HC Energie Karlovy Vary

Flek před mistrovstvím: Máme tým na medaili!

Druhé mistrovství světa v řadě čeká Jakuba Fleka. Tahoun karlovarského celku si během přípravy národního týmu vysloužil i kapitánské céčko a po zásluze si vybojoval nominaci na závěrečný turnaj. Ačkoliv si opět moc neužije posezónního volna, vůbec mu to nevadí, obléci dres národního týmu je pro něj totiž vždy obrovská čest.

Jakube, jaké byly bezprostřední pocity po nominaci na druhé mistrovství v řadě?
Samozřejmě jsem měl velikou radost a hrozně se na to těším. Stejně jako minulý rok jsme to absolutně nečekal. Možná to bude znít divně, ale pořád jsem si říkal, že ta konkurence je tam opravdu veliká. Bylo jasné, že přijede dost kluků z Ameriky, takže jsem se na to snažil nějak nemyslet, snažil jsem se předvádět maximum a doufal jsem, že to vyjde.

Nečekal jste to ani poté, co jste poslední turnaj odehrál s kapitánským céčkem?
Jako nějaký náznak důvěry jsem to samozřejmě cítil, ale říkal jsem si, že céčko na dresu hned neznamená, že pojedu na mistrovství světa. O tom rozhodují výkony a ne céčko nebo áčko na dresu. Nebudu ale lhát, určitě mě potěšilo, že jsem důvěru od trenérů dostal. Pořád ale musím makat dál.

Byla letos příprava v něčem jiná, i třeba s ohledem na nového trenéra Jalonena?
Bylo to hodně podobné jako minulý rok, jen byl navíc ještě jeden turnaj. Když to nějak porovnám, tak mi to přišlo víceméně stejné. Sestava se hodně měnila, začíná se tak nějak, nechci říct úplně ve slabší sestavě... Na těch prvních srazech je nominace obsáhlá. Začínal jsem v první lajně, teď když přijeli kluci, tak jsem dostal místo ve čtvrté, ale já na tohle vůbec nekoukám, přijmu jakoukoliv roli. S klukama mi to v té čtvrté lajně sedí, myslím, že nám to sedlo i minulý rok. Jsem prostě rád, že jsem se tam vůbec dostal a teď nás čeká to nejdůležitější.

Nastupovali jste spolu i s Jiřím Černochem. Je to veliké plus, že budete na turnaji spolu?
Ano, to jsem hodně rád, i za Jirku. Těmi výkony, co předváděl v přípravě, si to určitě zasloužil a já jsem mu to hrozně přál. Nějak už se známe i na ledě, byť jsme spolu nehráli tolik zápasů, ale celkově je to dobře i pro tu psychiku. Měli jsme tam k sobě Hynka Zohornu, což je obrovsky silný hráč na puku a má zkušenosti i s velkými zápasy a nejlepšími soutěžemi v Evropě. Myslím, že ty výkony nebyly špatné a doufám že budou jenom lepší.

Loni vám to v Rize sedlo perfektně, jak se těšíte letos do Finska?
Úplně nekoukám na to, kde to je, samozřejmě jsem koukal alespoň na počasí, jak tam má být. Nemá být moc hezky, což je trošku škoda, když bude volno, tak si to člověk tolik neužije, když bude pršet. Pokud to není doma, což by mělo úplně jinou atmosféru, tak je celkem jedno, kde to je. Tím že to je v jiné zemi, tak na to úplně nekoukám a spíš se těším na ty zápasy.

Loni jste kvůli covidu byli celý turnaj v bublině, letos to bude bez restrikcí asi příjemnější...
Byli jsme jen zavření na hotelu, do haly jsme cestovali autobusem, jenom zimák a hotel, nic jsme nesměli opustit. V tomhle směru to tam nebylo zrovna zábavné. Teď by to mělo být volnější, čekají nás snad nějaké dva testy a když bude vše v pohodě, tak budeme moct normálně fungovat.

Výsledkově to bylo loni zklamání, je letos cíl medaile?
Určitě. Nebál bych se říct, že tým na to máme, v týmu máme opravdu skvělé hokejisty. Systém funguje, to jsme se teď na těch dvou větších turnajích přesvědčili. Můžeme hrát s top týmy a můžeme je porazit. Věřím, že jsme si dodali zdravé sebevědomí a teď bude jen na nás, abychom to potvrdili.

Co říkají doma, že si vás zase moc neužijí?
Samozřejmě tam nějaké narážky padly, ale stoprocentně tam převládá radost z toho, že jsem se tam dostal. Volno pak nějaké bude. Pro mě je momentálně čest reprezentovat, v rodině mám tu největší podporu, jakou můžu mít.