Kumstát po návratu: Chci pomoci klukům k zisku bodů!
Petře, téměř tři měsíce jste si nesáhl na kotouč. Nyní naskočíte do finálního boje o předkolo play-off. Jaké u vás panují pocity?
Nějaký čas se už zapojuji do tréninku a snažím se trénovat na maximum. Cítím se v pohodě, akorát mi chybí zápasy. Každopádně i v kabině panuje dobrá nálada a všichni si uvědomují šance na předkolo play-off. Moc dobře víme, že se o to musíme porvat.
Jak probíhala rehabilitace zraněného ramene?
Myslím, že probíhala tak, jak měla. Prvních pět týdnů jsem měl být v klidu, rameno jsem měl v ortéze. Následně jsem rozhýbával, procvičoval a později jsem se snažil chodit na led. Zkusit se rozbruslit. Na dotek s pukem jsem se musel těšit nejdéle.
Cítil jste na tréninku velký handicap?
Rozhodně, člověk z toho vypadne. Dlouho jsem nebyl na ledě. Ruka byla oslabená. Ještě k tomu celkem rychle hubnu, takže to mi také moc nepomohlo. Ubíralo mi to na síle. Třeba bruslení se dalo celkem rychle dohnat. Zápasy jsou ale v jiném tempu a jsem zvědavý, jak to bude vypadat tam.
Při osobních soubojích necítíte nějaké omezení?
Souboje jsem zatím neměl šanci moc prověřit, ale Vítkovice mají celkem vysoké beky, tak to zjistím až v zápase. Snad to bude bez problémů.
Zranění přerušilo vaši jinak bodově vydařenou sezónu. Pokusíte se navázat na pověst obávaného střelce?
Chci hlavně pomoci klukům k zisku pro nás velice důležitých bodů. Abychom co nejvíc vyhrávali. Hodně dlouho jsem nehrál a do středečního zápasu s Vítkovicemi skočím rovnýma nohama.
Dá se říci, že formace KPZ tedy bude opět v plné síle...
Já bych to tak neřekl. Myslím, že Jirka Bicek sehrál svojí roli velice kvalitně a možná i lépe. Formace byla v plné síle. Klukům se daří a doufám, že mi pomohou se do toho opět dostat.
Každopádně se ukázalo, že góly dokážou dávat i jiní hráči. Na vás a Lukáše Pecha by neměl být takový tlak...
Když jsem se zranil, tak vedení přivedlo Jiřího Bicka jako náhradu. Je to výborný hráč a myslím, že po jeho příchodu se mužstvo hodně zkvalitnilo. Po něm přišel Roman Vlach. To podle mě přineslo větší kvalitu do hry směrem dopředu. Je tu větší konkurence útočníků.
Podle trenéra Kverky můžete o předkole play-off uvažovat, když vyhrajete pět zápasů ze zbývajících šesti. Je to reálné?
Samozřejmě, že je to reálné! Pět zápasů ze šesti... Musí se nám povést vítězná šňůra. Máme to ve svých rukou a pokud k tomu přistoupíme s maximálním nasazením, máme šanci. Každé utkání ale začíná od nuly a my se musíme soustředit na utkání s Vítkovicemi.
Pokud byste vyhráli dokonce šest utkání v řadě, dorovnáte tím klubový rekord..
Tak se musíme pokusit ho dorovnat! (smích)
Čekají na vás přímí konkurenti o postupové příčky do předkola play-off. O to budou zápasy pikantnější, že?
Musíme ze všech zápasů vytěžit co nejvíce bodů. Kdyby se hrálo play-out, což samozřejmě nikdo nechceme, tak chceme mít alespoň bodový náskok a tím i větší jistotu.
Panuje u vás nervozita? Přece jenom naskočíte do zápasu po dlouhé době..
Nervozita u mě nepanuje. Já se strašně moc těším. Čím déle jsem byl zraněný, tím více jsem spíše byl nervóznější z toho, že musím zápasy sledovat na tribuně a nemohu do nich zasáhnout. Jsem opravdu rád, že budu už zase dole na ledě.
Řada vrcholových sportovců má po dlouhém zranění psychický blok. Nebojíte se trošku?
Kluci říkali, že to bude trvat tak jeden, maximálně dva zápasy. Já se přiznám, že na tréninku jsem nic takového nezaznamenával. Nějaký strach jít do souboje jsem nepocítil. V té rychlosti se nad tím asi ani moc přemýšlet nedá.
Můžete popsat, jak bude vypadat celý váš hrací den?
Ráno vstanu, posnídám s manželkou. Od desíti do dvanácti mě čeká trénink. Po tréninku si dám oběd a pak se snažím před zápasem vyspat. Ve čtyři musíme být před utkání už v zázemí arény. Takže to mám jen tak tak. Po zápase opět nějaká večere a snaha o spánek. Hrací den je opravdu hodně nabitý a člověk vlastně celý den o tom zápase přemýšlí.
Díky za rozhovor!
Související články
