Těším se na vás, vzkazuje Martin Zaťovič fanouškům před nedělním utkáním
Martine, v sobotu jede Kometa do Varů, jaká to bude cesta?
Známá a dlouhá (smích), ale jo to do velmi známých končin. Deset let jsem tam hrál a hrozně moc se těším na cíl cesty, kterým je KV Arena a Karlovy Vary.
Do Varů přijedete navečer den před zápasem. Zajdete se večer podívat na nějaká svá oblíbená místa?
Trochu jsme se o tom s Ondrou Němcem bavili, ale záležet bude, jaká bude cesta a v kolik do Varů přijedeme. Pokud to vyjde, rádi bychom na kafe někam zašli.
Mluvíte o Ondrovi, bývalém spoluhráči ze šatny Energie. Její kádr se za ty dva roky, kdy jste byl v Rusku, poměrně obměnil a v dresu Energie pro vás známých tváří už moc nezůstalo.
Pák kluků, hlavně těch mladých, tam zůstalo, ale i starší jako Tomáš Rohan, nebo Venca Skuhravý. Těším se na ten zimák, na ty kluky, které rád uvidím po dlouhé době.
Vzpomínám si na slovní přestřelky s Vencou Skuhravým v karlovarské šatně, kdy jste se neustále špičkovali. Proběhlo, nebo proběhne něco před nedělí?
S Vencou jsem se strašně dlouho neviděl, asi tak rok a půl, bude dobré ho zase vidět. Ale zřejmě nic neproběhne, protože kluci mají svých starostí dost, ale i my a nechci se tím zatěžovat.
Po dvou letech v Rusku se opět potkáte a opět jako protihráči. Naposledy to bylo v KV Areně v lednu 2014, kdy Venca nastoupil za Litvínov a vy jste v tom zápase vstřelil vítězný gól.
Pamatuju si, že hrál za Litvínov, ale nijak zvlášť si ten zápas nevybavuju. A že jsem dal vítězný gól, na to si nevzpomínám (úsměv).
Tentokrát to bude asi jiné. Venca bude doma a pro změnu vy budete naším soupeřem.
Trochu jiné to bude. Horší by to pro mě bylo, kdybych nebyl dva roky v Rusku a přijel po přestupu z Varů. Ale už se těším a jsem zvědav, jak to zvládneme.
V dresu Energie jste odehrál deset sezon a 381 zápasů. Jaké to byly sezony?
Bylo to super! Dostal jsem ve Varech do vrcholového hokeje, hráli finále, vyhráli titul a já byl už součástí toho skvělého týmu, skvělé party. Pak to šlo dolů, ale vztah k městu a lidem okolo mám kladný pořád.
Vzpomenete si na první zápas?
Jojo vzpomenu. Bylo to v Liberci (26.10.2004 v Liberci – poz. autora ), kdy byla výluka NHL a já tam jel ještě jako junior. Nebylo to moc slavný, zápas se prohrál, ale byli tam dobří hráči z NHL, takže jsme to měli těžké).
A co první branka?
Tak to si nepamatuju! Bylo to proti Slavii? Fakt nevím.
Bylo to 26.9.2008 doma proti Liberci ve 48. minutě a bylo to v sezoně, která skončila titulem.
Ta sezona byla skvělá. Vytvořila se vynikají parta a mě hokej hodně bavil. Já byl ve čtvrté lajně a věděl jsem, jakou mám úlohu. Na rozhodování zápasů tam byli jiní hráči. Ale myslím si, že jsme si tu pozici plnili dobře, měli jsme za úkol rozhodit soupeře, vybojovat nějaký faul. Moje pozice v mužstvu byla daná a myslím, že jsem ji plnil dobře.
Přiznám se, nevěřil bych, že jednou Martin Zaťovič bude hrát třikrát za sebou na světovém šampionátu. Nastoupit za národní tým v sezoně se podaří, ale světový šampionát? To je vrchol. Pochopitelně na prvním místě je hokejový um, který u vás je, ale častokrát rozhoduje štěstí, nebo souhra určitých okolností u hráče, který v sezoně nebyl oporou reprezentace. Bylo to tím štěstím, nebo souhrou okolností, že odstoupil od reprezentace pan Hadamczik a nastoupil Vladimír Růžička?
