HC Energie Karlovy Vary

Jakub Galnor: Je jedno, kdo dá gól. Jde o ten bod, který je důležitější než všechno

Útočník Jakub Galnor hraje v letošní sezoně za juniorku Energie prvním rokem a stejně jako jeho spoluhráči, kteří z dorostu přišli s ním, o sobě dává vědět. Část nadstavby sice vynechal, ale dostal se brzy zpět do tempa, což rozhodně předvádí v play-off. Jak ale sám říká, nyní to není o tom, kolik bodů si nasbírají jednotliví hráči, ale jde o každý bod v sérii. V ní naši junioři postupují s pílí a pokorou krok za krokem. Nyní má Jakub se svými spoluhráči před sebou nejdůležitější zápas semifinále. A jak mladičký útočník vidí dosavadní průběh série?

Jakube, semifinálová série s Oceláři. S čím jste jeli do Třince?

Jeli jste tam s tím, že to je silný soupeř, což se hned v první třetině prvního zápasu ukázalo, ale pak jsme to srovnali a urvali pro nás (úsměv).

Jak bys porovnal zápasy s Mladou Boleslaví a Třincem?

Zdálo se mi, že s Boleslaví to bylo vyhrocenější. Třinec je více takový hokejovější a hraje na svou šikovnost, kterou má. V tom je podle mého názoru největší rozdíl.

Oba zápasy s Oceláři byly poměrně vyrovnané. Jak to vypadalo na střídačce?

Oceláři měli hodně šancí, stejně jako my. Důležité ale bylo, jak nám říkal trenér, být pořád trpěliví. To jsme dodrželi a nakonec nám to tam padlo. Jsme rádi, že jsme ve druhém zápase vstřelili první branku, která nás určitě nakopla (úsměv). Náš výborný brankář, Adam Ebenstreit, jim pochytal několik tutovek. Za což my můžeme jenom poděkovat (úsměv). Sérii vedeme 2:0, za což jsme velmi rádi.

Hlavně ve druhém zápase se na gól čekalo hodně dlouho. Mysleli jste na to, že příliš velká snaha o skórování by mohla vést k chybě, kterou by Oceláři potrestali. Dávali jste si třeba i na tohle pozor?

Z mého pohledu jsme si na to asi pozor nedávali. Snažili jsme se hrát hokej, jaký umíme. Věděli jsme, že když se budeme snažit a budeme makat, tak nám tam ten gól padne, a to se nám potvrdilo (úsměv). Vlastně nechceme moc koukat na to, jestli gól dáme nebo nedáme, ale hlavně jde o tu týmovou hru, díky níž tam ten gól padne (úsměv).

To ostatně bylo vidět už v zápasech s Boleslaví, kdy se za gólem nehnali jednotlivci, ale vždy do toho šla třeba celá lajna. Prostě jste za tím šli všichni jako jeden a to je pro vás asi také velké plus?

Ten play-off hokej je vlastně úplně jiný. Tady je jedno, kdo dá gól, protože se už nehraje na vítězné tři body, ale na ten jeden bod, který je důležitější než všechno. Takže je jedno, kdo dá gól. Hlavní je, že se získá ten bod.

Máte před sebou určitě nejtěžší zápas z celé série. Jaká je nálada v kabině?

V Třinci byl každý v kabině rád a všichni jsme byli šťastní, ale víme že Třinec má své kvality, které už ukázal. My musíme mít pořád hlavu nahoře, být pozorní a udělat všechno pro to, abychom to ukončili v Karlových Varech, což by bylo super (úsměv).

Pro tebe jde o druhé play-off v kariéře. Loni jsi ho hrál za dorost a letos už v juniorce…

Co se týká atmosféry, tak je to stejné. Jde ale poznat, že juniorka je zase o level výš. Jsou tu samozřejmě starší kluci, někteří i o tři roky, což je znát v silových soubojích. Snažíme se, ale na to nekoukat a hrát si svoji hru a pořád makat. Myslím si, že jenom tím můžeme vyhrávat, tím že budeme makat a i když je nás hodně mladých, tak naší týmovou hrou a tvrdou prací můžeme přehrát i silnější soupeře.

Jakube, ty jsi delší dobu nehrál, ale dá se říct, že ses vrátil ve výborné formě a v podstatě jsi navázal, tam kde jsi přestal...

Pár zápasů po operaci jsem trošku tápal. Musel jsem se vrátit do toho tempa. Čekal jsem, kdy mi to tam padne, aby se to nějak zlomilo. Padlo to tam a myslím si, že do play-off jsem šel v dobré formě, stejně jako celý tým. Pět výher v řadě se nevidí jen tak (úsměv). Doufám, že nám to vydrží. Nejkrásnější by bylo dostat se do finále a tam také něco uhrát (úsměv).

Jak si vůbec play-off s klukama užíváte?

Myslím, že na výbornou. Jsme jedna parta. Jak jsem mluvil o těch pěti výhrách, tak to je znát i v kabině na morálce, kterou máme výbornou. Vlastně všechno o čem jsem mluvil, jde v týmu znát, ale pořád jdeme krok za krokem (úsměv).

Děkuji za rozhovor.

Související články