HC Energie Karlovy Vary

Krizi nám pomohla zlomit pizza, směje se kouč dorostu Václav Eismann

Začátek sezóny starším dorostencům příliš nevyšel. Přesto se dokázali vyhoupnout do středu tabulky, odkud chtějí usilovat o postup do finálové skupiny. Pohled na nevydařený začátek a současnou situaci očima trenéra Václava Eismanna vám nabízíme uvnitř článku.

Kádr zaznamenal řadu změn postupem starších kluků k juniorům a naopak příchodem mladších. Začíná se tedy každý rok úplně od nuly? Mění se rok od roku tým úplně od základu?
Oproti startu loňské sezony začala trojice útočníků Kverka – Vachovec - Frk rovnou v základní sestavě juniorů. Hrajeme, alespoň tedy v naší skupině, s jasně nejmladším týmem, což může do dalších let přinést svá nesporná pozitiva. Ale od nuly rozhodně nezačínáme, je na co navazovat.

Jaké byly cíle před začátkem sezóny?
Nedostali jsme od vedení nějaké konkrétní cíle typu, že v tabulce musíme být tam nebo tam. Vedení klubu má velmi dobrý přehled o úrovni soutěže. Vědělo se, že startujeme s mladým mužstvem, proto ani po špatném startu na nás nebyl vyvíjen nějaký přehnaný tlak. V současné době se však chceme pokusit o postup do finálové skupiny. Je to pro nás výzva, o které jsme po pátém kole moc nepřemýšleli .

Podíváme-li se na vaše dosavadní výsledky, v prvních šesti kolech se nepovedlo uhrát ani bod. Co bylo příčinou tak neúspěšného vykročení do sezóny?
My jsme v prvních dvou kolech mohli použít i zmíněnou trojici útočníků z juniorů, neboť junioři začínali až o týden později. Byla to pro nás nová situace, kterou jsme jako mužstvo nezvládli. Nechci, aby to vyznělo, že špatný start házím na kluky z juniorů, i pro ně to byla složitá situace. Znovu opakuji, že vstup jsme nezvládli všichni, celý tým. Věřím, že pokud se ještě někdy nabídne možnost tyto hráče využít, poradíme si s tím lépe. Po špatném úvodu bylo vidět nižší sebevědomí, v zápasech jsme bojovali, ale srážely nás individuální chyby. Na mužstvu byla “deka“.

Jak jste se snažili situaci řešit?
Hráče jsme se snažili povzbudit. Před každým tréninkem jsme jim připomínali, že je jen otázkou času, kdy se to zlomí. Nejdůležitější bylo, že hráči dál pracovali v tréninku. Pozitivně působil na mužstvo po celou dobu i kapitán Danes Záhora. No a večer před prvním vítězným utkáním s Chomutovem jsme si objednali do kabiny pizzu, takže vlastně na ní jsme to zlomili.

V současnosti se vám podařilo poskočit do středu tabulky. Překvapilo Vás, jak se klukům podařilo navrátit do hry?
Ti hráči kvalitu mají, takže teď se dostali zhruba tam, kam výkonnostně patříme.To, že se mužstvo dokázalo takhle dotáhnout, svědčí o charakteru kluků. Teď víme, že můžeme bodovat s každým, ale i s každým prohrát, pokud bychom v utkání nepracovali poctivě. Soutěž je neskutečně vyrovnaná.

Co byste chtěl u kluků vyzdvihnout a co by se naopak dalo vylepšit?
Tak určitě charakter a také to, že většina hráčů chce na sobě pracovat. Zlepšit potřebujeme určitě efektivitu v koncovce a vstupy do utkání, neboť v posledních zápasech jsme začínali hrát podle našich představ, až když se soupeř dostal do vedení. Obracet utkání nepůjde věčně.

Když se podívám na Vaše působení v Karlových Varech, s některými hráči se znáte už z dob, kdy jste trénoval mladší ročníky. Je pro Vás tedy velkou výhodou, že jste se s nimi setkal i v této kategorii?
Znalost hráčů je z určitého pohledu výhodou, ale každý z kluků se vyvíjí a je třeba reagovat na jejich aktuální stav. Každý z hráčů má pozici v mužstvu ve svých rukách, tam se do minulosti neohlížíme.

Nebylo by podle Vás plusem, kdyby trenér mládeže šel pokaždé se svým týmem o kategorii výše?
Myslím, že ne. Podle mě má většina trenérů kategorii, ve které se cítí nejlépe a kde může na hráče pozitivně působit.

Jak jste na tom v dosavadním průběhu sezóny s marodkou? Trápila vás nebo se hráčům zranění vyhýbala?
Zatím musím zaklepat. Vážnější problémy měl jen Mára Švec a teď Lukáš Vrána. Nestalo se, že by chybělo najednou třeba pět hráčů, takže tady problém není.

Jak hodnotíte spolupráci s mužstvem juniorů? Dokážete si vyhovět, když jedno z mužstev nutně potřebuje některého z hráčů?
Myslím, že spolupráce je naprosto bezproblémová. Když slyším, jak v jiných klubech tyto kategorie mezi sebou “válčí“, tak někdy zůstává rozum stát. S Karlem i Kvérou (Karlem Mlejnkem a Jaromírem Kverkou - trenéry juniorů, pozn.red.) si rozumím i po lidské stránce. Jejich názor mě zajímá, protože vím, že jim osud staršího dorostu není lhostejný.