so 13.8.2016 | Kamila Ströerová

Kdy jste začal hrát hokej a jak jste se k němu dostal?
To už je nějaký ten pátek zpátky (smích). Náš známý začínal hrát v Karlových Varech ještě ve staré hale, přes něj jsem se k hokeji dostal. Mohlo mi být pět, možná šest let (úsměv).

Co byste dělal, kdybyste se nestal hokejistou?
Těžko říct. Jako každý malý kluk jsem si přál být popelář, vůbec nechápu proč, ale ta práce se mi líbila (smích). Nedokážu si představit, co bych dělal, čím bych se živil jiným než hokejem.

Co vás na hokeji nejvíc baví?
Týmová práce, sranda v šatně. Mám rád i dřinu, protože ta se časem vyplatí (úsměv). To je na hokeji hezké.

Kam povedou vaše cesty po skončení profesionální kariéry?
Také bych to rád věděl. Zatím se chci soustředit na to, co je teď a ne na to, co bude za několik let. Na takové myšlenky mám ještě času hodně.

S kým si v kabině nejvíc rozumíte? S kým sedíte v šatně?
Sedím vedle Venci Skuhravého a Máry Baránka. Rozumím si poměrně se všemi, nejsme rozdělení na nějaké určité party. Jsme jeden tým a musíme táhnout za jeden provaz.

Co obvykle děláte ve volném čase?
Většinu svého volného času trávím s přítelkyní, venčíme psa, jezdíme na výlety nebo odpočíváme (úsměv).

Prozraďte jednu svojí dobrou a špatnou vlastnost..
Nevím, kterou dobrou vlastností mám začít, protože jich mám nespočet (smích). Řekl bych, že jsem hodný, ale docela žárlím (úsměv).

Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití?
K pití mám rád obyčejnou vodu, nepiji žádné sladké nápoje. Potrpím si na nějakém pořádném kusu masa s přílohou.

Máte nějakou hokejovou přezdívku?
Říkají mi Mára nebo Švicko (úsměv).

Čeho byste chtěl v životě dosáhnout, nejen v oblasti hokeje?
V hokeji bych si přál titul, protože v každém týmu, kde jsem byl a dostali jsme se do finále, tak jsme skončili na druhém místě. Co se týče života, tak bych si přál být spokojený, šťastný a zdravý (úsměv).

Díky za rozhovor!