Taková byla západočeská derby před lety
Začněme Petrem Kumstátem. Necelých deset let angažmá v Karlových Varech naznačuje, že zkušenostmi se už řadí mezi pamětníky. „Při slově derby se mi vybaví výborná atmosféra a skvělý hokej. Bojuje se o každý kousek ledu a o každý puk. Zápasy jsou hodně vyhecované a i hráči dají do hry ze sebe mnohem více,“ říká Kumstát na úvod.
Na své první derby si ale Petr Kumstát už nepamatuje. „Je to už hodně dlouho. Bude to deset let zpátky, takže nevím,“ přidává. V archivu se podařilo nalézt, že Petr nastoupil k prvnímu zápasu za Karlovy Vary v Plzni v roce 2003 a to 5. října. Energie vyhrála 3:2 a Kumstát tvořil první formaci společně s Tvrdíkem a Alinčem.
Již mnoho zápasů odplulo do zapomnění, ale jeden však Petr stále dobře pamatuje. „Asi nejlepší derby z našeho pohledu bylo to, když jsme porazili Plzeň doma 7:0. Hrálo se na jednu branku a nic jsme soupeři nedovolili. Jak herně, tak výsledkově to bylo nejlepší derby,“ přidává.
Říká se, že derby nemá favorita. Kumstát se ale na klání dvou nesmiřitelných rivalů ze západních Čech dívá trošku jinak. „Favoritem je podle mého ten tým, který hraje doma. Opírá se o fanoušky, kterých přijde na zápas opravdu hodně. Diváci dokážou hnát svůj tým za vítězstvím, a i to je rozhodující faktor,“ myslí si.
První extraligové sezony ale nebyly tak vyhecované. Tábory obou fanoušků se snášely a společně fandily. „Západní Čechy“ křičely oba vyprodané zimní stadiony. „Tuhle dobu si již nepamatuji. Já jsem do Karlových Varů přišel, když už se to mlátilo. Rivalita už byla naplno znát a o nějakém bratříčkování už nemohla být řeč. Toto je téma, o kterém by měli více mluvit diváci samotní, než hráči,“ přidává Kumstát.
Odehrát derby na ledě soupeře je hodně nepříjemné. Diváci dokážou na soupeře vytvořit hodně veliký tlak a zápas mu hodně znepříjemnit. „Jak už jsme řekl, je to hodně vyhrocené a každý fandí svému týmu. Pro nadávku se nejde daleko a každý chce derby vyhrát,“ dodává Petr Kumstát s úsměvem.
Co je víc? Mistrovský titul nebo čtyřikrát v sezoně porazit západočeského soupeře? Novinář a fanoušek v jedné osobě Jiří Hausner má jasno. „Říká se, že vyhrát derby je lepší než titul, ale jí si to nemyslím. Podle mého je titul mnohem více. Zase tak dlouho to není, kdy se v Karlových Varech zvedal pohár nad hlavu,“ usmívá se Hauzner.
S karlovarským klubem žije už více než dvacet let. „První derby si nepamatuji. Extraligu hrajeme od roku 1997, takže první derby se hrálo v tu dobu někdy na podzim. Vím, že jsme se v této sezoně přetahovali s Opavou o poslední místo. Nakonec jsme skončili třináctí, a baráži se tak vyhnuli. Co se atmosféry týká, ta byla přátelská. Nastupovali za nás někteří hráči Plzně, které se podařilo do Karlových Varů přivést. Becherovka byla v první lize takovou farmou extraligové Plzně, takže to bylo v pohodě. Křičelo se „Nesmíte spadnout“ nebo „západní Čechy“. To první v době, kdy jsme si vybírali nováčkovskou daň,“ pátrá Hauzner v paměti.
A kdy přišla ta nesmiřitelná rivalita? Kde nastal ten zlom? Jirka Hauzner odhaduje, že se tak stalo během druhé či třetí sezony v extralize. „Jestli si dobře vzpomínám, bylo to po jednom utkání se Spartou. S tou se Plzeň nesnese. A když viděli v televizi, jak se Karlovaráci objímají v přátelské atmosféře se Sparťany, asi se všechno zlomilo. Navíc jsem jim začali být vyrovnaným soupeřem a dokázali jsme je i porážet. I když oba tábory mají samozřejmě svojí verzi, jak to tenkrát bylo,“ popisuje Hauzner atmosféru z konce minulého tisíciletí na závěr svých vzpomínek.
Související články
