HC Energie Karlovy Vary

Před sezonou nikdo z nás ve finále nevěřil, hodnotí Karel Mlejnek úspěch juniorky

Sezona karlovarských juniorů je u konce. Zpočátku nevybočující z průměru, později euforická, aby ji nakonec skropily stříbrné slzy. Přestože výsledkově šlo o nejpovedenější ročník trenérské kariéry Karla Mlejnka, kouč juniorů si více než stříbrných medailí považuje jiné věci. „Jsme šťastní za Martina Rohana a Michala Vachovce, že dostali příležitost v A-týmu. Chceme, aby co nejvíc kluků hrálo extraligu v Karlových Varech,“ říká kouč v našem rozhovoru, ve kterém komentuje i osobité výroky svého znojemského kolegy.

Jaké máte z uplynulé sezony pocity, už z vás vyprchalo zklamání?
Ze sezony máme ve finále pocit velmi dobrý, řekl bych až výborný. Kdyby nám někdo před sezonou řekl, že budeme hrát finále extraligy, asi bychom mu nevěřili.

Účast ve finále tedy byla hodně nad plán?
Našim hlavním cílem je pokaždé záchrana soutěže a pak výchova hráčů. A pokud se všechno toto povede, co nejlepší umístění je tím třetím cílem. Jsme velmi rádi, že Martin Rohan a Michal Vachovec dostávali příležitosti v A-týmu. Rohan se nakonec stal i stabilním členem sestavy.

Co si myslíte, že nakonec rozhodlo finále ve prospěch Znojemských?
Rozhodující byla především jejich hráčská zkušenost, protože 11 hráčů Znojma zasáhlo do play-off první ligy a osm hráčů v něm dokonce odehrálo všech 11 utkání. Znojmo má také širší a vyrovnanější kádr.

Mohla se ta zkušenost projevit i v tom, že byli Orli zvyklí na prostředí s mnoha diváky?
To také. Ale myslím si, že i my jsme náš domácí zápas zvládli velmi dobře. I před diváckou kulisou, která byla ohromná, za což je potřeba všem poděkovat. Ve Znojmě byla atmosféra podobná, nicméně řekl bych, že jsme tam prvních třicet minut odehráli zápas velmi dobře. Pak ale soupeř skóroval z trestného střílení, my jsme se sesypali a dostali hodně branek. Ale to už nebylo pro ten zápas podstatné a do rozhodujícího zápasu jsme chtěli vstoupit mnohem lépe. Opět jsme měli nějaké šance v úvodu, ale soupeř dal dvě rychlé branky, a to de facto rozhodlo utkání.

V čem byl takový rozdíl mezi zápasy doma a venku? Hrál soupeř na svém ledě výrazně jinak?
Médii proběhlo, že Znojemští nastoupili s jinou taktikou, ale ne až tak o moc. Jediné, co jsme zpozorovali, byla změna míst útočníků ve středním pásmu, což u nás doma nedělali. Hráčům jsme samozřejmě řekli, že soupeř trošku pozměnil pohyb, avšak nechci říct, že toto rozhodlo.

Kouč Znojma Stloukal prohlásil, že první zápas prohráli téměř záměrně. Přijde vám to pravděpodobné?
To je jeho výrok a já ho samozřejmě respektuji. Stejně jako on respektuje nás. Myslím si ale, že v play-off nechce nikdo vypustit žádný zápas. A ještě k tomu záměrně, aby „načetl“ taktiku soupeře. S tímto výrokem se příliš neztotožňuji.

Kouč soupeře také ostře zkritizoval sudí z prvního utkání. Máte také pocit, že byl zápas pískán tendenčně?
Nemyslím si, že by sudí byli zaujatí. Byly tam tři vyšší tresty pro hosty a ty byly oprávněné. A co se týká dvouminutových trestů, bylo to 6:4. Takže si nemyslím, že by k tomu rozhodčí přistupovali neprofesionálně. Zápas odpískali v normě.

