st 26.8.2020 | Daniel Kubelka, Kamila Ströerová

Honzo, nejprve přeji všechno nejlepší k dnešním 18. narozeninám. Ten nejlepší dárek přišel už včera, je to tak?
Děkuji. Bylo to hezké, ačkoliv já jsem věděl, že se to zveřejní. Mluvil jsem totiž den předtím se svým agentem, který mi říkal, že to chtějí oznámit. Psali mi už i fanoušci z města, dokonce i někdo z týmu, to mi udělalo radost. Těším se.

Už máte sbaleno?
Sbaleno ještě nemám. Čekám ještě na nějaké informace skrze odlet, vzhledem k situaci která v celém světě je. Je poněkud problém nyní do Kanady létat. Řeší to ale celá tamní liga, jelikož v každém týmu je minimálně jeden Evropan. Čekám na zprávu, že mám připravené letenky a můžu letět. Do té doby budu pořád v Karlových Varech.

Zmínil jste aktuální celosvětovou situaci, je ten odlet alespoň blíž, než byl například před týdnem?
Ano, určitě blíž je. Situace se hýbe každým dnem. Mám informace, že musím být připravený na situaci, kdy mi například ve čtvrtek řeknou, že druhý den mám odlet a musím odletět. Takhle musím být připravený. Situace je bohužel taková. Nicméně všichni to máme stejně, nemůžu se na nic vymlouvat. Naopak je to možná lepší, než se dlouho připravovat, takhle je to z "jedničky", když to tak řeknu (úsměv).

A message from Jan Bednar!

Un message de Jan Bednar! pic.twitter.com/LCEOblN2KX

— Acadie-Bathurst Titan (@ABTitan) August 25, 2020

Prozatím budete v Karlových Varech, jste dohodnutý s trenéry, že byste ještě nastoupil do nějakého zápasu?
Do odletu zůstávám, ale už mám podepsaný transfer, tudíž do žádného utkání už zasáhnout nemůžu. Počítá se ale s tím, že v nejbližší době odletím, tudíž v tom nevidím žádný problém.

Čeká vás nová výzva, zjišťoval jste si nějaké informace o městě, nebo o zemi celkově?
Ano, psal jsem si s tím druhým Evropanem (obránce Harijs Brants z Lotyšska - pozn. redakce), který tam je. Dokonce jsem mluvil i s rodinou, ve které bych měl bydlet. Všechny informace, které o městě mám, jsou pouze pozitivní. Město není velké, má asi 12 000 obyvatel, rozlohou je podobné jako Karlovy Vary, takže je hodně roztahané, ale měl bych tam mít všechno, co potřebuji. Rodina je naprosto super, nemám důvod se tam netěšit.

Máte nějaké konkrétnější představy o rodině, u které budete bydlet??
Ano, mluvil jsem s nimi v pondělí poprvé přes video. Paní mi ukazovala celý dům, místo, kde budu bydlet. Je to fakt super. Celé dolní patro domu mám pro sebe a mám tam hodně prostoru.

V jaké části Kanady se město nachází, je to spíše anglofonní nebo frankofonní část? A jak na tom jste s cizími jazyky?
Je to tak 60 na 40. Naštěstí tedy. V některých částech Kanady se mluví pouze francouzsky, což neumím ani pozdravit (smích). Další štěstí je v tom, že ti, co mluví francouzsky, umí většinou i anglicky, takže s tím by neměl být problém. Já vzhledem k rozhovorům, ať už s NHL týmy nebo s jinými lidmi, kterých jsem v angličtině absolvoval celkem dost, tak si myslím, že jsem schopný se domluvit anglicky.

Tým, do kterého míříte, má už nějakou historii, před dvěma lety vyhrál i Memorial Cup. Vnímáte nějaký tlak?
Žádný tlak si nepřipouštím. Po zkušenosti z minulého roku, kdy jsem toho na sebe nakládal zbytečně moc kvůli draftu. Jdu tam odvést co nejlepší kus práce a posunout se, abych mohl v kariéře jít dál. Cítím, že tato organizace mi maximálně pomůže a věřím tomu, že budeme mít takový tým, se kterým budeme vyhrávat spoustu zápasů.

