Vzpomínky na Vlčí smečku: MHL, chuť pravého Ruska
Sezona 2012/2013
První sezona na mezinárodním poli byla pro karlovarskou juniorku velikou neznámou, ale také velikou výzvou. Jednou z nich bylo hlavně cestování, a ačkoliv byli energetici vzhledem k poloze jejich města zvyklí trávit několik hodin v autobuse, cestování na druhou stranu světa několik hodin v letadle dalo zabrat fyzické i psychické stránce. Posun času, zcela jiné prostředí, to vše poznamená výkon. Nikoliv však u Karlovarských, během jejich první sezony totiž zanechali skvělý dojem.
Energetikům se dařilo hlavně na domácí půdě, avšak ani venku nezaháleli. Po základní části se jim podařilo umístit na perfektním sedmém místě, což jim zaručilo premiérovou účast v play-off. V osmifinále však narazili na Spartak Moskva. Mužstvu, které mělo devět hráčů se zkušeností z KHL, odolávali energetici statečně, nakonec podlehli v pěti zápasech. Na lavičce tehdy stáli Karel Mlejnek s Tomášem Mariškou, na ledě se proháněli například nyní všem dobře známí Ondřej Beránek, Jakub Flek, Petr Koblasa a mnoho dalších.
Soupiska: Fečo, Habal – Dvořák, Funk, Gombár, Chalupa, Klimíček, Kvapil, Matyáš, Novák, Schusser, Šafář, V. Šik, Troška – Beránek, Csamangó, Flek, Gorčík, Harkabus, Hroch, Jurák, Koblasa, Kohout, Kubáč, Kverka, Novák, Piskoř, Půlpán, Sýkora, Švec, Táborský, V. Tomeček, Vachovec, Vaněk, Vrána, Zadražil.
„Na tuto sezonu se nedá zapomenout. Pro mě to z hokejového hlediska byla “záchranná sezona”. V dorostu a na začátku juniorky jsem byl nevýrazný hráč, který střídal ligu a extraligu. Byl jsem obětavý hráč a trenéři (Mlejnek, Mariška, Čejka) mi věřili a měl jsem dost času na ledě. V obranné dvojici s Jirkou Klimíčkem se nám dařilo. Všechny zápasy měly vysokou úroveň a byla to krásná sezona. Všechno mělo parametry TOP třídy. Hotely, zimáky, zázemí, strava. Samozřejmě občas jsme okusili pravé Rusko (ubytování bez signálu uprostřed lesa). Druhá rovina - z hlediska týmového to byla také naprosto parádní záležitost. Hodně nových hráčů z jiných koutů republiky, což doposud nebylo v Energii úplně obvyklé. Výborná parta, vše si sedlo a s většinou kluků jsme v kontaktu do dnes. Například s Markem Švecem a dalšími kluky jsme se setkali v Sokolově, s Markem pak i v Třebíči. Nerad bych na někoho zapomněl, tak nebudu raději jmenovat. Vytvořila se spousta přátelství. Hodně kluků z týmu se chytlo v našem A-týmu, takže já tuhle zkušenost hodnotím jen a jen pozitivně.”
Sezona 2013/2014
O mnoho zkušenější a i s několika novými hráči (např. Dávid Gríger, David Honzík) nastoupila Vlčí smečka, jak se juniorskému týmu přezdívalo, do své druhé sezony v MHL. Vstup sice nebyl zcela ideální, ale hráči předvedli výborné výkony hlavně na přelomu roku, kdy zaznamenali deset výher v řadě, a ve druhé části sezony, kdy se jim dařilo na výbornou. Vlčí smečka se ve druhé mezinárodní sezoně musela popasovat se změnou nasazení do play-off, kdy postupovalo hned 16 týmů. V prvním kole, kam šli energetici ze skvělého pátého místa, narazili na Junosť Minsk a nedopustili překvapení.
Další překvapení, tentokrát už ne tak milé, na ně čekalo v dalším kole play-off. Po roce totiž opět přišel na řadu soupeř Spartak Moskva. Vlčí smečka měla Rusům co vracet a v zádech měla obrovskou podporu veřejnosti. Na první domácí zápas dorazilo 1800 diváků a na druhý dokonce 2000! Ani toto povzbuzení ale nestačilo a ani druhý pokus na poražení Spartaku nevyšel, energetici s pozdějším celkovým vítězem vypadli ve čtyřech zápasech.
Soupiska: Fečo, Frček, Honzík – Adam, Bahounek, Blaha, Dvořák, Horvath, Kečkeš, Kvapil, Šafář, Šimek, Škvor, Troška – Beránek, Bezúch, Csamangó, Flek, Fronk, Gorčík, Gríger, Harkabus, Hroch, Koblasa, Kohout, Krliš, Osmík, Rubeš, Táborský, Vachovec, Vachutka, Vrána, Zadražil.
