út 24.5.2022 | Daniel Kubelka

Profil Jana Jánského

Do Karlových Varů se rodák z Luňan u Klatov přistěhoval s rodiči krátce po skončení druhé světové války v říjnu 1945. K hokeji se dostal ještě jako školák, kdy se chodilo bruslit na rybníček Malé Versailles a kde viděl starší kluky Václava Šinágla, Josefa Šafránka, Václava Zápotočného a Arnošta Náprstka, jak obrozují karlovarský hokej.

V roce 1948 se přihlásil do dorostu karlovarské Slavie a již za dva roky nadějného obránce vytáhl do mužstva dospělých trenér a současně hráč Josef Šafránek. To bylo v sezoně 1950/51, ve které karlovarská Slavia vybojovala postup mezi československou elitu. V týmu se potkal s Jiřím Macelisem a Robertem Robětínem, po jejichž boku se pilně zdokonaloval na postu obránce a zažil tak první sezonu klubu v nejvyšší soutěži.

V roce 1953 dostal povolávací rozkaz „sloužit socialistické vlasti ve zbrani“, ale vlastně nikam se nestěhoval. Jen vyměnil civilní oblek za vojenskou uniformu. Narukoval totiž do DPA K. Vary, což byl vojenský sportovní oddíl, který hrál II. ligu. Po „návratu“ domů se okamžitě zařadil zpět do A mužstva, tentokrát ne do Slavie (kluby se musely přejmenovat), ale Dynama K. Vary. Bylo to v nešťastné sezoně 1955/56, po které tým sestoupil z nejvyšší soutěže.

Po sestupu hrál za K. Vary ve II. lize až do roku 1966. A jak už to bývá, dal se na trenérskou dráhu. Trénoval jak A-mužstvo, tak i mládežnické kategorie.