ne 5.4.2020 | Daniel Kubelka

Pane trenére, soutěž pro Vás skončila kvůli aktuální situaci předčasně. Jak moc mrzí takový konec?
My jsme samozřejmě registrovali, co se děje, a dostávaly se k nám informace, že by se soutěž nemusela dohrát. Pořád jsme ale věřili, že to dostane jiný směr a my play-off, které jsme si poctivou prací vybojovali, budeme mít možnost hrát. Musím říct, že emoce, které pak to rozhodnutí přineslo, kdy jsme se dozvěděli, že se hrát nebude až těsně před začátkem čtvrtfinále, tak to bylo něco, co bych už nechtěl zažít. Když vypadnete z play-off, tak pořád jsou ty emoce hmatatelné. V tomto případě jsme nedostali možnost dojít do cíle naší cesty, do toho play-off, na které jsme se tolik těšili a tvrdou prací jsme ho vydřeli. Ve vzpomínkách mi tak zůstaly jen slzy hráčů po oznámení toho, že soutěž nebude pokračovat.

Bylo to zklamání o to větší tím, že Vaše forma v závěru sezony gradovala?
Výkony, které předváděli hráči v Superpoháru, byly na opravdu vysoké úrovni. Z osmi zápasů jsme dokázali v sedmi z nich vyhrát a díky bodovému koeficientu jsme v systému play-off byli nasazení jako číslo jedna, což znamená, že pokud, i když to se teď už nedozvíme, bychom ve čtvrtfinále přešli přes Hradec, tak jsme měli jistou medaili.

Pokud byste měl sezonu zhodnotit, jaké by bylo hodnocení?
Do úvody sezony jsme šli s velkou pokorou. Soutěž se reorganizovala, posunula se zase o rok nahoru. Začátek nám vyšel výborně, prakticky až do Vánoc jsme byli ve vedení DHL poháru. Nevyšel nám přelom prosince a ledna. Nastupovali jsme tehdy v hodně odlišné sestavě, než do té doby nastupovala, chyběli nám tehdejší lídři. Adam Křemen působil od října v Chance lize v Sokolově, Tomáš Křehlík od začátku prosince nehrál kvůli otřesu mozku, Víťa Jiskra měl zranění ruky, do toho David Tureček od konce září prodělával mononukleózu, chyběl nám i David Novotný. Když se na to podívám tímto pohlede, že nám chyběli hráči, jež na sobě nesou hlavní odpovědnost, tak ta ztráta byla citelná. Snažili jsme se je nehradit hokejisty dorosteneckého věku. Ti sice nepropadli, ale nahradit hráče, které jsme jmenoval, bylo pro ně v tu chvíli hodně složité.

Jmenoval jste hráče, kteří naskočili i ve vyšších soutěžích. Co to přineslo týmu, když se do něj pak vrátili?
Nebylo to úplně jednoduché. Ty pozice pro ně byly jiné. U nás v juniorce to byli lídři, kteří chodí na přesilovky, na klíčové momenty zápasu a mají ice time přes dvacet minut, v Chance lize dostávali skromnější role. Pro jejich vývoj si ale myslím, že kombinace juniorky a Chance ligy byla pozitivní. Na druhou stranu ty role byly ale opravdu diametrálně odlišné a není jednoduché pro hráče se s tím vypořádat.

Kdybyste měl uvést věci, se kterými jste v průběhu sezony byl spokojený, a se kterými ne. Co by to bylo?
Můžu být spokojený s tím, že náš tým se dá označit opravdu jako charakterní, do sezony jsme nastupovali opravdu pokorně. V některých momentech se ale u hráčů objevilo sebeuspokojení, což je velká brzda pro rozvoj hráče. Bylo to hlavně v momentech, kdy se nám výsledkově dařilo, měli jsme dlouho sérii výher. To jsme cítili, že ne všechno děláme důsledně, že do toho nejsme úplně ponoření. Byl to takový falešný stav na základě relativních úspěchů. My jsme o tom s hráči mluvili. Někdo to pochopil dřív, někdo později, že ten aktuální výsledek není smyslem jeho cesty. Někdo to nepochopí nikdy.

Pokud se podíváme na individuální výkony hráčů, je někdo, kdo Vás v letošní sezoně vyloženě překvapil, nebo naopak zklamal?
Úplně si nemyslím, že by byl nějaký hráč, pokud porovnáme míru očekávání a míru výkonů, který by zklamal. Stejně tak bych nechtěl jmenovat hráče, kteří mě potěšili. Oni to sami ví a my jsme se navíc vždy chtěli prezentovat tím, že buď to spolu zvládneme nebo nezvládneme.

Poprosil bych ale o zhodnocení brankářů. Šanci dostal Adam Horák, který poslední sezony byl ve stínu dalších výborných gólmanů Jana Bednáře a Jakuba Kašpara…
Myslím si, že se své role zhostil výborně. Jak už jste uvedl, měl tu konkurenci v Kubovi Kašparovi a Honzovi Bednářovi, což není úplně jednoduchá pozice. Post jedničky na něj letos konečně vyšel a my jsme byli v netrpělivém očekávání, jak si s tím poradí. Zápasy v Superpoháru, ať už to byla domácí utkání se Spartou či Kladnem, kdy tyto týmy měly v sestavách stažené hráče ze Chance ligy, mládežnické reprezentanty, a on za 120 minut dostal jedinou branku...To je výsledek, který hovoří sám za sebe. Jsem za Adama moc rád, že mu to takhle vyšlo. Myslím si, že je to hlavně zásluha jeho a Lukáše Mensatora (trenéra brankářů mládeže – pozn.redakce).

