HC Energie Karlovy Vary

Z naší strany to určitě nebyl dobrý zápas, smutní Jiří Černoch

Z osobního hlediska se po prodělaném zranění vrací do formy, skóroval už potřetí za sebou. Jiří Černoch se trefil i do sítě Litvínova, nicméně ani to Karlovým Varům nepřineslo v podkrušnohorském derby vytoužené body.

Jirko, takový trošku klasický karlovarský scénář – nechali jste si soupeře odskočit a dotahujete…
Já nevím, čím to je. Bohužel, ty šance jsme tam měli, góly jsme nedali. Soupeř dal a zase jsme se ocitli v té situaci, kdy musíme dotahovat. Za těch posledních sedm minut je hrozně těžké dotáhnout dvougólové manko.

Především jste ale nevyužili sedm přesilových her. To byl asi klíčový faktor, že?
Jasně, že to je faktor. Ty přesilovky vás buď nakopnou, nebo jako v tomto případě nás to totálně pohřbilo. Když ty přesilovky nejdou, tak sebevědomí jde dolů, místo aby šlo nahoru a naopak zvedáme soupeře. Jednoznačně to rozhodly přesilovky.

Našel byste nějaký konkrétní důvod, co v početních výhodách drhne?
Asi jedna příčina tam není. Bohužel jsme na tom teď tak, že jak nám něco nevyjde, tak nás to strašně sundá psychicky, a pak je těžké se do toho zase dostat. Ten zápas byl o přesilovkách a prohráli jsme si to.

Energie pojedenácté v řadě ztratila proti Litvínovu na domácím ledě bod. Je možné, že vám tento soupeř prostě nesedí?
Může to být něčím způsobené, ale nemyslím si, že by nám zrovna Litvínov neseděl. Bohužel hráli hrozně zodpovědně, hlavně těch posledních deset minut stáli ve středním pásmu a čekali na naše chyby. Je hrozně těžké se přes to přebít. Nemůžeme s takovým týmem prohrávat o dva góly.

Celé utkání bylo plné nepřesností, viděl jste to stejně?
Z našeho pohledu to určitě nebyl dobrý zápas. Bylo tam strašně moc chyb a, jak jsi řekl, nepřesností. Za takové situace, kde jsme, se nám to nesmí stávat, navíc doma.

Ve druhém dějství jste třikrát vystřelili na bránu a hned šestkrát mimo ní…
Těch střel bylo málo, ale zase musím říct, že jsme tam měli hodně gólovek. Dvakrát jsme jeli sami na bránu a byly tam nějaké dorážky, ze kterých prostě musíme dát góly. Nás poslední zápasy sráží, že nejsme produktivní a nedáváme góly, dáváme málo gólů.

Ve třetí dvacetiminutovce to bylo z herního pohledu lepší. Bylo to o přestávce v kabině divoké?
Musím říct, že ani ne. Spíše přišlo takové uklidnění, protože trenér viděl, že nám to odskakuje a úplně nemá smysl na nás řvát, spíš to tak nějak zklidnit. Nedokážu si vysvětlit, že posledních deset minut to vypadá, jak kdybychom měli vyhrát 7:0, ale bohužel proti takovým týmům a za takové situace, jak ta tabulka je narvaná, si nemůžeme dovolit prohrávat o dva góly deset minut před koncem.

Z osobní stránky – potřetí v řadě jste se gólově prosadil. Jste tedy zcela zpátky po zranění?
To se těžko hodnotí. Samozřejmě je to zápas od zápasu lepší, ale ještě to není tak, že bych se cítil totálně komfortně. Bohužel, když prohráváme, tak je to o to horší.

Vaší branku ještě zkoumal videorozhodčí…
Ondra (Beránek) jel sám na bránu a já to nějak dojížděl. Viděl jsem, že ten puk se mi odrazil a neměl jsem ten puk na holi, tak jsem to vzal brzdou, zkusil jsem to tam nějak dát. Jak jsem spadl vedle brány, tak jsem viděl, že puk už je za brankovou čárou. Řval jsem na rozhodčího, ten řekl, že ne. Nakonec volal videorozhodčí, tak jsem si myslel, že kdyby si vzali challenge, asi by to odvolali. Ale koukli se na to a viděli, že jsem jel s pukem.

Do hlediště nyní smí jen tisícovka diváků. Přesto, byla ta podpora dostačující?
My jsme rádi za každého fanouška, co přijde. Bohužel ta situace je taková, jaká je. Nebudu ji hodnotit. My jsme alespoň rádi za to, že může přijít někdo. Samozřejmě, že čím více, tím lépe, ale pořád lepší, než kdyby tu bylo totální ticho jak v divadle.

Vnímali jste i emoce fanoušků?
Samozřejmě je to nepříjemné, když jsme zakládali přesilovku a lidi pískají. Já je chápu, že se jim to nelíbí a zaplatili si za to. My se na tom budeme snažit zapracovat, aby na nás nemuseli pískat.

Související články