po 27.8.2018 | Matěj Hodoval, Daniel Kubelka

Ondro, Jesenice neměla příliš šancí a když už, tak byly vyložené. Jak jste to viděl vy?
Přesně tak, rozhodně to bylo pro gólmana těžké utkání z tohoto pohledu, protože jsem musel být ještě o ten stupeň více koncentrovaný, abych byl na každou střelu stoprocentně připravený. Brankář, když vypadne z tempa a kouká na tu druhou půlku, tak je to sice hezké, ale v tom tempu potom není a je to o to horší, že koncentrace v těchto zápasech je důležitá. Musím říct, že se to mně a klukům povedlo. Klukům děkuju, že mi s tím pomohli.

Pomohl v koncentraci i fakt, že jste dlouho prohrávali a další gól soupeře by se těžko doháněl?
Nevnímám to tak. Chci chytit každý puk a o to horší je, když si do hlavy dostanu myšlenky, že bych dostal na 2:0 a jaké by to bylo. To vůbec. Prostě když se chytí každá střela tak ten gól nedostanu. Musím jít minutu po minutě a každým zákrokem se dostat na tu mou pozitivní vlnu a chytat lépe.

V polovině druhé třetiny jste musel nadvakrát zasahovat. Jak byste popsal tu situaci?
První gól jsem dostal v našem oslabení a ta samá situace vznikla i ve druhé třetině, když měli přesilovku. Pravák vyjel z pravé strany, ukázal mi, že by mohl střílet, ale na poslední chvíli nahrával a mně nezbývalo nic jiného, než slidnout. Naštěstí mi vymetl beton a pak mi vymetl ještě lapačku, takže zásluha i hráče, že to nedal pod horní tyčku, ale rozhodně mi pomohli i kluci, že byli důrazní a nedovolili třetí ani čtvrtou dorážku.

V přípravě jste odchytal druhé utkání, které výsledkově vyšlo lépe, než to první proti Trenčínu. Jste rád, že jste dostal šanci?
Určitě jsem rád, že trenéři dali tu šanci všem třem v přípravě a mám možnost ukázat, co ve mně je. Samozřejmě ten Trenčín nevyšel, ale na všem špatném musíme hledat to pozitivní. S Trenčínem to byla série šesti nájezdů bez gólu, které nakonec rozhodl Dávid Gríger. Tentokrát to bylo to, že jsme jako tým vybojovali to třetí místo. Je to naše s Tomášem a Filipem práce chytat každý puk a jsem rád, že se to povedlo.

Předpokládá se, že ze začátku zaujmete pozici třetího gólmana. Už se ví, kde budete chytat?
Proběhla nějaká komunikace s Karlem Mlejnkem, který vede tým v Sokolově a je to jen na mně, jak si vychytám to místo, všechno je otevřené. Ani ze začátku minulé sezony jsem pořádně nevěděl, kde budu chytat, pak přišla baráž a já si zachytal čtyřicet minut proti Jihlavě, takže ona je sezona otevřená a musím říct, že každá situace se mění každou minutou. Já jsem tedy těmto věcem otevřený a jak říkám, práce, práce, práce, ale někdy musí být s mírou a hlavně s velkou pokorou.

V Sokolově trénuje brankáře Lukáš Mensator. Jak se vám s ním pracuje?
V roce 2012 jsem přišel do Varů. Pan Kněžický si mě vzal v půlce sezony na trénink jako mladšího dorostence. Tehdy tam byl Venca Skuhravý, Tomáš Závorka i Lukáš Mensator, který chytal. Luky je skvělý člověk, jsem rád, že si s ním můžu tykat, že mu nevykám a neříkám pane. Hlavně jeho rady jsou k nezaplacení, přeci jen vychytal tu Energii titul a vedle Václava Skuhravého je to legenda klubu.

Jaké jsou vaše cíle do nadcházející sezony?
Můj sen je být v NHL, ten neustává a bude vždycky, dokud budu hrát, ale je to velký cíl. Pak mám malé cíle a ty si musím krok od kroku plnit. První cíl je samozřejmě vyhrát každý zápas a druhý cíl je brát všechno s úsměvem a užívat si ty dny, kdy můžu být s klukama, protože tenhle život miluju a mám ho rád. Užívat si každý den, i když se nemusí dařit, být a své vlně úsměvu a nešířit ho falešně, šířit ho po té kabině a nakazit tak každého, abychom žili v pozitivním prostředí a tam se rodí zdraví v týmu.

Děkuji za rozhovor.
Já děkuji a rád bych tímto poděkoval své rodině a přítelkyni.