Hodně hráčů Vašeho týmu si letos odbylo i extraligovou premiéru, a to během zápasu A-týmu ve Vítkovicích, kdy jste byl na střídačce. Jak jste si toto utkání užil a co Vám ukázalo?
Bylo to zase něco úplně jiného, protože se ukázalo, že seniorský hokej je samozřejmě jiný. Vidět to takhle zblízka, ze střídačky, bylo zajímavé. Mě hlavně zajímalo, jak se s tím popasují hráči, kteří jsou u nás v juniorce lídry. V úvodu napadalo hodně branek, a to to utkání nasměrovalo. Možná kdybychom se delší dobu drželi v kontaktu, tak to nemuselo skončit takovým rozdílem. Líbilo se mi, když Martin Pešout hráčům po zápase řekl, že jim to otevřelo oči a že vidí, jaký rozdíl ještě potřebují dohnat. Pro chytřejší hráče a hráče se správnou vnitřní motivací to byl impuls, aby se snažili tu ztrátu, která tam momentálně je, dohnat.

V tuto chvíli nemůžete trénovat a připravovat se na novou sezonu. Jak tedy probíhá příprava hráčů?
S hráči jsme v kontaktu, vytvořili jsme si skupinu na Whatsappu, kde jsme jim poskytli základní informace. Pokud se nesejdeme v květnu, jako že se pravděpodobně nesejdeme, tak dostanou individuální plán. Věříme, že na přelomu května a června už se ale sejdeme. V tom případě bychom trénovali v tréninkovém kádru, který máme připravený a chtěli bychom to protáhnout minimálně do poloviny července, abychom udělili šest týdnů společné přípravy. Moc si přeju, aby k tomu došlo.

Měli jsme v plánu i tradiční soustředění, vůbec ale nevíme, jestli objekt na Stříbrné, kam jsme jezdili, bude v provozu. Budeme to řešit operativně a musíme počkat až vláda uvolní nouzový stav a pak to rozjedeme. Myslím, že ten stav má jedno velké pozitivum, že si každý uvědomí, jak je skvělé, když všechno funguje v běžném režimu.

Jak trávíte nucenou dovolenou vy? Kromě trénování pracujete i jako učitel. Nenudíte se?
Nudím se (úsměv). Co se týče školy, tak té se teď věnuji v několikanásobně větší míře než v běžném režimu. Snažím se také plánovat přípravu juniorky, připravovat tréninkový plán. Sám sebe udržuji v relativní kondici pravidelným během.

Statistické okénko

Po letním administrativním zúžení soutěže a následně vydaném rozhodnutí o pozastavení původní ligy akademií se nejvyšší tuzemská soutěž juniorů nakonec přeci jen odehrála. S původním losem, se stejnými týmy, ale pod jiným názvem. Název, nenázev, mladým energetikům úvod do sezony vyšel fantasticky.

V úvodních deseti zápasech bodovali, vyhráli devětkrát za sebou a směle mohli pomýšlet na příčky nejvyšší. O tom, že junioři nedosáhnou až na samotný vrchol, se definitivně rozhodlo na přelomu roku, kdy čtyřikrát za sebou prohráli, a co hůř, s týmy, se kterými se rvali o čelo tabulky. I přesto bylo páté místo z devatenácti účastníků bráno za úspěch.

V nadstavbovém DHL Superpoháru forma energetiků gradovala. Z osmi zápasů vyhráli sedmkrát a stali se vůbec nejlepším celkem krátké nadstavby. Do play-off tak vyrazili z první pozice. Měla to však být výhoda? V cestě totiž stál hradecký Mountfield, vítěz Poháru DHL. Na otázku, jak by souboj dvou favoritů dopadl, už ale kvůli epidemii koronaviru a vládních nařízení nenajdeme.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Junioři @hokejkv 💚 | @mladeznicky_hokej

Příspěvek sdílený Karlovarský mládežnický hokej (@mladezhce), Bře 12, 2020 v 8:12 PDT

Individuálně v první části sezony zazářil především obránce Richard Záruba, který ale zvládal zaskakovat i v útoku. Výsledkem bylo parádních 38 bodů (8+30) v 35 zápasech, což bylo vůbec nejvíc mezi beky a celkově to stačilo na 7. místo mezi všemi hráči soutěže! Se 30 asistencemi pak Záruba neměl v Poháru konkurenci a stal se nejlepším nahrávačem. Odměnou za povedené výkony pak byly mladému bekovi premiéry v Chance lize a na začátku března i v nejvyšší tuzemské soutěži dospělých.

Jasnou jedničkou bílozelených mezi třemi tyčemi byl Adam Horák, jehož forma gradovala v Superpoháru. Šest zápasů, pět výher, úspěšnost zásahů jen těsně pod 95%! Osmnáctiletý mladík si těmito výkony vysloužil i novou jednoletou smlouvu na západě Čech.

Energetikům se v Poháru DHL dařilo i v týmových statistikách. Třetí místo v počtu vstřelených branek (127), čtvrté v počtu inkasovaných (89), vůbec nejlepší byli junioři co se úspěšnosti střelby týče (10,9%). V přesilových hrách měli svěřenci trenéra Eismanna úspěšnost 18,67%, což stačilo na celkové 5. místo, naopak v oslabení skončili až třináctí (83,22%).

Kanadské bodování (DHL pohár + Superpohár)