Zpovědnice: David Hájek
Kdy jste začal hrát hokej a kdy jste se napevno usadil na svém postu?
Začal jsem hrát pěti šesti letech. Oba mí strejdové hráli hokej v Klášterci, starší bratranec hrál za Chomutov. Jezdil jsem se na ně dívat, a to pro mě byla taková motivace. Navíc mám skvělé rodiče, kteří mě od mala podporovali a hokejový život prožívali se mnou. Na postu obránce jsem se paradoxně usídlil až v mladším dorostu. Do té doby jsem hrál útočníka. Na jednom turnaji pak ale chyběl obránce a já jsem se dobrovolně přihlásil, že bych si to chtěl vyzkoušet. Trenéři byli překvapení, ale mě to strašně bavilo a od té doby jsem na tom postu zůstal.
Jak byste popsal svojí roli v týmu?
Na to, abych svoji roli mohl hodnotit, je ještě moc brzo.
Jaké máte cíle v hokeji?
Mít z hokeje dobrý pocit. Od toho se to celé odvíjí. Nejdůležitější je, aby hráč měl z hokeje radost.
Co je podle Vás základem úspěchu v hokeji?
Samozřejmě tvrdý trénink a píle. To tomu ale dnes dává každý. Myslím si proto, že k úspěchu velkou měrou přispívá i to pověstně štěstíčko.
Co je Vaší nejsilnější stránkou?
Nerad se takto hodnotím. Já doufám, že všestrannost.
Co si říkáte, když na ledě provedete velkou chybu?
Snažím se jí napravit.
Jaké jsou Vaše koníčky, co nejraději děláte v letní přestávce?
Už mám rodinu, té se věnuji nejvíc. Také jsem velký fanda motoristického sportu, takže mě baví jezdit se koukat na různé závody.
Kdo je Váš největší kamarád v kabině?
Jsem tu zatím krátce, takže nemohu říct, že tady mám jednoho největšího kamaráda. Musím ale říct, že kluci jsou tu výborní a žádný problém s nimi nemám.
Jaká je Vaše přezdívka a jak vznikla?
Přezdívka je Hájčus nebo Hájkys a vznikla z mého příjmení už někdy v mládežnických kategoriích.
Co děláte v autobuse při dlouhých cestách?
Nejsem ten typ, co by usedl do autobusu a probudil se až na cílovém místě. Spaní mi moc nejde, takže rád sleduji filmy nebo si čtu časopisy.
Jaké jsou Vaše oblíbené školní předměty? Jaký jste byl student?
Student jsem byl průměrný. Hokeji jsem se snažil dávat všechno a později jsem procházel i reprezentačními výběry, ale ve škole jsem se to vždy snažil dohnat. Priorita moje i mých rodičů byla maturita, a tu se mi podařilo zvládnout.
Jakému týmu vedle Energie fandíte?
Chomutovu, protože odtamtud pocházím.
Jakou hudbu rád posloucháte, na který film se rád podíváte?
Hrozně mám rád Forrest Gump. To je film, u kterého si vždy hrozně oddychnu. Z hudby poslouchám asi všechno. V autě si rád pustím U2 nebo i obyčejné rádio.
Co Vás dokáže nejvíce naštvat?
Když přijdu do styku s nějakou špatnou lidskou vlastností. Konkrétně to ale specifikovat nedokážu.
Jak by podle Vás vypadal ideálně strávený den?
Jsem klidnější člověk, takže to může být třeba i u rodičů s celou rodinou, kterou mám opravdu početnou. Strašně si také užívám, když s kamarádem jezdíme po okruzích a jako diváci navštěvujeme motoristické závody. Miluju chození v boxech a poznávání všeho toho zázemí.
Váš životní vzor?
Životní vzor nemám. Když jsem byl menší, měl jsem hokejové vzory, ale teď už jsem z toho vyrostl.
Vaše nejoblíbenější jídlo a pití?
Mám rád českou kuchyni hlavně od své manželky, která výborně vaří. K pití si dám jablečný džus s vodou.
Vlastníte nějaké domácí zvířátko?
Rodiče mají vlčáka, to byl pes, se kterým jsem od mala vyrůstal. Já zatím žádného nemám. Počítám, že si jednou nějakého na zahradu pořídím.
Kdybyste si mohl přát tři věci...
Zdraví pro mě, zdraví pro moji rodinu a spokojenost.
