HC Energie Karlovy Vary

Máme to prostě v krvi, že bojujeme za Energii, mají jasno junioři

Karlovarští junioři mají za sebou povedenou sezonu. Po zisku třetího místa v základní části neprošli sice ve čtvrtfinále přes Spartu, ale i sami hráči s postupem času oceňují, že s takto silným soupeřem dokázali odehrát vyrovnané zápasy. Ostatně podobně serii zhodnotil po výhře titulu pro hokej.cz i Richard Žemlička, trenér Sparty. „Všechny série byly strašně těžké. S Vary jsme vyhráli 3:0, ale popravdě jsme vůbec necítili, že to mělo dopadnout takto. Měli jsme víc štěstí.“

Obránce Jakub Anton je odchovanec Energie. V letošní sezoně odehrál všechny zápasy a připsal si deset bodů (2+8). Jakub se může pochlubit tím, že v základní části nebyl ani u jednoho inkasovaného gólu.

Jakube, jak bys zhodnotil sezonu?

Určitě je škoda, že jsme vypadli takhle brzy v play-off, ale sezonu hodnotím pozitivně. Měli jsme v týmu dobrou partu a to je podle mě základ. Ale to play-off, to se nám nepovedlo.

Myslím si, že se nemáte za co stydět. Bylo až neuvěřitelné, jak těsně vám to tam ve druhém zápase nepadalo…

To tedy jo. Bylo to strašný. Tam bylo šancí a nic.

Jak se povedla sezona tobě?

Já jsem rád, že jsem se dostal do základní sestavy. Vůbec jsem s tím ze začátku nepočítal. Zhruba ve čtvrtině sezony jsem byl přeřazený z obrany do útoku. Což mi vůbec nevadilo a snažil jsem se hrát naplno. Takže osobně to hodnotím pozitivně.

V některých zápasech jsi pak byl zase vidět v obraně…

Různě se to střídalo podle toho, jak bylo potřeba. Byl jsem prostě takový univerzál (úsměv).

Ale to je pro tvou kariéru jistě výhoda..

Určitě ano, protože jsem celou svou kariéru byl obránce a teď jsem se naučil úplně něco nového a je to výborná zkušenost (úsměv).

Vy hodně napadáte, chodíte do střel a do soubojů. Jak je to náročné, když přijedou týmy, které mají větší a silnější hráče?

Náš tým celkově není úplně nejvyšší a nejsilnější, ale myslím si, že to máme prostě v krvi, že bojujeme za Energii.

To je fakt, někdy si říkám, že je tady asi něco ve vodě nebo jestli jsou to ty prameny…

(směje se) Asi ano. Je to vidět u všech hráčů a i v áčku je bojovnost základ a hlavně týmovost. Ta je hodně důležitá.

Co by sis v budoucnu přál.

Chtěl bych, aby mě hokej co nejvíc bavil a hrál jsem ho profesionálně. Asi je jedno kde, ale kdyby to bylo tady v Energii, tak by to bylo super.

Jak zvládáš školu a hokej?

Je to těžké, ale ve škole mi vycházejí vstříc. Dá se to (úsměv).

Další člen obranných řad Jakub Vogel je také odchovancem Energie. V letošní sezoně kvůli zranění odehrál jen třicet tři zápasů a v nich si připsal 8 bodů (0+8). Jak ale sám říká, je spíše na černou práci než na sbírání bodů.

Jakube, jak bys zhodnotil letošní sezonu?

Sezona po základní části vypadala krásně, ale jak jsme přišli do play-off, tak jsme v prvním zápase nehráli to, co jsme chtěli. Pak se výkon stupňoval, ale nestačilo to.

Co se v tom prvním zápase stalo? Týden předtím Sparta přijela v té samé sestavě a vy jste vyhráli, ale v tom prvním zápase jste to nebyli vy..

Myslím si, že asi zapůsobila nervozita, protože někteří hráli poprvé play-off, před tolika fanoušky a před kotlem. Po první třetině to pak už šlo nahoru, ale na play-off to pořád nestačilo.

Jaká byla tvoje sezona?

Vrátil jsem se po zranění v polovině listopadu a trvalo mi než jsem se dostal zpět. Nečekal jsem, že to bude tak těžké a vůbec mi nevadilo, že nesbírám body. Z osobního hlediska jsem nekoukal na body, jsem spíše na tu černou práci.

