Lukáš Sáblík: Nezbývá, než se divákům omluvit
Úvod duelu byl pro Vás hodně krutý. Co říci k nepovedeným začátkům?
Nevím. Kdybych to věděl, tak bych týmu nějak pomohl. Začátky zápasů v domácím prostředí máme opravdu žalostné. Zase jsme prohrávali v první třetině 0:3 a zase na nás padla deka. Venku hrajeme ještě jakž takž dobře, ale doma je to strašné.
Může to být o psychice?
Asi ano. Podle mého nejsme schopní v domácím prostředí kočírovat nervy. To se odráží v každém utkání. Mně momentálně nezbývá nic jiného než se za takovýto výkon divákům omluvit, protože to opravdu bylo z naší strany něco hrozného.
Trenéři Vás poslali do zápasu za stavu 0:2. Co se Vám dělo v hlavě?
Někdy jdu do zápasu, když nám tam spadnou nějaké smolné góly. Proti Spartě to ale bylo jiné. Opět jsme udělali žákovské chyby. Možná to pramenilo z přemotivovanosti nebo z nějakého strachu, který máme v hlavách. Na klucích byla vidět bezmoc a já jsem věděl, že s tím už sám v brance nic moc neudělám.
Hosté dali jednu branku v oslabení a vedli už 4:0. Následně se několik desítek diváků zvedlo a začalo odcházet. To byl asi poslední hřebíček do Vaší pomyslné rakve. Souhlasíte?
Určitě. Navíc to bylo takové potupné. Vyšachovali si nás do prázdné branky. Zahráli si s námi bago. To byla pro nás potupa a další naše hrubka. Už jsem se jednou divákům omluvil, ale tak trochu je i chápu. Z hlediště se na nás nedívalo pěkně. Věrný fanoušek si bohužel u tohoto zápasu musel pobrečet. Věřte, že já jsem z toho také zdrcený.
Do konce soutěže chybí odehrát pět kol a do olympijských her jen tři zápasy…
Teď musíme na zápas se Spartou zapomenout. Hodit to za hlavu a vzchopit se. Naším cílem je umlátit ty tři poslední zápasy, které nás před pauzou čekají. Musíme se posunout tam, kde chceme být.
Po delší době jste dokázali vstřelit víc jak jednu branku…
K čemu nám to ale bylo? K ničemu. Druhý gól jsme přidali pár minut před koncem. Nechci tento gól degradovat, ale podle mého Sparta už trochu polevila. Vypracovali jsme si trochu tlak a z toho ta branka padla. Je škoda, že takhle nedokážeme hrát od prvních minut zápasu.
Na takovémto úzkém hřišti je to trochu problém, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Pro všechny mužstva je to tu stejné. Na druhou stranu my dostaneme přesilovku za stavu 0:2 nebo 0:3 a to už je z naší strany trochu křeč. Na hokejky se nám lepí nemohoucnost. Je to vidět na celém týmu včetně brankářů.