HC Energie Karlovy Vary

Záchrana je pro mě malé zadostiučinění, říká Richard Žemlička

Sezona A-týmu Energie je u konce a nastává čas bilancování. Jako první se za ročníkem, v němž Karlovy Vary jen těsně unikly baráži, ohlédl Richard Žemlička, který na začátku listopadu vystřídal Vladimíra Kýhose na pozici hlavního trenéra. V našem interview hovoří o nesplněném cíli v podobě play-off ale i o zájmu pokračovat v započaté práci.

Pane Žemličko, zhodnoťte prosím část sezony, kterou jste strávil jako trenér Energie.
Sezona byla velice náročná. Do Karlových Varů jsem přišel v průběhu listopadu a během svého působení jsem tu zažil velice pozitivní ale i negativní věci. Náš týmový i můj osobní cíl bylo dostat se do play-off, což se nám nepovedlo. Šli jsme do play-out, kde jsme si situaci velice zkomplikovali domácím zápasem s Chomutovem. Jinak jsme ta utkání odehráli velice slušně, samozřejmě s přihlédnutím k nervozitě, která byla znát na hokejkách i v hlavách hráčů. V posledních zápasech jsme se hodně klepali o výsledek, ale není se čemu divit. V týmu bylo mladých hráčů a zkušenosti chyběly.

Jedním z velmi důležitých momentů sezony bylo zranění Petra Kumstáta. Jako jeden z klíčových hráčů Karlových Varů marodil dva a půl měsíce. Dalším aspektem bylo posílení našich soupeřů hráči ze zámoří. My jsme tu také měli dva Kanaďany, ale ti po většinu mého působení laborovali se zraněními, takže to žádné posílení nebylo.

Také se nám za celou dobu nepovedla udělat výsledková šňůra čtyř, pěti vítězných zápasů. Taková série je vždy velice důležitá pro posun týmu v tabulce. V řadě se nám povedlo vyhrát nejvíce třikrát, jinak to byla spíše taková výsledková sinusoida.

Těmi pozitivy myslíte zřejmě poslední čtvrtinu, kdy jste reálně bojovali o play-off, že?
Deset zápasů před koncem základní části jsme si řekli, že začínáme hrát play-off. Mužstvo tuto nabídku trenéra akceptovalo a myslím, že jsme skutečně hráli na úrovni vyřazovacích bojů. Zpočátku se nám dařilo. Pak ale přišel další velký průšvih, zranil se Michal Grman. Do hry se dostávalo plno mladých nezkušených kluků, začali jsme mít problémy v obranné fázi a mužstvo šlo opět dolů.

Zranění vám také hodně komplikovala situaci v průběhu play-out…
To stoprocentně. Nám se zranění hromadila. Třeba do Brna jsme jeli bez šesti hráčů základní sestavy, de facto nám chyběla celá jedna pětka.

Kdy vám osobně letos bylo nejhůř?
Ono to gradovalo postupně. Špatně mi bylo právě v play-out, když se nám zranilo hodně hráčů. To jsem si říkal, že se dostáváme do velice nepříjemné situace. Sice jsme měli kam pro hráče sáhnout, ale vždy to byli mladí kluci, kterým pro takto důležité zápasy zatím chybí zkušenosti. Že se Karlovy Vary zachránily, pro mě bylo nakonec takové malé zadostiučinění. Přímo mi to sice nikdo neřekl, ale vím, že hodně lidí z hokejového dění mně jako trenérovi nevěřilo.

Můžete přiblížit, podle jakého klíče jste nasazovali brankáře?
Lukáš Mensator odchytal začátek soutěže. Jeho výkon nebyl optimální, i když to samozřejmě bylo ovlivněné hrou týmu. Když já jsem přišel, mělo mužstvo odehráno 19 zápasů a nasbíralo jen 19 bodů. Tým si nevěřil, dostával hodně gólů a měl skóre (vstřelené vs. obdržené branky, pozn. red.) snad -20. Tím pádem si nevěřil ani Lukáš. Postupem času jsme do branky postavili Tomáše Závorku, a ten svou šanci chytl za pačesy. Odchytal mnoho vynikajících utkání včetně několika nul a i díky němu jsme začali dělat body. Je ale mladý a postupně také trochu začal uvadat. Není se čemu divit, protože odchytal snad 30 utkání v kuse, což je pro mladého gólmana obrovská porce. Když šel Tomáš výkonem trochu dolů, vrátili jsme do branky Mensiho, který podle mě závěr odchytal velice slušně a tým podržel.

Jedním z pozitiv sezony byly i výsledky v KV Areně. Naopak venku se letos Energii nedařilo…
S hrou doma panuje spokojenost, po dobu mého působení jsme tu prohráli málokrát. Naopak hra venku byla zoufalá, hráli jsme tam naprosto ustrašeně. Byl to bázlivý hokej bez agresivity a bez tlaku do branky. Mnohdy to bylo ovlivněné i našimi vyloučeními a v některých případech i špatně posouzenými situacemi z pohledu rozhodčích. Komise rozhodčích většinu našich stížností uznala. Na rozhodčí se ale vymlouvat nechci.

Vraťme se k poslednímu utkání v Chomutově. Říkali jste hráčům stav v Brně?
Hráči o tom vůbec nevěděli. Soustředili jsme se pouze na zápas s Chomutovem, ze kterého jsme chtěli získat tři body. Realizační tým samozřejmě v obraze byl.

Jaká pak byla cesta domů, když jste věděli, že sezona skončila?
Všechen stres a deka z hráčů spadla, panovala odlehčená atmosféra a radost. Kluci šli na pivo, což si i zasloužili.

Co teď bude následovat?
V pátek ve čtyři hodiny jsme měli setkání s vedením klubu a oficiální ukončení letošní sezony. Zřejmě budou ještě pohovory s nějakými hráči. A pak už volno.

Přijal byste nabídku pokračovat v Karlových Varech, pokud by přišla?
Pokud bych nabídku dostal, rád bych tu zůstal, abych pokračoval ve své práci. Ta by však musela doznat několika změn včetně doplnění týmu. To je nutnost, aby se klub vyvaroval další účasti v play-out. Pokud tu soutěž hrajete tolikrát po sobě, tak vás to semele.

Kolika hráčů by se podle vás měly změny týkat?
Konkrétní číslo bych neuváděl, ale měl by to být větší počet hráčů.

Díky za rozhovor!