pá 23.4.2021 | Daniel Kubelka

„Těšila jsem se hodně. Pauza byla opravdu dlouhá a doma mě to opravdu nebaví (úsměv). Určitě je to pro nás velká výzva dát děti po takové době zase do pohybu,“ říká po jednom z prvních tréninků hlavní trenérka kategorií U10 a U11 Zuzana Klejna Radostová.

„Myslím, že děti se těšily ohromně. Chybí jim kamarádství, parťáci v týmu. Jakýkoliv kontakt a pohyb jim strašně moc chybí,“ dodává bývalá aktivní hokejistka.

A jak aktuálně trénink mladých sportovců může probíhat? Na hřišti může být v jednom okamžiku maximálně 12 dětí, které mohou tvořit dvojice v desetimetrových rozestupech (od pondělí 26.4. dle se dle nařízení vlády ČR mohou rozestupy snížit na 6 metrů). Dá se vůbec za takových podmínek plnohodnotně trénovat?

„Pro trénink týmového sportu je to hodně náročné, protože oficiálně můžeme trénovat jen ve dvojicích. V těch můžeme dělat různé úpolové hry, ale není to fotbal, nemůžeme si zahrát hokejbal…Je to spíš takový kondiční trénink. S malými dětmi je to navíc ještě trochu náročnější, aby je to bavilo tak, jako je baví si zahrát fotbal, rugby a jiné kolektivní sporty,“ říká k aktuálním omezením tréninku trenérka, která jako jedna z prvních žen v Česku vystudovala nejvyšší trenérskou licenci.

Mládežnici Energie se tak po dlouhých měsících mohli konečně sejít k týmovému tréninku. Neznamená to však, že by až do poloviny dubna jen zaháleli. Kdo mohl, ten vyrazil alespoň ven se proběhnout či jinak udržovat svou kondici.

„Některé živější děti chodily hodně ven, ale také to záleží na tom, jaké mají možnosti. Hodně se soustředíme na koordinaci, protažení a zpevnění těla, protože děti tohle všechno nedělaly a které v jejich věku potřebujeme dohnat,“ říká Radostová k tomu, na co se v prvních dnech obnovených společných tréninků nejvíc zaměřuje.

I tak si ale doba plná omezení ve sportu vyžádala svou daň. „U některých dětí to jde vidět víc než u ostatních, každé to má jinak. Ale i děti, které říkají, že chodily ven něco dělat, tak je otázkou, co dělaly. Pokud si hrály s hokejkou na jednom místě a nechodily někam lítat po lese, tak ta kondice šla hodně dolů. Když mají uběhnout delší vzdálenost nebo něco vykonávat, tak je to pro ně větší problém než pro jiné děti,“ ví mládežnická trenérka dobře, že ji a její svěřence čeká v následujících týdnech hodně práce.

Už je to rok, co koronavirus omezil život všech lidí nejen v Česku, sportovního odvětví nevyjímaje. Zatímco život profesionálních sportovců se na podzim vrátil takřka do normálu, mládež měla vystavenou stopku až do poloviny dubna.

„Myslím si, že ten rok jim bude hodně chybět. V rámci republiky to bude víceméně podobné, ale pak ten rozdíl může být znát časem při konfrontaci na mezinárodní scéně, protože ostatní země měly různá opatření, a to se možná projeví,“ říká k chybějícím tréninkům.