„Nejradši vzpomínám na tu partu. Díky cestování a všemu se to utužilo mnohem víc, než kdybychom hráli normálně v Česku. Od klubu a sponzorů jsme měli vytvořené skvělé zázemí. Soutěž byla hrozně kvalitní, rád na to také vzpomínám, protože jsme byli úspěšní. Vždy jsme hráli play-off a v poslední sezoně jsme hráli o první místo. Organizace v Rusku byla také velmi dobrá, snažili se to pojmout opravdu profesionálně. Většinou jsme měli velmi dobré zázemí, hráli jsme na stadionech pro KHL. Cesty letadlem a doprava mezi městy byly mnohdy velmi dobrodružné, ale na vše vzpomínám dobře a rád.”
Sezona 2014/2015
Když Vlčí smečka nastupovala v září 2014 na led, ještě nikdo netušil, jakým směrem se vše vyvine. Energie totiž doslova válela, jednomu soupeři za druhým nadělovala pořádné nadílky a držela se na čelních místech tabulky. To stejné platilo i v individuálních statistikách, kdy se dařilo především trojici Zadražil – Harkabus – Gríger. Z Energie se stala nezastavitelná mašina, která si šla za jasným cílem, to však vydrželo pouhých 42 kol.
Už od začátku sezony totiž hlavní partner, společnost Vemex, nedodržovala smluvně dohodnuté finanční plnění a dlouhá jednání probíhala už od listopadu. Nebýt pana Karla Holoubka, Vlčí smečka by danou sezonu neodehrála ani jeden zápas. Vedení samotné MHL několikrát přislíbilo, že se vše vyřeší a finance se najdou, ani k tomu ale nedošlo. Bohužel, 23. ledna přišla rozhodující zpráva, že smluvní podmínky nebudou dodrženy, a sezona tak musí předčasně skončit. Rázem tak přišel pro hráče obrovský šok a hlavně zklamání z dobře rozehrané sezony, kdy mohli reálně útočit na zisk Charlamova poháru.
O tom, jak dobře energetici hráli, hovoří i statistiky. Konečných 90 bodů by jim totiž stačilo na osmé místo, ačkoliv odehráli o čtrnáct zápasů méně (V době ukončení se nacházeli na prvním místě západní konference). Matěj Zadraži navíc se svými 60 body skončil druhým nejproduktivnějším hráčem, nebýt předčasného konce, mohl kanadské bodování zcela ovládnout. Pro většinu hráčů se po předčasném konci naštěstí podařilo najít dočasné angažmá v první či druhé lize.
Soupiska: Fečo, Frček, Fučík, Kuchař – Běhal, Dvořák, Kečkeš, Michálek, Priškin, Röthlisberger, Rulík, Šafář, Šimek, Vaněk, Weinhold – Beránek, Csamangó, Gorčík, Gríger, Harkabus, Hroch, Janata, Kohout, Molnár, Orság, Osmík, Rubeš, Škop, Táborský, Vrána, Zadražil.
„Byla to veliká zkušenost asi pro nás všechny, co jsme to hráli, přeci jen úroveň většiny týmu z MHL se nedala s ELJ srovnat. Asi nejvíce vzpomínám na tu partu, kterou jsme měli, tahali jsme za jeden provaz, tím pádem se nám taky dařilo porazit i ty nejlepší. Samozřejmě ta sranda v kabině a různé vtípky to ještě umocňovali. Historek mám hodně, ale většina je nepublikovatelná, takže to radši vynechám. Jinak co mě nejvíce mrzí, je ten poslední rok, kdy jsme jako Češi vedli celou MHL a nakonec jsme to nemohli dohrát, na to asi nikdy nezapomenu.”
Pro spoustu hokejistů byla MHL tím ideálním přechodem z juniorského do mužského hokeje. Je veliká škoda, že působení karlovarské Energie na mezinárodním poli skončilo takto nesportovní cestou. Mnoho hráčů ale v současné působí v A-týmu Energie či v jiných extraligových nebo prvoligových mužstvech, což je nakonec asi ten největší úspěch.
Kteří členové Vlčí smečky se nejvíce prosadili v A-týmu Energie?
Tomáš Dvořák – 158 zápasů
Ondřej Šafář – 98 zápasů
Ondřej Beránek – 183 zápasů
Jakub Flek – 264 zápasů
Sebastian Gorčík – 256 zápasů
Petr Koblasa – 249 zápasů
Martin Kohout – 200 zápasů
Jaromír Kverka – 160 zápasů
Vojtěch Tomeček – 200 zápasů
Michal Vachovec – 345 zápasů
Dávid Gríger – 230 zápasů
