Václav Šinágl
* 18. 9. 1928 - 17. 2. 2016
Uveden do Síně slávy: | 15.12.2012 |
Post: | útočník |
Hráčská kariéra v K. Varech: | 1946 - 1950, 1952 - 1962 |
Trenérská kariéra v K. Varech: | 1961 - 1962, 1970 - 1971 |
Číslo dresu: | 13 |
Jako kluk zažil Václav Šinágl předválečný karlovarský hokej na prvním ledovém hřišti nad Horním nádražím, kam docházel ze čtvrti zvané Čerťák, tehdy Dr. Fabiána Sommera. To se psaly roky 1935 až 1938. V tomto roce se 14. září museli všichni Češi odstěhovat, protože Karlovy Vary byly po Mnichovské dohodě, stejně jako celé Sudety, přiřazeny k Hitlerovskému nacistickému Německu. Po 2. světové válce se s rodiči do města vrátil a byl hlavním tahounem při obnově hokeje v Karlových Varech, když se mu podařilo přesvědčit řadu vrstevníků a spolužáků z Obchodní akademie, aby se věnovali hokeji. Při obnově hokeje mu vydatně pomáhal spolužák Arnošt Náprstek a o šest let starší Josef Šafránek, který se přistěhoval z Vlašimi. Původní zimní stadion nad Horním nádražím byl za války zcela zničen, a tak se veškeré hokejové dění odehrávalo na rybníčku Malé Versailles. Toto dočasné působiště ale nebránilo tomu, aby se připravovala a později i zrealizovala výstavba pravého „zimního stadionu“ s umělým ledem u Tržnice.
První utkání na novém stadionu bylo derby se Slavií Praha a odehrálo se 6. ledna 1949. Díky nově vybudovanému hřišti s chlazenou plochou výkonnost mužstva rychle stoupala a v roce 1951 se karlovarský hokej dostal do nejvyšší soutěže. Postup mezi elitu Václav Šinágl neprožíval ve svém týmu, protože v letech 1950 - 1952 vykonával povinnou vojenskou službu v armádním klubu ATK Praha. Zde byli jeho spoluhráči Slavomír Bartoň, Karel Gut a pozdější i karlovarští spoluhráči Josef Koller a Václav Freiberg, které během vojny přesvědčil, aby po návratu do civilu odešli hrát za Slavii K. Vary, která v roce 1951 postoupila do přeboru republiky. Václav Šinágl na vojně poprvé oblékl reprezentační dres a stal se prvním Karlovarákem, který oblékl reprezentační dres tehdejšího Československa. V nejvyšší soutěži odehrál 55 zápasů (v sezoně týmy hrály 10-15 zápasů) a nastřílel v nich 57 branek. Za Slavii a Dynamo odehrál 15 sezón, další roky přidal na trenérském postu.
V letech 1960/61 a 1970/71 vedl A-mužstvo, ale především působil u mládežnických kategorií. Jeho nejznámějšími svěřenci byly syn Václav, Karel Janovský, Oldřich Matoušek, Karel Skopový či Jaroslav Kliment. V pozdějších letech svého života hokej ve svém městě nadále bedlivě sledoval, ale jen na dálku a na zápasy, podobně jako jeho velcí kamarádi a spoluhráči, nedocházel a to i přesto, že mezi talentované hráče patřil i jeho vnuk Petr, který má 31 zápasů v klubu v nejvyšší soutěži. Václav Šinágl až do konce svého života těžko nesl, že z názvu klubu postupně zmizel název Slavia po současný Energie Karlovy Vary.