Nastavil jsem si laťku hodně vysoko, směje se dvougólový Zaťovič
Martine, v kabině je nějaké ticho. Vy jste snad výhru už ani nečekali?
Ale ne. Už ráno jsme si říkali, že dneska už opravdu musíme vyhrát. Původně jsme tedy chtěli vyhrát i v Boleslavi, ale to se nepovedlo. Doufám, že v podobném tempu budeme pokračovat i v neděli, vyhrajeme zápas se Slavií a uděláme nějakou šňůru.
Dali jste si pro páteční a nedělní domácí zápas bodový cíl?
Nejsme v pozici, abychom si dávali nějaké cíle. Musíme se pokoušet bodovat v každém zápasu, protože pokud vyjdeme na prázdno, soupeři se nám vzdalují. Sezona je ale ještě dlouhá a třeba se nám povede nějaká šňůra.
Pokud by to dnes nevyšlo, byla by vaše situace v tabulce kritická. Bylo v kabině znát napětí?
Napětí je cítit už asi pět šest zápasů. Pod tlakem, že musíme bodovat, jsme v podstatě pořád. Jsem rád, že dnes se nám to povedlo výsledkem, o který jsme se do poslední minuty nemuseli bát.
Jaký moment dnes podle vás rozhodl?
Důležité podle mě bylo, když Kumi (Petr Kumstát, pozn. red.) na konci třetiny dal branku na 4:2 a že už jsme pak Litvínovu nedovolili vstřelit branku. Když jsme dostali gól na 2:2, cítil jsem, že na ledě nejsme tak aktivní. Naštěstí jsme dali gól a hned se to zase zlepšilo.
Jak se vám hrálo ve formaci s novým parťákem Michalem Mikeskou?
O jeho příchodu jsem vůbec nevěděl a až ráno nás trenér dal dohromady. Snad poprvé za svojí kariéru ve Varech jsem hrál na pravém křídle a myslím, že to bylo dobré. Michal je zkušený hráč, který ví, kdy puk nahrát a kdy jej raději podržet.
Dva vstřelené góly, to vpravo asi budete muset zůstat…
Nastavil jsem si opravdu vysokou laťku. První gól byl ale jasně Vencův (Václav Skuhravý, pozn. red.), nahrál mi nádherně. Druhé brance předcházel bruslařský souboj s bekem a věřil jsem si, že mu ujedu. Cítím se teď dobře, mám sílu, tak jsem věřil, že ho udělám.