Filip Novotný: Rituály? Vyjmenovat všechny bych nestihl do rána
Vy jste s tím vlastně začali a nabádali jste gólmany, aby dávali góly. Jsem moc rád, že to vyšlo. Musím říct, že jsem vůbec nečekal, že soutěž v letošním roce vyhraju, protože jsem vstřelil pouze tři branky, přitom loni jsem dal o jeden gól víc a nevyhrál jsem. Za vítězství jsem rád a také za to, že jsem vstřelil gól v zápase.
Myslel jste na to, že byste mohl dát gól v zápase? Byla to taková challenge. Říkal jsem si, že pokud přijde taková možnost, zkusím ji využít. Letos jsem to zkoušel dvakrát a podruhé to vyšlo. Jsem rád, že jsem první brankář v extralize, kterému se to povedlo a jsem zapsaný v historii. Je to pomyslná třešnička na dortu.
Jaký byl ten moment, kdy jste vstřelil gól? Chtěl jsem hlavně dostat puk do středního pásma. Nepřemýšlel jsem o tom, jestli chci dát gól. Po zápase jsem dělal několik rozhovorů a říkal jsem v nich, že jsem měl hodně času a chtěl jsem to hodit do středního pásma. Když jsem se díval zpětně na video, tak soupeřův hráč byl hned u mě, odehrálo se to tedy ve velké rychlosti. De facto plácnutí do puku a kotouč jel do brány. Nastala obrovská radost, spoluhráči mi gratulovali a byl to krásný okamžik, na který se nedá jen tak zapomenout.
Probíhá nějak speciálně příprava hokejky? Já si hokejku připravuji už dlouho pořád stejně. Připravoval jsem si ji tedy stejně jako na každý zápas. Poté jsem ji samozřejmě odložil a řekl jsem jí: Tebe si nechám. Buď tě vydražím nebo spolu vymyslíme nějakou akci, která by někomu pomohla. Puk jsem dostal po zápase. Přinesl mi ho kustod už polepený a říkal mi, abych se s ním alespoň vyfotil. Schovám si ho do nějaké sbírky a hokejka poputuje na nějakou dobročinnou aukci nebo podporu.
… Ptal jsem se táty, jestli rozehrával a říkal, že s těmi hokejkami, které měli, to vůbec nešlo. Dnes jsou možnosti trochu jiné. Hokejky jsou lehčí a zahnuté. Trenéři hodně chtějí, aby gólmani rozehrávali a pomáhali obráncům. Hra se zrychluje. Je to takové specifické. Brankář by měl spíše chytat než pomáhat bekům, ale doba jde dopředu.
Chtěl jste se odmalička postavit do branky? Viděl jsem to doma. Táta chytal a já jsem hrozně moc chtěl do brány. On říkal, že ne, že bych měl hrát, protože je to nevděčná pozice. Nicméně mě nepřesvědčil. Já jsem chtěl chytat. Dokonce si vzpomínám, že jsme byli na nějakém soustředění jako malí kluci a já jsem už stál v bráně. Vyhrál jsem soutěž nejlepšího střelce jako brankář, už tenkrát (smích). Mám doma tedy nějaký diplom, že jsem vyhrál nejlepšího střelce našeho kádru. Jsem rád, že jsem dokázal navázat na minulost a nyní jsem se trefil také v zápase.
Kdy nastal ten zlom, že jste začal více hrát s holí? Od malička jsem byl taková hračička. Pořád jsem si střílel s tenisovými míčky. S kamarády jsme chodili hrát bendy, chodívali jsme na asfaltové hřiště. Vlastně jsem pořád mydlil hokej v útoku a pak se přesunul do brány. Zlomový bod nastal, kdy pan Jandač po mě chtěl, abych hodně rozehrával hokejkou. Tenkrát přišel David Kočí z NHL a říkal mi, že to spolu budeme trénovat, abych v tom byl dobrý. Myslím, že to byl zlomový bod, kdy jsem se začal učit pracovat s hokejkou a často jsem to trénoval. Dnes z toho můžu těžit, takže jim za to moc děkuji a pomohli mi.
