HC Energie Karlovy Vary

Už mi není dvacet, s očekáváními problém nemám, říká David Hájek

Již měsíc a půl se s týmem Energie na novou sezonu připravuje i obránce David Hájek. Chomutovský odchovanec je pro čerstvé mistry nejzkušenější záplatou prořídlých obranných řad, a ocitá se tak v zcela odlišné pozici, než v jaké do Karlových Varů přicházel před šesti lety. S navrátilcem v dresu s éčkem na hrudi přinášíme rozsáhlý rozhovor.
Davide, v Karlových Varech jste působil již v sezoně 2003/04. Co si z ní pamatujete?
Do Varů jsem tenkrát přišel na konci letní přípravy. Samozřejmě jsem patřil ještě mezi mladší hráče, neodehrál jsem tedy všechny zápasy a dojížděl jsem i na nějaké hostování. Nastupoval jsem s Frantou Ptáčkem, nebyla to špatná sezona.

Byla to ale jedna ze sezon marné snahy o postup do play off. Co myslíte, že chybělo? Fyzička to za Radima Rulíka asi nebyla...
Fyzičkou to určitě nebylo. Myslím si, že dnes se všechny extraligové kluby snaží trénovat co nejvíc a jsou na sezonu dobře připravené. Ta sezona už je pár let zpátky a já spíše než abych se ohlížel do minulosti, tak se snažím připravit na sezonu následující. Jsem takový, že se v minulosti příliš nepitvám.

Přesto se ještě vraťme zpět. Ačkoli na Vás měly Vary opci, zamířil jste po sezoně do Chomutova. Nebylo Vám to v té době líto?
Máte pravdu, byl jsem tady na sezonu plus opci. Určitě jsem si po sezoně dělal jisté naděje, že bych tu mohl i zůstat. No ale nestalo se tak a život šel dál.

Po mnoha ročnících napůl strávených v první lize jste se v posledních třech sezonách napevno usadil v kádru extraligového Kladna. Považujete to za dosud nejúspěšnější období své kariéry?
Trochu paradoxně mi pomohl už ten odchod z Varů. Odešel jsem do Chomutova a sezona tam byla skvělá. Měli jsme výborný manšaft a v play off jsme byli jediným mužstvem, které nějak víc potrápilo České Budějovice, které hrály o návrat do extraligy. Sezona vyšla výborně i mně osobně a myslím si, že od té doby jsem se každým rokem trochu zlepšoval.

V posledních třech letech na Kladně jste si prožil čtvrtfinále, předkolo i play out. Panovalo z těchto výsledků zklamání, nebo je vzhledem k možnostem považujete za maximum toho mužstva?
Na to se hodně špatně odpovídá. Například rok, ve kterém jsme hráli čtvrtfinále, zpočátku nevypadal vůbec dobře. Do půlky sezony jsme na to byli hodně špatně a pak najednou jsme chytli ohromný lauf. Do příští sezony tam manšaft zůstal stejný, ale už se to nepovedlo a letos jsme se stejným mužstvem dokonce hráli play out. Těžko tedy říkat nějaká obecná stanoviska. Na Kladně je podle mě vždy úspěch, když se tým dostane do play off. Mužstvo tam bylo dobré, příliš se neměnilo, hodně kluků jsou odchovaní Kladeňáci.

Poslední sezona pro Vás osobně musela být zvláštní. Na jedné straně účast v play out, ale i suverénně nejvyšší počet kanadských bodů, co jste kdy v extralize udělal...
Opět to byla sezona s několika zlomy. Začátek jsme měli výborný, pak přišlo hluché místo, ale ve třetí čtvrtině jsme zase hráli skvěle. Udělali jsme hodně bodů a dostali se až na páté místo. Ale konec nám zase nevycházel. Rozhodně to ale nebyla sezona, ve které bychom celou dobu byli na sestupových místech. Mužstvo hrálo dobře a z toho plynuly i ty kanadské body. Po této stránce sezonu hodnotím dobře. Jak člověk dělá body, hned si více věří.

Jaké byly Vaše motivy přestupu do Karlových Varů?
Jednoznačně kvalita mužstva. Vary hrály dva roky po sobě finále a druhý rok dokonce završily titulem, což je něco skvělého. To byl asi jeden z největších důvodů.

Při příchodu jste rovněž uvedl, že je pro Vás důležité jít do známého prostředí. Koho konkrétně si tedy z doby svého působení pamatujete?
Těch kluků je dost. Třeba Venca (Václav Skuhravý), Petr Kumstát, Pecháček (Lukáš Pech), Honza Košťál, Roman Prošek... Z mistrovství světa juniorů dále znám Jardu Kristka a maséra Libora Kuchyňu. To je skvělý člověk a v té době společně s Michalem Kábelem, který je dnes v Mladé Boleslavi, vytvořili výbornou dvojici. V týmu vytvářeli ohromnou pohodu. A jak jsem Libora teď po dlouhé době viděl, musím říct, že je pořád stejný. Samozřejmě netvrdím, že bych nikdy nešel do klubu, kde nikoho neznám. Ale takto je to pro mě určitě příjemnější.

Z nově příchozích obránců jste nejzkušenější. Nemrazí Vás trochu v zádech při pomyšlení, že přicházíte jako náhrada za jména jako Petr Mudroch, Jiří Hanzlík a především Josef Řezníček?
Vůbec ne. Myslím si, že nějakou pozici jsem si vybudoval už na Kladně. Není mi už dvacet let a je normální, že se ode mě očekává něco víc než jen zaplnění místa v sestavě. Problém s tím nemám.

A jaké jsou Vaše první pocity? Liší se třeba příprava od té kladenské?
Příprava je to opravdu dobrá. Musím říct, že jsou tu větší dávky a tréninky jsou intenzivnější. Na Kladně se například hodně jezdilo na kole a byl jsem zvědavý, jestli to tu bude stejné. Ale zvlášť teď po soustředění musím říct, že se to minimálně vyrovná. Před soustředěním mě trochu přibrzdila angína. Měl jsem trochu obavy, aby se to neprojevilo na mojí fyzičce, ale bylo to v pohodě.

Děkuji za rozhovor!