Ve stejném týmu chytal třeba také Robert Luongo, někdejší vynikající gólman NHL, který má podobné výškové parametry jako vy. Může to pro vás být příklad, kam až se z týmu dokázal odrazit?
Má za sebou úžasnou kariéru, to bez debat. Vím, že chytal ve stejném klubu. Tlak si nepřipouštím, ale určitě by bylo fajn, kdybych to dotáhl někam, kam on.

Zmínil jste tlak. Byl po vaší premiérové sezoně, kdy jste nastoupil v 16 letech poprvé v extralize, v uplynulém ročníku větší?
Určitě. Bavil jsem se o tom jak doma s tátou, tak i s dalšími lidmi, že druhá sezona je vždycky těžší, než ta první. V první sezoně ode mě nikdo nic nečekal, dostal jsem šanci a využil jsem jí. Pak už to jelo celkem snadno. Ani jsem si neuvědomoval, že v 16 letech chytám za A-tým a můžeme klidně hrát baráž. Do zápasů jsem chodil tak, abych si je co nejvíce užil. Věděl jsem, že moc kluků takovou šanci v tak mladém věku nemá. Druhá sezona už byla o něčem jiném. Očekávání je daleko vyšší, jak od trenérů, tak od fanoušků. Vlastně od všech lidí, kteří se kolem hokeje nějak motají. Sezona byla pro mě určitě těžší.

Vnímal jste nějakou negativní kritiku na vaši stranu, která se čas od času objevila třeba i na sociálních sítích?
Ano, občas si něco přečtu, ale já ty komentáře moc nevnímám. Psychicky mě to nesvazuje. Spolupracuji s mentálním koučem, takže si myslím, že po psychické stránce žádný problém nebyl. Komentáře si čas od času přečtu, ale není to tak, že bych po každém zápase musel vlézt na Facebook a číst si všechny komentáře. To určitě ne (smích). Spíš mě zajímá, co tam nějací lidé napíšou. Udělám si na to svůj názor, ale tím to končí.

Váš otec je také bývalý brankář. Chytal ale v jiné době, kdy právě sociální sítě vůbec ještě nebyly. Jak moc vám pomáhá? Jaká je jeho role?
Bavíme se o tom, ale já mám mentálního kouče, takže po psychické stránce pracuji zejména s ním. Táta mi od malička dával a dává pořád skvělé rady. Je to skvělý učitel. Vždycky to bude můj vzor, je to můj táta. Jsem rád, že mám právě jeho, který chytal a ví o hokeji první poslední. Je to výhoda, než kdybych neměl tátu, který hrál hokej. Jsem za to rád. Chci mu za to poděkovat, protože je to skvělé, když vám někdo doma může poradit.

Tři roky jste vyrůstal nyní vedle Filipa Novotného, jaké to pro vás bylo? Vycházeli jste spolu?
S Filipem jsme spolu vycházeli v pohodě. Žádný problém jsme neměli. Obecně si nejsem vědom toho, že bych někdy měl nějaký problém s brankářem, se kterým jsem byl ve dvojici. Je to výborný brankář i výborný kluk. Odkoukával jsem od něj věci už v době, kdy jsem přišel trénovat do A-týmu. Bylo to pro mě něco skvělého. Učil jsem se od Tomáše Závorky, nebo právě od Filipa. Na oba dva jsem se díval s otevřenou pusou. Postupem času, kdy se člověk dostává do řeči s brankáři víc a víc, tak zjistí, že to jsou úplně normální lidi a dá se s nimi normálně bavit. Myslím si, že to bylo super.

Kdo byl vaším vzorem, ať už z karlovarských nebo světových brankářů?
Sleduji převážně gólmany v NHL. Nemám jeden určitý vzor, podle kterého bych chytal. Věřím tomu, že kopie nikdy nebude lepší, než originál. Snažím se chytat podle sebe, ale okoukávám nějaké věci, které momentálně brankáři dělají. I v extralize je plno výborných gólmanů, ať už to byl Dominik Hrachovina, Marek Mazanec, anebo samozřejmě Filip Novotný (úsměv).

Když jste byl malý, co rozhodlo o tom, že se také postavíte do brankoviště?
Stoprocentně táta (smích). Já jsem ani nikdy v útoku být nechtěl, zkoušel jsem to přibližně čtyřikrát a absolutně mě to nebavilo. V bráně to bylo lepší.

