Závorka vychytal pátou nulu, v tabulce přesto hledí pod sebe
Tomáši, co říkáte na to, že jste si v posledních zápasech vydobyl post jedničky?
Samozřejmě mě těší důvěra i to, že jsem momentálně v brance. Na druhou stranu, jsme jeden tým a pokud se do branky opět dostane Lukáš Mensator, tak mu budu samozřejmě fandit. Hokej je kolektivní sport a není to jenom o mě.
Komunikujete hodně s Lukášem Mensatorem? Snaží se vám třeba pomoci nějakou radou?
Během utkání spolu něco málo prohodíme. Já ale během přestávky sedím v kabině a soustředím se na svůj výkon. Lukáš za mnou třeba přijde s postřehy, co ti hráči dělají, jak nahazují kotouče. Nejvíc ale spolu komunikujeme před zápasem nebo až po něm.
Atmosféra v hale byla bouřlivá. Nastal nějaký posun od minulého rozhovoru? Už jste diváky vnímal o něco více?
Já jsem pořád v tom svém transu. Jsem taková klidnější povaha, takže atmosféru vnímám jen při přerušení. Všimnu si plné haly, někdy slyším jak ti lidé řvou, ženou hráče dopředu... Ale já opravdu se snažím chytat a soustředit se na svůj výkon.
Fanoušci několikrát skandovali právě vaše jméno, toho jste si všimnout musel...
Když je přerušení, tak to samozřejmě zaslechnu a snažím se alespoň zamávat, poděkovat za jejich podporu pro náš tým.
Vyhlížíte předkolo play-off nebo koukáte spíše pod sebe?
Do předkola máme stále šanci se dostat. Ale já jsem od přírody trochu pesimista (smích), tak koukám i dolů. Budeme se samozřejmě snažit uhrát co nejvíce bodů a snad se to povede. Kdyby se to ale nepovedlo, tak chceme mít co nejvíce bodů, abychom měli případnou jistotu. Já si pořád nedokážu představit ten tlak, který by v play-out nastal..
Během utkání jste musel likvidovat několik vyložených šancí, například ve druhé třetině jste na poslední chvíli betonem zachytil pokus Klhůfka. Měl jste dostatečný přehled o situaci?
Ta situace nastala po vyražení střely od modré. Mnou vyražený kotouč skončil rovnou na čepeli jejich útočníka. V té chvíli ve mě hrklo, tak jsem si už jenom říkal, že snad se stihnu nějak pro ten puk natáhnout. Ten zůstal naštěstí pod betonem. Šel jsem do toho asi nejlíp, jak jsem v té situaci mohl.
Jak jste se cítil při závěrečném tlaku Slavie. To muselo být hodně nepříjemné...
Slavia hrála velice dobře. Abych se přiznal, kolikrát jsem ani nevěděl, kde jsem. Člověk ani v jednu chvíli nevěděl, odkud to přiletí. Pak už jenom doufám, že to půjde vedle nebo střelu schytá hráč přede mnou (smích). Někdy je to opravdu těžké, když v brankovišti stojí dva velcí chlapi, přes které nejde vůbec nic vidět.
Také jste se během utkání dostal do jedné kolize... Jste v pořádku?
No, na mě tam spadla branka. Koukal jsem na druhou stranu, hráč objížděl bránu a najednou jsem měl tu branku na zádech. Spadla mi sice na záda, ale spíše jsem se lekl, než že by to bolelo. Je to dost nepříjemné, tak jsem si radši hned lehl a doufal, že toho na mě nepopadá více.
Můžeme se těšit na vaše další nuly?
V každém utkání se snažím nedostat branku. Když ale nebude nula, tak hlavně aby byla vítězství.
Související články
