HC Energie Karlovy Vary

Mládí v akci: Dorostenci a junioři v A-týmu

Letošní sezona nebyla pro nikoho fyzicky ani psychicky lehká. Hráči i trenéři se museli vypořádávat s nejistotu, zda jim nebude soutěž přerušena či ukončena, museli podstupovat pravidelné testování a s tím spojené případné karantény. Obzvlášť náročnou se pak uplynulá sezona stala pro mládežníky, kteří si letos proti svým vrstevníkům nezahráli prakticky vůbec. Částečně i proto hned několik z nich dostalo možnost podívat se do A-týmu a odehrát několik extraligových utkání.

S týmem se už od začátku pravidelně připravovala brankářská dvojice Adam HorákPatrik Hamrla. Oba věkem stále mladí už ale na kontě dávno extraligovou zkušenost měli, premiéru si odbyli už v roce 2019/2020, kdy každý odchytal přibližně polovinu zápasu. Letos dostali prostoru o něco více. Adam Horák se představil v jednom zápase, v lednu proti Pardubicím zapsal 32 zákroků a určitě nepředvedl špatný výkon. Jeho kolega Patrik Hamrla nastoupil hned do šesti zápasů, celkově odchytal 213 minut a pomohl energetikům k jedné výhře. Jeho role byla místy trochu nevděčná, kdy naskakoval jako střídající gólman v ne zrovna povedeném zápase.

Patrik Hamrla

,,V A-týmu Energie je to super. Sešla se tu opravdu dobrá parta, v šatně je sranda. Jsem hrozně rád, že jsem letos dostal šanci. Seniorský hokej je více o zkušenostech, v juniorce by na vás hráč vystřelil, kdežto v mužích o sobě spoluhráči vědí na tolik že to dokáží sehrát do prázdné brány. Bylo pro mě skvělé, že jsem mohl trénovat s takovými hráči jako je Václav Skuhravý, Tomáš Vondráček, Dominik Graňák a spoustu dalších. O brankářských věcech jsme se hodně bavili s Filipem Novotným, dával mi rady, koukal jsem na něj při tréninku. Mimo led jsem hodně vzhlížel k Tomáši Vondráčkovi, to je neuvěřitelný bojovník a dříč. Skvělé taky bylo že se nám každý den věnoval trenér brankářů Pavel Kněžický. Celkově svůj rok v A týmu beru jako velké posunutí v kariéře.”

V obraně Energie vypomáhal již dospělým hokejem ostřílený David Tureček. Takřka dvoumetrový bek letos naskočil do dvou extraligových zápasů, přičemž větší část času strávil v prvoligovém Sokolově. V Karlových Varech během dvou duelů strávil na ledě v průměru přes 12 minut a posbíral pět bodů do Radegast indexu, a získal tak další potřebné zkušenosti do jeho budoucího hokejového života.

Premiéru si letos zažil také šestnáctiletý obránce Filip Krajčík, který si kromě zápasů v základní části vyzkoušel také extraligové play-off. Díky marodce v obranných řadách dostal dost prostoru a ve čtyřech zápase zapsal ice-time v průměru více jak deset minut na zápas, to už je v 16 letech pořádná porce.

Filip Krajčík

,,Pro mě to v A-týmu bylo super, hrozně jsem si to užil a dalo mi to spoustu zkušeností. Samozřejmě na sobě musím pořád makat. Nečekal jsem ani s tréninky s týmem, natož pak zápasy, za šanci jsem hrozně rád, myslím, že jsem ji využil dobře. Nečekal ani jsem ani že pojedu s týmem do Pardubic, škoda, že play-off bylo tak krátké. V kabině mě přijali úplně v pohodě, mají super partu."

Další poměrně zkušený hráč nastupoval v útoku, do extraligy nakoukl letos podruhé, premiéru zažil loni. Vít Jiskra odehrál spoustu zápasů za Sokolov a za Energii si připsal dva zápasy, hned v tom prvním dokonce zaznamenal premiérový extraligový gól, když se trefil do sítě Třince. Na ledě strávil v průměru devět minut.