Do útoku vás to sice netáhlo, ale před třemi lety jste za mladší dorost vstřelil gól. Jak na tento okamžik vzpomínáte?
Vzpomínky jsou hezké. Vybavuji si to ale velice matně, už je to celkem dlouhá doba. Táta mi vždycky říkal, že až dám gól, tak se spolu můžeme o něčem bavit. Od doby, co jsem ho dal, tak jsem to od něj neslyšel, tak jsem zvědav, co si vymyslí příště (smích). Sešla se tam shoda několika různých okolností, zkusil jsem to a vyšlo to.

Hrajete dobře holí, což vašemu gólu jistě přispělo. Navíc je to trend...
V Americe nebo v Kanadě je hra holí vlastně základem. Je to tam ovlivněné také tím, že za brankou je označení, kam gólman může a kam ne. Baví mě hrát hokejkou, navíc je to opravdu potřeba. Tudíž vážně musím tuhle část trénovat. Není to tak, že bych cíleně střílel přes celé hřiště na bránu, abych dal gól. Snažím se svým spoluhráčům hokejkou pomoci.

Nelákalo vás vyzkoušet si extraligová NEJ místo Filipa Novotného?
Já jsem byl v karanténě, tak jsem si to ani vyzkoušet bohužel nemohl (smích).

Jak velkou roli hrál ve vašem hokejovém životě Pavel Kněžický?
Pana Kněžického jsem měl v mládežnických kategoriích, tak poté také v A-týmu. V Energii má za sebou obrovskou historii. Klobouk dolů, že tady tak dlouho vydržel a myslím si, že ještě nějakou dobu vydrží. Chtěl bych mu poděkovat, protože měl mě od osmé třídy, potom si mě převzal v A-týmu a udělal se mnou kus práce. Patří mu velké díky.

Nesmím ale zapomenout ani na Martina Pešouta, který mi dal obrovskou příležitost chytat za A-tým už v takhle mladém věku a poděkování patří i celému klubu za podporu, kterou jsem po celou dobu mého působení v Karlových Varech měl.

Jak moc ovlivnil Pavel Kněžický i vaši budoucnost? Přeci jen skauti komunikují také hodně s ním...
Je normální, že si týmy zjišťují informace. A od koho jiného, než právě od trenéra gólmanů v klubu. Ať už je to pan Kněžický, nebo Lukáš Mensator ze Sokolova, tak vím o tom, že jim týmy volají. Mě nezbývá nic jiného, než makat v tréninku, abych splňoval očekávání, která ode mě trenéři mají. Potom o mě budou mluvit dobře v rozhovorech. To je jediné, co já pro to můžu udělat. Makat v tréninku a čekat.

Máte nějaké indicie, které týmy měly větší zájem?
Ne. Nemám vůbec nic. Je to loterie do poslední chvíle. Člověk neví. Absolvoval jsem pár rozhovorů, takže z toho poznáš, kdo o tebe má zájem větší, kdo menší. Nedokážu ale říct, ve kterém kole půjdu, ani do jakého týmu.

Kdybyste si měl vybrat, který tým by to byl?
Nevím, nevím. Nedokážu si vybrat jeden tým. Radši bych šel do Kanady, protože tam je hokej náboženstvím. To je můj sen. Být draftovaný týmem z Kanady.

První rozhovor jsme spolu dělali ve vašich 15 letech a už v té době jste byl velmi komunikativní. Pracoval jste na tom nějak, nebo je to ve vás naprosto přirozeně?
Nic jsem si netrénoval (smích). Nevím. Když jsem byl menší, bylo u nás na denním pořádku dívat se na extraligu. Mezi třetinami jsou rozhovory, po zápasech jsou rozhovory a já jsem na všechno koukal. Nemohl jsem odejít, než to celé skončilo. Možná z toho jsem tedy něco pochytil. Rozhodně jsem to před zrcadlem netrénoval (smích). Je to jedině dobře pro mě.

Po konci kariéry by vás tedy role komentátora lákala?
Bylo by zajímavé vyzkoušet si to (smích). Jednou si to zkusím rád.

Díky za rozhovor!

To nejlepší v podání Honzy Bednáře 👌 https://t.co/9U8tPrAVGF

— HC Energie K. Vary (@hokejkv) August 25, 2020