Lukáš Hájek: Premiéra v repre? Nečekal jsem, že bych mohl dostat pozvánku
Lukáši, máš za sebou premiéru v reprezentační šestnáctce, jak sis to užil?
Já jsem vůbec nečekal, že bych mohl dostat pozvánku (úsměv), ale bylo to super a moc mě to potěšilo. Byl jsem ve druhé skupině a kluci byli fajn, takže jsem si to opravdu užil.Ty už jsi v Rakousku hrál v závěru loňské sezony v rámci VTM (Výchova talentované mládeže), takže už jsi trochu věděl do čeho jdeš …
To ano, akorát předtím jsme hráli s deváťákama a teď ti kluci byli starší než my.Právě v zápasech VTM sis oblékl reprezentační dres poprvé, takže teď při ostré premiéře ta tréma asi nebyla taková?
Nervózní jsem nebyl a ani ta tréma nebyla taková a hned po prvním buly ze mě spadla a bylo to v pohodě (úsměv). Bral jsem to jako zápas, který chceme vyhrát.Jak pro tebe jako obránce bylo náročné hrát proti starším klukům, kteří byli větší a silnější než vy?
Pro mě to nebylo nic nového. Já už jsem jako mladší hrál v Třebíči za dorost a proti starším soupeřům, takže už jsem věděl, co mě čeká (úsměv). A ta rychlá a silová hra je podobná stylu tady v klubu, takže ani to nebylo nic nového. Vůbec v reprezentaci je styl hokeje podobný. Některé věci byly sice jiné, ale zvykl jsem si hned.Hned v prvním utkání jsi svým premiérovým gólem v šestnáctce otevřel skóre. Vybavíš si ho ještě a máš schovaný puk?
Určitě si to pamatuju (úsměv) a bylo to super. Dostal jsem ve středu kruhu puk a hned jsem vystřelil nad beton a padlo to tam. Akorát nemám puk.V Rakousku s tebou byli nejen kluci z týmu, ale asistentem trenéra je váš kouč Tomáš Andrys. Byla to výhoda, třeba v tom smyslu, že vás zná?
Myslím si, že to byla výhoda, že nás pan trenér zná, a ví jak hrajeme a pracujeme.Když se vrátím k VTM, tak na turnaji v Benešově jste byli rozděleni tak, že jsi hrál proti svým spoluhráčům z Energie. Jaké to pro vás bylo?
Já jsem to moc neřešil. Soustředil jsem se hlavně na svůj výkon, protože to byl hodně důležitý zápas právě kvůli nominaci do Rakouska. Když jsme se s klukama na sebe koukli, tak jsme se zasmáli, ale hráli jsme pořád a ve hře jsme se brali jako soupeři (úsměv). Před zápasem a po zápase jsme byli normálně kamarádi (úsměv).Máš za sebou poměrně náročnou sezonu, kdy jsi přešel z Jihlavy do Energie, takže nový tým, nová škola a do toho turnaje VTM. S devítkou jste došli až do čtvrtfinále a pak tě čekala příprava z dorostem …
Když jsem přišel do Energie, tak jsem si musel na hodně věcí zvykat, ale pak už to bylo v pohodě. Příprava s dorostem pak bylo hodně něco jiného než s tou devítkou. Ale už jsem se zabydlel (úsměv) a všechno je tu dobré a škola taky.Už jsi zmínil, že do dorosteneckého hokeje jsi naskočil v Třebíči, když ti bylo asi čtrnáct. Jaké to bylo?
První zápas jsem byl ve stresu, abych tam něco nepokazil, ale ostatní zápasy už to bylo v pohodě. Už jsem se tolik nebál, takže to šlo (úsměv).Třebíč je od Varů trochu z ruky, jak vznikla myšlenka na přesun sem?
Mám tu kamaráda Péťu Tomka, který je také z Třebíče. Psal jsem si s ním a on říkal, jestli sem nechci jít, tak jsem to zkusil (úsměv).V dorostu máte skvělou partu, asi i to je jeden z důvodů, že se vám daří i na ledě?
Tak určitě. Máme opravdu skvělou partu a v kabině je sranda (úsměv).A co ty osobně, jak se cítíš nejen po hokejové stránce, ale právě i v kabině?
Myslím si, že do kabiny jsem zapadl dobře. Jak jsem říkal, jsme tam skvělá parta a po hokejové stránce je to podle mě taky dobré (úsměv).Co je tvůj cíl nebo přání v nejbližší době?
Můj cíl je se pořád zlepšovat a makat na sobě.Děkuji za rozhovor.
