Osobnosti klubu přejí hokejistům do nové arény především udržení formy
2. Jaké máte vzpomínky na stadion v Rybářích?
3. Vaše přání hokejistům do nové arény?
Zdeněk Nádvorník
Šikovný útočník Zdeněk Nádvorník hrával ještě na stadionu u Tržnice v dresu karlovarského Dynama. V šedesátých letech bojoval po boku Arnošta Náprstka nebo Václava Šinágla. V současnosti si užívá zaslouženého důchodu a věnuje se fotografování.
1. Bylo to opravdu fantastické. Hlavně ten závěr v Karlových Varech jsme my staří pánové, jak si říkáme, ocenili. Byla tam bojovnost, nadšení i trocha štěstí. Prostě vynikající. Každý zápas doma jsme byli s bývalými spoluhráči přítomni. A porovnávali jsme ten hokej s tím, co se hrálo v naší době. Tenkrát jsme hráli technickou hru, vyžívali jsme se v kličkách. Teď je hokej mnohem tvrdší a fyzicky náročnější.
2. Na tomto stadionu už jsem závodně nehrál. V 70. letech jsem tu ale trénoval mladší dorost. A před dvěma roky jsem tu ještě s Bronislavem Píšou trénoval žáčky.
3. Hokejistům bych přál, aby se jim dařilo a aby hráli a bojovali tak jako dosud.
Václav Freiberg
Fotbalový a hokejový obojživelník se narodil v Mochově u Prahy a během vojenské služby nastupoval za ATK Praha. Zde se setkal s Václavem Šináglem, který jeho a Josefa Kollera přemluvil k příchodu do Karlových Varů. Za ty Freiberg odehrál 13 sezon, ve kterých jim kromě hokejového umění propůjčil i své kreslířské nadání. Navrhl a namaloval nápadité klubové logo a dresy v kanadském stylu.
1. Jsem jednoduše nadšený. Víte, já trošku kreslím, je to moje záliba. Rok co rok jsem hokejistům kreslil blahopřání. Dlouho to byla přání, aby se alespoň dostali do play off. Letos jsem jim přál vyhrát mistrovský titul a podařilo se. Je to vynikající.
2. Na starém stadionu u Tržnice jsem od roku 1968 trénoval žáčky, takzvanou základnu. A když jsme se stěhovali do Rybář, ještě rok jsem pokračoval. Pamatuji si, že když tenkrát starosta Karlových Varů stadion otvíral, sliboval, že naproti u skály bude stát nová moderní hala. To se nakonec neuskutečnilo.
3. Přál bych si, aby tento manšaft udrželi. To je podle mě předpoklad toho, že příště budou opět vysoko. A dobré výkony budou důležité. Hala bude mít větší kapacitu, a aby v ní byla dobrá atmosféra, bude muset přijít mnohem víc lidí než na starém stadionu. Ale možnost hrát v takové aréně, to je jediné, co jim dnes závidím. My jsme na starém stadionu hráli i za deště, led byl upravovaný jen jednou za zápas, hrálo se prakticky na oraništi.
Petr Chramosta
Odchovanec hokejového Chomutova naskočil poprvé v dresu Karlových Varů v sezoně 1983/84. V roce 1990 se mohl společně s týmem radovat z postupu do II. ligy, po další sezoně vyhlášený kanonýr ukončil aktivní kariéru a věnoval se přípravě mládeže.
1. Je to samozřejmě báječné. Co víc si zde mohli přát. Po takové době, vždyť už je to dvanáct let, co hrají extraligu. Abych pravdu řekl, titul jsem moc nečekal. O to víc jsem byl mile překvapený, hlavně ve finále. Slavia byla totiž rozhodně nejtěžší soupeř.
2. Hrál jsem zde 10 let, takže zážitků mám plno. Byly to pády ale i krásné zápasy. V paměti mi utkvěly loňské oslavy 75 let, kdy jsem z nájezdu dal Mensimu gól. To mě potěšilo (smích).
3. Přál bych jim samozřejmě, aby letošní úspěch zopakovali. Ale budou to mít hodně těžké, všichni po nich teď půjdou.
František Potužák
Jeho srdce patří karlovarskému klubu už více než půl století. František Potužák se do klubu přihlásil v roce 1952. Od té doby hájil, s výjimkou vojenské služby, vždy jen barvy Karlových Varů. Jako správný obojživelník nejen v hokeji, ale i na zeleném pažitu. V karlovarském hokejovém áčku odehrál 21 sezon a celkově si připsal přes tisíc startů. Po skončení aktivní hokejové kariéry se vrhnul na trénování mládeže a v roce 1987 stál jako hlavní trenér u prvních kroků místního dospělého hokeje zpět na výsluní. V současnosti pracuje jako údržbář na zimním stadionu.
1. Hodně jsem to prožíval, klukům jsem hodně moc fandil. Přece jen jsem tu hokej 22 let hrál, 4 roky jsem trénoval áčko, pak mládež a nakonec jsem pracoval i na zimním stadionu. Loni druhé místo a letos titul, to je něco nevídaného. Mám z toho opravdu pěkný zážitek.
2. Na stadionu jsem 12 let pracoval, takže ho znám dokonale. Nejsilnější zážitek mám ale hokejový, když jsem letos viděl kluky, jak obrovskou do toho mají chuť.
3. Podmínky tam budou mít určitě lepší než na tomto stadionu. Mám ale strach, aby diváci chodili a fandili. Aby to nebylo moc komorní, jako v divadle. Takže si přeji, aby na zápasy chodilo hodně diváků a aby vstupenky byly cenově dostupné i pro chudší.
Vladimír Bednář
Hrál nejvyšší soutěž za Plzeň a Jihlavu a zkusil si i nejvyšší soutěž v Norsku. Největší úspěchy ale prožil v národním mužstvu, se kterým se v roce 1972 stal mistrem světa. V Karlových Varech se objevil ve dvou sezonách v polovině 80. let, kdy mužstvo nastupovalo ve II. lize. Vladimír Bednář se později do lázeňského města vrátil, aby v letech 2002 - 2004 pomohl rychlému rozvoji dorosteneckého a juniorského hokeje.
1. S Karlovými Vary jsem trochu spjatý a hrozně jsem jim to přál. Obdivuji, jak se to tu všechno zlepšilo. Loni udělal Miky Antonik titul s juniory, byla tu krásná oslava historického výročí a i extraligové finále. Letos titul a příští rok nový stadion. Co víc si přát? V jiných oddílech na to generace čekaly léta a zde se vše povedlo prakticky během dvou let.
2. U tohoto stadionu se mi vždy vybaví rok 1983, kdy jsme zde začínali. Byli jsme opravdu těžcí amatéři, hráli jsme zde druhou ligu a pro Vary jsme de facto zachovávali hokej. Byl jsem ale rád, že jsem tu pod Pepou Kollerem mohl hrát. Přes tu bídnou kvalitu, kterou druhá liga měla, se mi zdá, že tu byla vynikající parta.
3. Přál bych jim, aby se jim podařilo přenést svůj styl hry i tam. A aby se s nimi přesunuli i diváci, aby tam byla taková atmosféra jako v Rybářích. Nebude to ale jednoduché.
S přispěním Karla Psohlavce, Karla Proška a Jana Čecha