Myslím si, že se nepodařila olympiáda (v Soči 2014 pozn. autora), nároďák převzal Láďa Růžička, který chtěl z každého týmu pár hráčů a já se do toho výběru nějak dostal. Odehrál jsem před šampionátem dobré zápasy a on mě pak na šampionát vzal. Byl jsem tam s ním dva roky, ale letos jsem jen paběrkoval, kdy jsem odehrál snad dva, nebo tři zápasy. Role byly asi dopředu dané. Ale dostat se na mistrovství světa, tak o tom jsem nikdy nesnil. Pro mě vrcholem měla být extraliga, nebo alespoň 1. liga, ale tohle bylo něco navíc!
Šampionát doma, to byl asi vrchol, že?
Na to asi nezapomenu. Zúčastnit se MS v Praze, doma, to by chtělo hodně hráčů. Je to jednou za čas a já měl to štěstí. Byla to paráda a hodně jsem si to užíval. Škoda jen, že jsme neudělali medaili.
Byl jsem na zápase se Švýcarskem, kdy jste v závěru vyrovnal na 1:1 a O2 arena burácela…..
To byla paráda! Když jsem dal ten gól, tak ta hala málem praskla (smích) Kvůli tomu přece ten hokej hraju! Dal jsem v Praze na šampionátu čtyři góly, ale hořkost je v tom, že nebyla medaile.
Je takováto atmosféra srovnatelná s tou ve finále extraligy, kdy také byla O2 arena vyprodaná?
Nedá se to porovnat. Na šampionátu za námi byla prakticky celá hala, zatímco ve finále se Slavií byla hala tak půl na půl. Teď na šampionátu je to úplně něco jiného než zápasy na klubové úrovni.
Parádní atmosféru si teď určitě užíváte v Brně.
Je to podobné tomu nároďáku. Kdyby byla v Brně hala na třicet tisíc, asi by taky bylo vyprodáno. V Brně to je fenomén a doufám, že se nám bude dařit a budeme si to společně užívat.
Cíle Komety jsou zcela jistě ty nevyšší, to se nedá v žádném případě zpochybnit.
Tu bublinu kolem udělali novináři a my víme, jaké máme cíle. V kabině to máme vyvěšené a půjdeme postupnými kroky. Hokej hraju proto, abych dosáhl vysokých úspěchů, ale nechci to zakřiknout. Jen doufám, že se nám podaří udělat velký výsledek.
V Kometě s vámi šatnu sdílí i Ondřej Němec a Michal Gulaši. Bavili jste se o nedělním zápase?
Zatím ne, Ale vždy je příjemné, když přijdete do nového týmu a znáte tam kluky, se kterými jste dříve hrával. Ty dva jsem ve Varech v šatně zaučoval a Něma mi to pak vrátil v nároďáku (smích).
Když pominu body do tabulky, co od samotného zápasu očekáváte?
Pro mě to bude výjimečný zápas. Vracím se do Varů jako soupeř, což jsem ještě nikdy nezažil a bude to poprvé, protože jsem v extralize nikde jinde nehrál. Těším se na halu, ve kterém jsem hrál od jejího otevření. Věřím, že přijde hodně lidí, a přeju si, abychom si to společně užili.
Jak se díváte na náš současný tým Energie?
Pokud vím, hraje hodně bruslivý hokej, agresivní s napadáním. Nebude to nic jednoduchého, ale věřím, že se dobře připravíme a odvezeme body.
Poslední otázka. Čím byste chtěl karlovarské fandy na zápas pozvat?
Že přijede Kometa, která má letos dobrý tým, známá jména a že chceme produkovat dobrý hokej. A tím, že přijedu já, může přijít o několik diváků víc. A čím víc jich přijde, je dobré nejenom pro domácí, ale i pro hokej samotný. Takže přijďte, těším se na vás!
Pohár je náš
Roman Prošek, Martin Zaťovič a Jan Košťál, tihle tři se podíleli na srandičkách v kabině Energie