Na tvé hře ale nebylo poznat, že ses vrátil po zranění. Byl tě plný led…

Ze začátku jsem to nebyl já. Nebyl jsem vůbec spokojený s tím, jak jsem hrál, ale ke konci už to bylo dobré (úsměv).

Jak se ti hraje proti větším a silnějším hráčům?

Mě nikdy nevadilo hrát proti takovým hráčům. Je to můj styl hry hrát tvrdě.

Co se ti během sezony povedlo, na co rád vzpomínáš?

Asi ta základní část, když jsme skončili třetí. To byl úspěch. Myslím si, že to nikdo před sezonou nečekal (úsměv).

Vy jste jednu část sezony měli období, kdy se vám nedařilo, jak jste to v kabině překonávali?

Něco málo jsme si k tomu řekli. Zamakali jsme na tréninku, s tím že to časem přijde a přišlo to (úsměv).

Co by sis přál do budoucna.

Chtěl bych hrát hokej profesionálně. Je mi asi jedno kde. Chtěl bych se postupně vypracovat.

Obránce Matyáš Beran přešel do karlovarské juniorky loni v říjnu ze Sokolova. Odehrál třicet jedna zápasů a připsal si dvě asistence. Také Matyáše nejde na ledě přehlédnout a rozhodně do týmu skvěle zapadl. Matyášovým vzorem je obránce Cale Makar.

Matyáši, jak bys zhodnotil sezonu?

Na začátku jsme nikdo nečekali takový úspěch. V základní části to dopadlo dobře, ale to play-off bylo smutnější, o kousek nám to uteklo. Hráli jsme se silným soupeřem a bylo to vyrovnané, což bylo dobré. Celkově sezonu hodnotím pozitivně.

Jakou sezonu jsi měl ty osobně?

Já ji hodnotím dobře, protože jsem přestupoval ze Sokolova a šel jsem vlastně o dvě ligy výš. Nečekal jsem, že dostanu až takový prostor (úsměv). Nakonec to bylo lepší než jsem si myslel..

Nejlepší pro hokejový vývoj jsou zápasy se silnými soupeři, těch jste hráli poměrně dost…

To ano, hodně mi to pomohlo. Hodně jsem se posunul a doufám, že v příštích sezonách to bude ještě lepší.

Jak se ti hraje proti větším a silnějším hráčům?

Já jsem asi nikdy neřešil soupeře. Spíš mi přijde, že než výška nebo síla soupeře je vždy citelnější rychlost, protože některé týmy jsou rychlejší, ale to je můj osobní pohled. Víc se soustředím na svůj výkon, než bych řešil jak je soupeř velký a silný.

Přijde mi, že jste chvílemi na ledě všude, jak je náročné všechno uhlídat?

Je to těžké. Jak jsem přestupoval, tak loni jsem měl v sokolovském dorostu víc času. Letos byly první zápasy hodně hektické a musel jsem pořád něco hlídat, ale člověk si na to zvykne. Není to jednoduché, ale dá se to zvládat (úsměv).

Herní styl máš tedy už zažitý. Musel jsi přizpůsobit svůj styl?

Ano, musel jsem toho hodně změnit, ale měli jsme dobré vedení. Všechno, co nás trenéři naučili, jsem využil, navykl jsem si na to a dávám do své hry věci, co jsme se naučili.

Který zápas byl pro tebe největším zážitkem?

Byl to asi první zápas v Plzni, kdy jsem na poslední chvíli asi v deset dopoledne dostal zprávu, že odpoledne jedu hrát. Vůbec jsem to nečekal. Byl to první zápas v Extralize juniorů a bylo to super (úsměv). Pamatuju si všechny zápasy, ale ten první mi utkvěl v paměti nejvíc. No a teď ten poslední, ten byl hezký, akorát byla škoda, že nám to uteklo.

Sparta měla opravdu hodně silný tým. Někteří hráči odehráli hodně zápasů v Chance lize i v extralize…

To ano, ale i tak bylo hezké, že hráče s takovými zkušenostmi i mezinárodními jako je třeba Hauser, který má stříbro z dvacítek, tak jsme je skoro uhráli.

Když hrajete s takovým týmem vyrovnaný zápas, tak to možná trošku mírní tu prohru?

To asi ano, ale prohra bolí vždycky. Když se ale pak člověk podívá proti komu hrál, tak si říká, že když podal dobrý výkon proti takovým hráčům, tak je to super.

Co by sis přál do budoucna?

Asi bych si chtěl zahrát někde v zahraničí. A dokázat spojit hokej co nejlépe se školou, i když je to těžké.

Děkuji za rozhovor.