Josef Koller

* 9. 6. 1927 - 11. 8. 2018

Když končil Josef Koller vojenskou základní službu v ATK Praha a přemýšlel kam dál, byl už prakticky rozhodnut zamířit do Chomutova. Kamarádi Josef Stock a Václav Freiberg jej ale přesvědčili, aby s nimi šel do týmu nováčka nejvyšší soutěže, Slavie Karlovy Vary. To se psal rok 1951 a od té doby ve městě žil a žil i místním hokejem.

Josef Koller se narodil v Roudnici nad Labem, ale s rodiči bydleli v Nelahozevsi. Zde se seznámil i s ledním hokejem. Bylo mu pět, šest let a z pohledu na dobu před druhou světovou válkou, to bylo spíš unikátní, že by někdo začínal s hokejem v tak raném věku. A když to bylo možné, na bruslích jezdil do školy. S rodiči se několikrát stěhoval - do Prahy, Turnova a pak do Mostu, kde chtěl hrát za místní tým, ale mezi dospělé se nevěšel. Pak se objevila možnost jít hrát do Litvínova, a když se otevřel zimní stadion s umělým ledem v Chomutově, šel hrát tam. V roce 1949 musel na vojnu a ve výběrovém pobytu v Českých Budějovicích, kde se vybírali hráči do vojenského klubu ATK a uspěl. Spolu s ním se do Prahy dostali např. Gustav Bubník, nebo Vladimír Kobranov. V elitním vojenském klubu hrál po boku takových veličin československého hokeje, kterými byli např. Karel Gut. A hlavně, seznámil se tam s Václavem Freibergem a Václavem Šináglem, kteří jej nasměrovali po vojně do lázeňského města, do týmu nováčka nejvyšší soutěže.

Josef Koller oproti jiným svým spoluhráčům neodehrál za A-mužstvo tolik let, ale absolvoval všech pět sezon v nejvyšší soutěži. Dres svlékl po sezoně 1960-61 a začal se zdokonalovat v trénování, které jej zajímalo už v jeho hráčské kariéře. V následující sezoně již vedl A-mužstvo K. Varů a mezi jeho „podřízené“ patřili i největší kamarádi Freiberg, Náprstek a Feureisl. Trenérské řemeslo jej zavedlo na čas do Rakouska, kde vedl národní mužstvo, nebo v roce 1974 do Litvínova, kde hrály tehdejší hvězdy reprezentace Ivan Hlinka a Jiří Bubla.

Převážnou část trenérské dráhy věnoval karlovarskému klubu a s trénováním skončil v roce 1987. Podobně jako Feureisl, tak i Josef Koller velmi dobře zvládal fotbal a jeden čas hrál za Dynamo ve 2. československé lize. Po ukončení trenérské dráhy na zimní stadion docházel neustále a pravidelně navštěvoval zápasy. S klubem prožíval jeho vzestup a nebyl zápas, který by vynechal. Až přišel 12. duben 2009. Nenadálá zdravotní příhoda jej zaskočila tak, že nemohl na vlastní oči vidět slavné vítězství milovaného klubu v šestém finálovém zápase nad Slavií Praha, po kterém nad hlavu hráči Energie zvedli velký pohár. Týden po tomto zápase jej vedení klubu přijelo navštívit do karlovarské nemocnice a s sebou přivezlo i velký pohár, aby si ho na vlastní oči mohl prohlédnout.

Po přestěhování do KV Areny docházel na zápasy, bohužel pro něj poslední dva roky svého života musel pobývat ve svém tuhnickém bytě, protože po pádu a zlomenině kyčle se na zápasy do KV Areny nemohl dostávat. I přes tento handicap se o karlovarský hokej velmi intenzivně zajímal, prakticky až do posledních chvil svého života.

Fotogalerie