejisté juniorky kromě reprezentantů Bendy a Schmidta, dále nechyběli trenéři Mikuláš Antonik a Zdeněk Kostourek a nechybělo ani vedení klubu. Juniorům se sezona povedla takřka na výbornou a my jsme si vybrali dvě osobnosti této věkové kategorie. Jednou byl kapitán mužstva Pavel Kuběna a druhou vyvolenou se stal trenér Mikuláš Antonik. Obou jsme se zeptali na zhodnocení sezony a na další zajímavé věci.

Pavel Kuběna

Jak byste zhodnotil uplynulou sezonu?
Povedla se nám velmi, v podstatě všechno na co jsme šáhli. Důležitý byl začátek sezony. Začali jsme vyhrávat a držet se v horní polovině tabulky. Dokázali jsme vyhrávat klíčové zápasy. Nakonec nám k výhře v základní části pomohlo i trochu štěstí, ale vyhráli jsme rozhodně zaslouženě.

Říká se, že když se daří celému mužstvu, daří se i jednotlivcům. Jak jste to pociťoval vy?
Pociťoval jsem to! Celý tým šlapal a logicky se tak ukázalo i několik hráčů, kteří se dokázali výrazně bodově prosadit.

Také jste nastupoval k pár zápasům za „áčko“.
Dostal jsem příležitost ve čtvrté pětce a myslím si, že to pro mě byla obrovská zkušenost, ze které mohu čerpat do budoucna.

V semifinále jste ztroskotali na Zlínu i přesto, že jste byli herně lepší. Čím to bylo, že jste se přestali prosazovat střelecky a sérii prohráli?
Bylo to vidět už i v sérii s Olomoucí. Na každou branku jsme se příšerně nadřeli. Možná se od nás trochu odklonilo to sportovní štěstíčko.

Na čtvrtfinále a následné semifinále přišlo několik set diváků. Určitě vám v mnohém pomohli. Byl jste spokojen s návštěvou?
Na varské poměry přišlo hodně diváků. Bylo super hrát před tolika diváky. Vyburcovali nás a dokázali nás povzbudit.

V amerických mládežnických soutěžích sledují utkání tisíce diváku. Mediální prezentace juniorské soutěže není v ČR asi příliš na úrovni.
To rozhodně ne! V Kanadě běží juniorské zápasy pravidelně v televizi. U nás běží pravidelně snad jen play-off seniorů na České televizi. Navíc se o mládežnických soutěžích v zámořích mnohem více píše, hráči jsou žádaní na rozhovory, toto u nás chybí především v médiích masovějšího významu. Všeobecně je v zámoří pro juniory mnohem lepší zázemí.

Jaký máte cíl pro příští sezonu?
Příští rok bych určitě chtěl koketovat z dospělým hokejem i když mám ještě rok v juniorce. Vzhledem k tomu, že většina týmu zůstává pohromadě, můžeme atakovat ještě o kousek vyšší metu, než letos.

Mikuláš Antonik

Můžete zhodnotit celou sezonu juniorů?
Vítězství základní části bylo příjemné, ale rozhodně nebylo jednoduché. Ke konci základní části, když jsme bojovali spíše o druhou příčku, nám štěstíčko pomohlo a my nakonec skončili první. Do play off jsme šli jako papíroví favorité, ale necítili jsme se tak. Jak se posléze ukázalo moravské celky jsou velmi silné a my jsme byli strašně rádi, že po těžké sérii s Olomoucí jsme postoupili do semifinále.

Semifinále se línem již bohužel ovlivnil i fakt, že řada hráčů měla zdravotní problémy ať už ve formě nachlazení, nebo zranění. Určitě jsme ale ostudu neudělali

V sérii se Zlínem jste byli lepším týmem, ale zklamala vás koncovka. Kde byla chyba? V základní části jste byli střelecky velmi úspěšní.
Play off je něco jiného, než základní část. Asi nás i trochu svazovala role papírových favoritů. Snažili jsme se kluky zklidnit a nabádat, aby zjednodušili hru.

Ve finále mám trochu smíšené pocity. Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že skončíme s týmem třetí, bral bych to všemi deset a byl bych maximálně spokojen. Ale vzhledem k vývoji sezony jsme možná mohli být i ve finále, nicméně i tak jsem spokojen.

Několik hráčů z juniorky hrálo za A mužstvo. Chyběli vám tito hráči a myslíte, že na závěr sezony mohli být vyčerpaní?
Myslím si, že sílu si tam nevyčerpali. Zase tolik vytěžovaní nebyli. Pro kluky to byla rozhodně velká zkušenost a motivace. ale pokud to vezmu čistě sobecky, tak mě jako trenérovi samozřejmně chyběli. Není to jednoduchá situace, když hrají a trénují s jiným týmem. Není tak možnost nacvičovat některé situace jako jsou přesilové hry, či oslabení. Já si však za ta léta zvykl a beru to prostě jako fakt, se kterým nic neudělám.

Historické umístění karlovarské juniorky je bezpochyby i prací trenéra. Je z vás nyní úspěšný trenér a důkazem je letošní medaile. Přišla už vám nějaká nabídka na trénování dospělých?
Tak především jsem na tomto zdaleka neměl tolik zásluh. Medaile byla prací celého realizačního týmu, který klukům poctivě vytvářel zázemí, ve kterém mohli dělat výsledky a hlavně prací kluků samotných. Velmi jim za to děkuji.

Ohledně nabídek, k tomu bych se nechtěl vyjadřovat. Je samozřejmé, že mým cílem je trénovat dospělé, ale to ukáže až čas jestli a jak se to někdy povede.