Mamčics: Když mě Karlovy Vary oslovily, neváhal jsem ani na chvíli
Robertsi, jsi v Karlových Varech už dva týdny. Jak se ti tu zatím líbí, jak se tu cítíš?
Cítím se tu skvěle. Máme výborný tým a kolem nás jsou skvělí lidé. Kdykoli něco potřebuji, vždy mi ochotně pomohou. Všechno tu funguje perfektně.
Jak jsi zapadl do kabiny? Známá tvář je Janis Jaks, ale možná znáš i některé hráče z dob, kdy jsi působil ve Zlíně...
Když jsem přišel do Energie, znal jsem jen Janise. Snažím se ale postupně poznat všechny kluky co nejlépe.
Jak probíhá komunikace v kabině? S Janisem mluvíš lotyšsky, někteří hráči umí anglicky, ale také víme, že ovládáš slovenštinu...
Přesně tak. S Janisem mluvím lotyšsky, s ostatními zahraničními hráči anglicky. Rozumím ale dobře i slovenštině, která je češtině velmi podobná, takže není problém porozumět, co se říká.
Jak se zrodil tvůj přesun do Karlových Varů? Poslední dvě sezóny jsi strávil na Slovensku...
Chtěl jsem se vrátit do české extraligy a dokázat si, že na ni mám. Když mě Karlovy Vary oslovily a nabídly mi kontrakt, vůbec jsem neváhal.
Hrálo roli i to, že už máš zkušenosti s českou extraligou ze Zlína?
Určitě ano. Hrál jsem na Slovensku, ale česká extraliga je ještě o něco výš. Cítil jsem, že se chci a mohu posunout výš. Teď je jen na mně, abych to dokázal.
Do týmu přišla řada kvalitních hráčů. Cítíš, že by tento tým mohl být v této sezóně silný?
Věřím, že ano. Na trénincích tvrdě pracujeme a ladíme každý detail. Věřím, že budeme na start sezóny dobře připraveni.
Jak se cítíš po úvodních trénincích na ledě, které jsou v srpnu kvůli kondici o něco náročnější?
Jsme profesionálové a je to naše práce. Musíme být dobře připraveni a tvrdě pracovat, abychom se zlepšovali.
Máte za sebou první přípravný zápas se Sokolovem. Jaký pro tebe byl?
Cítil jsem se dobře, i když jsem nehrál poslední dva měsíce. Může to být lepší, ale byl to jen první zápas. Uvidíme, jak to bude dál.
Tvým dosavadním největším úspěchem je určitě bronzová medaile z mistrovství světa, které se hrálo u vás doma v Lotyšsku. Jak na to vzpomínáš?
Když si na to vzpomenu, mám z toho vždycky skvělý pocit. Přeji každému, aby něco podobného zažil na vlastní kůži.
Poslední šampionát se odehrál v Česku, v Praze a Ostravě. Jak sis užil mistrovství?
Hráli jsme v Ostravě, a tak naši fanoušci z Lotyšska mohli přijet ve velkém počtu. Atmosféra byla nádherná a opravdu jsme se cítili jako doma.
Nyní tě čeká olympijská kvalifikace. Je tvým dalším cílem zahrát si podruhé na olympiádě?
Stoprocentně. Chceme se na olympiádu dostat a já bych chtěl týmu co nejvíce pomoci. Potom se už vrátím do Karlových Varů a budu se soustředit na klubovou sezónu.
Stihl ses už projít po Karlových Varech?
Ano, byl jsem už v centru a minulý víkend jsem navštívil lázně. Město se mi moc líbí. Až za mnou přijede manželka, určitě si to tu spolu ještě víc užijeme.
Co děláš ve svém volném čase, když zrovna nehraješ hokej?
Během týdne, když trénujeme, se snažím odpočívat, třeba u televize, kde nyní sleduji hlavně olympiádu. O víkendech se snažím být aktivní, ať už jsou to procházky nebo další aktivity.
Když se vrátíme k tvým hokejovým začátkům, kde a v kolika letech jsi začal s hokejem?
Začal jsem ve svém rodném městě Liepaja, které je asi 200 kilometrů od Rigy a leží blízko pobřeží. S hokejem jsem začal ve třech a půl letech, až do dvanácti jsem hrál na pozici útočníka. Pak mě kvůli mé výšce kouč přeřadil do obrany a už mi to zůstalo (úsměv).
