HC Energie Karlovy Vary

Zpověď: Petr Stloukal

V červenci během letní přípravy se ke kádru Energie připojil i třiadvacetiletý útočník Petr Stloukal. Trenéři vkládají do mladého útočníka tolik naděje, že se dokázal prorvat do základní sestavy A-týmu. Jeho předchozím domovem byla slovenská Nitra a dříve dokonce nakoukl i do juniorské reprezentace.

Kdy jste začal hrát hokej a jak jste se k němu dostal?
Řekl bych, že jsem začínal jako většina kluků v mladém věku. Domnívám se, že mi mohlo být okolo tří let, kdy jsem poprvé obul brusle a táta mě dovedl na stadion za Lužánkami, to ještě stál. Můj první tým byla Kometa Brno.

Co byste dělal, kdybyste se nestal hokejistou?
Fíha, to je těžká otázka (úsměv)... Odpovím zřejmě trochu otřepaně, ale nedokážu si již život bez hokeje představit.

Kam povedou vaše cesty po skončení profesionální kariéry?
Jsem ještě mladý, nepřemýšlím nad tím, co bude. Nějaká zadní vrátka bych ale rád měl. Podal jsem si přihlášku na vysokou školu, tak bych rád skloubil studium s hokejem. Sám jsem zvědavý, co přijde po hokejové kariéře, jen doufám, že se to zatím neblíží (úsměv).

Co vás na hokeji nejvíc baví?
Jednoznačně to je parta v kabině. Když přijdete a vidíte dvacet až třicet hráčů s úsměvem ve tváři, které baví hokej. Máte společný cíl, stejnou cestu.

S kým si v kabině nejvíc rozumíte? Vedle koho sedíte?
Nejvíce si pravděpodobně rozumím s Tomášem Dujsíkem, protože jsme oba dva z Brna, ale neznali jsme se ještě dřív než jsme přišli do Karlových Varů (úsměv). Nějaký čas jsme spolu bydleli i na hotelu. Upřímně musím říct, že v kabině není nikdo problémový, dá se tu komunikovat s každým úplně v pohodě. A vedle mě sedí Vojta Tomeček a Martin Kohout.

Co obvykle děláte ve volném čase?
Řekl bych, že u mne je to podobné jako u většiny. Po tréninku se jdu najíst a potom ležím (smích). Když se prospím, tak si zahraju na playstationu Fifu nebo Call of duty (smích). Samozřejmě trávím čas i se svou přítelkyní. Vždy je hrozně na nervy, když přijdu domů a chci si lehnout (úsměv). Na druhou stranu to chápu, každý vztah s hokejistou je velmi těžký, ale bohužel takový je hokejový život.

Prozraďte jednu svou dobrou a špatnou vlastnost…
Dobrou vlastnost by měl určit někdo jiný. Myslím si, že jsem cílevědomý a jdu si za svým. Když je potřeba, dělám všechno na 110 procent. Špatná vlastnost je ta, že jsem příliš měkký, potřeboval bych být větší prevít (smích).

Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití?
V jídle nejsem nijak vybíravý, sním prakticky všechno, pokud mám říct jedno jídlo, tak miluji svíčkovou s knedlíky, to patří rozhodně mezi nejoblíbenější jídla. Čas od času si dám Fantu, ale obvykle piji čistou vodu.

Máte nějakou hokejovou přezdívku?
Jednu přezdívku mám, ale zatím mi tak nikdo neříká, tak ji nechci prozrazovat (smích). V Karlových Varech mi říkají Stlouky.

Čeho byste chtěl v životě dosáhnout, nejen v oblasti hokeje?
Přál bych si mít šťastný život, založit rodinu, která bude zdravá. Chci si život stoprocentně užít, protože je jen jeden (úsměv).

Díky za rozhovor!