Učil jste se sám, jak s holí lépe manipulovat? Je pravda, že v mládežnických soutěžích nás trenéři učili držet hokejku zespoda. Když jsem pak přišel do Sparty, tak pan trenér Podolka mi ukázal přehmat a učili jsme se ho. Myslím, že tento přehmat přišel z NHL, je v něm větší síla a razance na hokejce.
Hrajete často s hráčskou holí? V dnešní době se nedostanu k tomu, abych si zahrál. Hřiště jsou už zarostlá a nikdo tam už moc nechodí. Hráčskou hokejku jsem držel po dlouhé době a asi dlouho zase držet nebudu.
Nyní jste střílel s hráčskou hokejkou, se kterou tradičně nehrajete. Je v tom velký rozdíl? Manipulace s hokejkou je mnohem jednodušší, protože máte dvě ruce, kterými můžete držet hokejku. Můžete pořádně zamířit. Gólmanská hokejka slouží k chytání, není přizpůsobená k tomu, aby dávala góly a rozehrávala. Brankáři se tomu nějak přizpůsobili, aby to pro ně bylo samozřejmě co nejjednodušší a mohli rozehrávat. Musím říct, že to není úplně jednoduché. Když si člověk jen tak vezme brankářskou hůl, tak s ní bude mít trošku problém, ale naučit se to dá. Hráčská hokejka je ale přizpůsobená tomu, aby se s ní hrálo a dávalo góly.
Nyní jste navíc střílel bez výstroje, je to rozdíl? Je pravda, že v zápase na sobě máte výstroj a jste v jiném postavení, když jste v bráně. Teď na sobě mám mikinu a tepláky, střílel jsem vlastně poprvé v teplácích a s golmanskou hokejkou, takže je to zase trochu jiné. Raději bych šel ve výstroji, kdyby to bylo možné a střílel s ní a s hokejkou. Zase je to ale o tom tréninku. Kdybych tu střílel hodinu, tak ty tři góly taky dám.
Máte speciální úpravy na hokejce? Já vám to řeknu jednoduše. Když jsem dospíval a měl jsem hokejku jako táta, tak on mi vždycky nějakou hokejku donesl a řekl mi: “Tady máš hokejku.” Já jsem ji chytil a odešel jsem s ní na zápas nebo na trénink. Dalo by se tedy říci, že jsem okopíroval jeho styl, kterým si obaloval hole on. Akorát jsem pak ubral, protože on si vzal ještě izolepu a v jedné části jsem si ji upravil. Mám to zděděné z rodiny a dělám to podle táty. Nic speciálního v tom není. Špunt, prostor na uchycení a obalení hokejky.
S jakou hokejkou nastupujete? Na Spartě jsem dlouho chytal s Lionkama, což jsou české hokejky. Měl jsem zhruba 55 hokejek na sezonu. Musel jsem je pořád obalovat a celé to dělat pořád dokola. Poté mě to přestalo bavit a zkusil jsem kompozitku. Po pár trénincích mi to přišlo i jednodušší s manipulací, protože je lehčí. Nechal jsem si jich tedy objednat víc. Na Spartě tedy nastal ten zlom a dodnes mám kompozitovou hokejku.
Máte ještě nějaké speciality, co se týká příprav? Mám hodně speciálních věcí, ale zrovna u hokejky ne. Tu jsem pouze zdědil po tátovi. Jinak je to různě o zavazování bruslí, beru si nejdřív levou. Například na každý zápas si oblékám ve stejnou minutu rukavice. Myslím, že kdybych měl vyjmenovat všechny rituály, od brankoviště přes ťukání na tyčky, tak bychom tu byli hodně dlouho (smích). Nechám si je tedy pro sebe.
Kde máte vystavenou cenu? Cenu vystavenou ještě nemám, pořád někde cestuji. Nejsem vlastně nikde doma. Takže ji mám v krabici, ale jednou, až budu vědět, že to je místo, kde budu dlouhodobě žít, tak si udělám vitrínu a opráším si všechny svoje ocenění. A tahle cena bude mezi prvními.
🏆 | Filip Novotný už převzal cenu za vítězství v letošním ročníku soutěže Extraligová NEJ 👌 #telh
— HC Energie K. Vary (@hokejkv) March 24, 2021
📹 https://t.co/xpd0rhkKXn pic.twitter.com/HXNjgc5khr
