Šimon Bečka se uvedl brankou a litoval špatné druhé třetiny
Češi podlehli Finsku 4:5. Šimon Bečka se uvedl v národním týmu brankou a byl rád, že do utkání zasáhl. „Pro mě je účast na reprezentačním srazu veliká šance a jsem za ní velice rád. Škoda té druhé třetiny, protože jinak jsme celé utkání makali. Ve druhé části jsme si zápas prohráli,“ popsal Bečka své pocity ihned po utkání.
Šimonovi se povedl vstup na mezinárodní scénu více než úžasně. „Dokázal jsem dát gól z přesilovky. Nějakou šťastnou náhodou to tam padlo, ale moc velikou radost z toho nemám. Prohráli jsme,“ přiznal autor vyrovnávací branky na 1:1.
Po první třetině odcházeli čeští mladíci do šatny za stavu 2:2. Trenéři hráče sice nechválili, ale ani jim nespílali. Spíše svým svěřencům radili, co a jak hrát. „Bohužel ve druhé třetině jsme přestali do hráčů soupeře chodit. Nenapadali jsme obránce Finů při rozehrávce a tím to začalo. Následně jsme dostali dva góly a takzvaně se z toho pobláznili. Nedokázali jsme na tyto branky odpovědět a už jsme se vezli,“ pokračoval patnáctiletý mladík.
Přesně pravý opak se odehrál za dveřmi kabiny s vlaječkou České republiky po druhé časti. Trenérská trojice byla slyšet až ven. „Byl pořádný humbuk. Zažil jsem sice už horší, to je pravda, ale vyslechli jsme si toho hodně,“ přiznal jeden ze zástupců Energie. A co si hráči od trenérů vyslechli? Šimon odpověděl téměř okamžitě. „Říkali nám, že neplníme jejich pokyny, které po nás chtěli a také, že bychom se měli do zápasu vložit naplno a hrát na maximum,“ popsal ve zkratce slova trenérského tria.
Zvýšený hlas kouče na hráče zabral. Ti zapnuli a dokázali se do poloviny třetí části dvakrát prosadit. „Ani nám tak nechybělo štěstí, jako důraz před brankou a měli jsme více střílet. To je podle mého důvody, proč se nám nepodařilo vyrovnat,“ konstatoval Bečka.
Mladí reprezentanti si užili i vynikající atmosféru. V Karlových Varech na mládežnický hokej moc diváků nechodí a hrát před tisícovkou fanoušků, kteří neúnavně povzbuzují, bylo pro všechny veliký zážitek. „Diváci byli vynikající. Dokázali nás hnát dopředu. Z mého pohledu to bylo něco neskutečného,“ přiznal.