Na ledě vítěze základní části se do historie zapsal také další šestnáctiletý útočník Dominik Rymon. Člen národního týmu do 18 let strávil na ledě necelých osm minut a pomohl Energii k výhře po nájezdech. I tento zápas mu pomohl k posunu do staršího reprezentačního výběru. Kromě Energie a národního týmu nastupoval Rymon také v Sokolově, kde zaznamenal dvě asistence.

Premiéra v extralize a příspěvek do klubové kasy čekal také na Robina Sapouška. Za celou sezonu odehrál pouze 19 zápasů, z toho dva v nejvyšší české soutěži a tři za národní tým do 17 let. V A-týmu se ukázal ke konci sezony, s průměrným časem na lede kolem pěti minuty vypomohl Energii k výhrám nad Zlínem a Plzní.

Robin Sapoušek

,,Účast v A-týmu mi dala velikou zkušenost a ukázala mi, jak opravdu vypadá dospělý hokej a jak to tam funguje. Zjistil jsem, na čem do budoucna pracovat, abych mohl dostat v týmu více šancí. Spoluhráči se mi věnovali, pomáhali mi, poradili, za což jsem byl rád. Snažili se mi vše ulehčit, abych nebyl nervózní. Už jako malý kluk jsem si chtěl zahrát za áčko, takže tohle bylo skvělé. Moc jsem si to užil. Nečekal jsem, že šanci dostanu tak brzo, jsem za to hrozně rád.

Poměrně náročnou sezonu měl útočník Tomáš Křehlík. Dvacetiletý útočník odehrál téměř čtyřicet zápasu v Chance lize za Třebíč, včetně play-off, i díky čemuž dostal okusit také extraligu. Šanci dostal v 51. kole v Pardubicích, kde spolu s ostatními spoluhráči předvedl perfektní výkon a pomohl Energii získat bod, na ledě strávil přes osm minut.

Celkově už jedenáctý zápas v Tipsport extralize zapsal do statistik Adam Křemen. V letošní nevyzpytatelné sezoně dostal prostor taktéž na ledě Pardubic, kde během sedmi minut posbíral další důležité zkušenosti. Ty poté mohl zužitkovat v play-off Chance ligy, kde pomáhal Sokolovu bojovat proti Litoměřicím.

Velkým překvapením byl šestnáctiletý útočník Jiří Kulich. Do Energie přestoupil letos, i v takové sezoně, jakou ta poslední byla, ale chytil šanci za pačesy. V extralize odehrál hned osm zápasů a kdyby nebylo nominace do reprezentace U18, zvládl by jich ještě víc, trenéru Pešoutovi se ve druhé formaci velmi líbil. Body sice nezapsal, zkušeností ale posbíral hromadu.

Premiéru v nejvyšší soutěži si odbyl loni, letos Lukáš Adámek na získané zkušenosti navázal a získal další. Stejně jako další se představil na ledě Pardubic. Většinu sezony ale strávil v prvoligové Kadani, kde se mu velmi dařilo. Mezi podstatně staršími soupeři posbíral hned čtyři kanadské body.

V kádru Energie se představilo mnoho nejen českých reprezentantů, ale také i slovenských. Jedním z nich byl Róbert Bačo. Osmnáctiletý útočník zapsal v extralize jeden zápas a prosadil se také bodově, proti Dynamu si připsal asistenci. Nejen tento zápas, ale i další za Kadaň, mu vynesli nominaci do národního týmu Slovenska, kde na konci sezona sehrál dva zápasy proti Česku, tedy i proti svým klubovým spoluhráčům, ve dvou zápasech připsal jednu branku.

Bačo v tom ale nebyl sám, parťákem nejen v klubu ale i v reprezentaci se mu stal Lubomír Kupčo. Taktéž čerstvě plnoletý útočník neměl sezonu moc jednoduchou, zápasů odehrál velmi málo, i tak se ale s nabídnutou šancí popasoval velmi dobře. I on v závěru sezony odehrál dva duely za slovenský národní tým.