Miroslav Přerost: Pololetní hodnocení Akademií ČSLH
Už při vzniku nového modelu pro přípravu našich mládežnických hokejových týmů bylo jasně deklarováno, že se systém přípravy juniorského hráče stane podstatně komplexnějším. V podmínkách pro udělení licence bylo stanoveno mnoho nových prvků, které museli adepti na licenci splnit. Prvním a hlavním bylo zkvalitnění sportovní přípravy a zavedení specializovaných tréninkových jednotek. Naplněním potřebných hodin obecného i specializovaného tréninku jsme se vyrovnali obsahově tréninkům vedeným ve vyspělých hokejových zemích na úrovni juniorských týmů. Není tím samozřejmě odstraněno vše, co nás v přípravě mladých hráčů trápí, ale velký posun v této oblasti již nastal.
Současně se sportovní přípravou zdůrazňujeme důležitost rovnováhy mezi významem sportu a vzdělání. Jsme přesvědčeni, že pouze komplexní rozvoj hráče povede k jeho zlepšenému výkonu nejen na ledě, ale také mimo něj.
Máme často problémy s disciplínou hráčů na mezinárodních akcích. Není tím myšlena jen herní disciplína, ale i ta obecná. Z toho vyplývá, že je potřeba hráče důsledně vést k zodpovědnosti, k plnění povinností i mimo sportovní aktivity. Hlavním z nich je naplnění školních povinností. Pravidelný denní režim, který se skládá ze školní docházky a sportovní přípravy vede k správným návykům, které od hráčů v zápasech požadujeme. Zodpovědnost, spolehlivost, nasazení a ochota překonávat nesnáze nejsou jen prázdná slova, kterým se vysmíváme, ale jsou stále důležitější součástí sportovního výkonu. Je potřeba nejen zvýšené pozornosti ze strany trenérů a manažerů, ale také spolupráce se školami a hlavně rodiči. Nejednou jsme se už setkali s naprosto nesmyslným názorem: „Můj sedmnáctiletý syn školu nepotřebuje, poněvadž se bude živit hokejem“. Je potřeba tyto názory velmi rychle vymýtit.
V našich akademiích byla stanovena funkce vedoucího školní sekce, který má za úkol velmi pečlivě sledovat docházku a studijní výsledky. Pravidelnými kontrolami a spoluprací s třídními učiteli došlo od prvního čtvrtletí k zlepšení u většiny klubů. U těch, co nezvládli ukončit úspěšně pololetí, byla okamžitě zastavena hráčská praxe a byli dočasně, pokud se jednalo o reprezentanty, vyřazeni z reprezentačních výběrů až do doby nápravy špatných výsledků. Je dobré konstatovat, že si mnozí uvědomili, že se nejedná jen o plané výhrůžky a rychle své nedostatky napravili.
Podle statistiky, kterou jsme si zpracovali, nám neprospěla nebo nebyla hodnocena více než čtvrtina hráčů. Nejedná se o výsledek, s kterým bychom byli spokojeni, ale jsme přesvědčeni, že po opatřeních, která jsme přijali, budou výsledky na konci roku příznivější. Velká část hráčů již plně převzala zodpovědnost a daleko více spolupracují se svými učiteli při řešení vlastních problémů. Na minulé schůzi akademií bylo dohodnuto další důležité pravidlo. Žádná akademie nepřijme v následující sezóně hráče, který musel opustit jinou akademii z důvodu neplnění svých školních povinností. Nejsme jediní, kdo takto pracuje se svými hráči. Stejný či podobný model už je nějaký čas zaveden v USA, Švédsku nebo Finsku.
Věříme, že naše pravidla povedou k pozitivnímu rozvoji charakteru hráče a promítnou se do nárůstu sportovní výkonnosti našich juniorů.