Podílí se podle vás na překvapivém úspěchu Znojma i skutečnost, že už v této kategorii hodně skautují a přivádějí hodně odchovanců jiných klubů?
Tak oni tam pár odchovanců měli a myslím si, že byli i kvalitní. Například Adam Havlík nebo obránce Pláněk, který letos odehrál MS do 20 let. Faktem je, že Znojmo nehraje extraligu staršího ani mladšího dorostu, takže aby byli konkurenceschopní, musejí mužstvo vždy nějakým způsobem doplnit.

Ovšem ani Energie nemá juniorku stoprocentně složenou z odchovanců a podobnou praxi dělají dnes snad všechny kluby. Je motivem udržení nejvyšší juniorské soutěže, nebo spíše snaha pojistit si nadějné hráče už v mládí pro A-tým?
Za Znojmo ani jiné kluby hovořit nemůžu. V našem mužstvu, které nastoupilo ve finále, byli jen tři hráči, kteří neprošli naším mládežnickým systémem a nastoupili až později. Jsou jimi Tomáš Klíma, vyskautovaný ze Slovenska, a Petr Koblasa, kterého jsme získali jako perspektivního hráče s potenciálem nastupovat za A-tým. Dá se říct, že jediným, který doplnil mužstvo, byl Josef Kentoš, protože jsme nutně potřebovali do ofenzivy ročník 1991.

Jaký byl a bude program mužstva po posledním zápase?
Jakmile jsme se vrátili, sezona byla ukončena. Kluci mají doporučenou lehkou aktivitu, regeneraci a hlavně čerpání nejen fyzických, ale i psychických sil. Chci, aby se hráči na hokej opět těšili. Uskuteční se poděkování od klubu, a to bude asi naposledy, co se mužstvo sejde v letošní podobě. Pak kroky některých hráčů zamíří do první ligy, případně do extraligy a část z nich zůstane v juniorech. K těm zbylým se připojí kluci ze staršího dorostu a s tímto týmem pak 2. května začneme přípravu.

Jak velké máte slovo při rozhodování, kteří junioři se podívají do A-týmu? Dají trenéři na vaše doporučení, nebo se rozhodují na základě vlastních pozorování?
Celé to funguje po spolupráci všech zainteresovaných stran. To znamená po spolupráci mezi vedením klubu, vedením mládeže, trenéry áčka a trenéry juniorů. Je to vždy výsledkem vzájemné komunikace všech těchto lidí.

Hodnotíte letošní sezonu jako nejúspěšnější ve vaší trenérské kariéře, nebo si nějaké jiné ceníte ještě více?
Z pohledu výsledku to opravdu byla moje nejúspěšnější sezona a spolu s Jaromírem Kverkou jsme velmi spokojení. Máme velkou radost, když se někteří hráči dostávají do vrcholového hokeje. Chceme, aby naši hráči hráli extraligu v Karlových Varech a za Martina Rohana a Michala Vachovce jsme nesmírně šťastní. Pevně věříme, že to samé potká i ostatní hráče.

Z pohledu vaši trenérské ambice je trénování mládeže to, co vás naplňuje, nebo byste raději v budoucnosti přešel k seniorským týmům?
Myslím si, každý trenér by si ve své kariéře měl vyzkoušet všechno a teprve poté vyhodnotit, co mu nejvíce vyhovuje. Já nejsem jiný. V horizontu tří let ale cítím, že právě trénování mládeže dělat chci a je to to, co mě momentálně naplňuje.

Vám osobně už pracovní sezona také skončila, nebo máte ještě povinnosti?
Dostal jsem od pana Ryžuka, metodika mládeže, a potažmo ČSLH nabídku dělat u výběru U15 západ. Nyní jsem v Plzni, a jsou tady tři české výběry - západ, střed a východ. Jsme tu na turnaji a pozorujeme hráče, ze kterých pak vybíráme ty, kteří se objeví v reprezentaci do 16 let.

Děkuji za rozhovor!