Budu odvádět maximum, hlásí Lauko. Po zranění je hladovější
Kubo, vítejte v Karlových Varech! Jak se to seběhlo, že jste tady?Začátkem července jsem se sešel s Martinem Pešoutem. Nabídl mi, jestli bych tu nechtěl začít trénovat a pokud by to situace dovolila, tak i začít hrát. Pro mě to byla vlastně jediná možnost trénování a hraní v Česku.
Vyšel vám Boston ve všem vstříc? Byla ta jednání jednoduchá?Ta jednání určitě nějak jednoduchá nebyla, protože se musí domluvit hodně věcí.
Jak na vás působí karlovarské prostředí?Zatím dobře. Jsem tady chvilku, ale pár kluků tady znám, ať už Otu Šika, Honzu Hladonika nebo Lukáše Pulpána, který byl v Chomutově tak před sedmi roky.
Bavil jste se s někým před svým přesunem sem?Volal jsem si jen s Honzou Hladonikem, pak jsem si napsal s Otou Šikem. Jinak jsem nevolal, v tomhle smyslu jsem přišel trochu do neznáma. Jinak to je v pohodě.
📝 @jakub_lauko ✅ pic.twitter.com/PkyJO5PzSE
— HC Energie K. Vary (@hokejkv) August 17, 2020
Zaznamenal jste, jak Energie vloni hrála? Přeci jen, týmu se po delší době sezona velmi vydařila.Samozřejmě, první ligu i extraligu jsem sledoval. Viděl jsem, že ze začátku byli chvíli i první. Co vím od lidí, kteří se kolem hokeje pohybují, tak hráli dobrý hokej, rychlý a bruslivý, což mi vyhovuje. Snad to bude dobré.
Jak se těšíte na extraligu? To je zatím na Bostonu a na trenérech. Těším se hodně, to období bez zápasů je dlouhé.
Do extraligy se vracíte v jiné roli, než jste z ní odcházel. Jak vám vyhovuje, že na vás bude o něco větší tlak?Já si nějaký tlak nepřipouštím už odmala, takže to bude v pohodě. Budu tu odvádět maximum, abych týmu pomohl co nejlépe můžu.
Letos jste si prošel dost náročným zraněním. Jak to tak mladý kluk snáší?Bylo to těžké. Myslím, že kdyby to zranění bylo v jiném období, než se to stalo na tom mistrovství, tak by to bylo jiné. Samozřejmě to bylo těžké, trvalo to ještě déle, než jsem čekal. V jednu dobu jsem z toho byl takový trochu špatný, ale samozřejmě jsou v životě horší věcí a přes to se musím dostat.
Smolná sezona je za vámi. Bude teď větší hlad po úspěchu?Určitě. Byl jsem tři čtvrtě sezony zraněný, takže to nebylo nic moc. Když jsem se vrátil a zase se do toho dostal, tak se přerušila sezona. Určitě ta sezona stála za prd a přesně o to jsem hladovější.
Jak jste vnímal, že brzy po vašem návratu přerušila sezonu koronavirová pandemie?Byl to takový pech. Říkal jsem, že to byl takový hřebíček do rakve v této sezoně, protože jak jsem říkal, ta sezona nestála za nic a asi se k tomu schylovalo.
Jak jste se o konci sezony dozvěděli?Den před tím jsme hráli zápas, druhý den jsme přišli ráno na trénink a řekli nám, že se můžeme sbalit a jít domů, protože AHL řekla, že nikdo nesmí trénovat. Tak jsme se sbalili a byli doma, za nějaký týden, týden a půl nám řekli, že máme co nejrychleji odletět domů.
Jste se zástupci klubu v kontaktu?Nějaké kontakty byly, většinou o tom, jak trénujeme nebo co děláme a jestli jsme v pořádku. Zatím jsem se s nikým nebavil, co bude, jenom naposledy bylo zhodnocení sezony. Teď máme naplánovány další hovory na příští týden, takže uvidím, co bude tam.
Po návratu domů jste zveřejnil fotku sebe v roli dřevorubce. Je to něco, co zařazujete do přípravy?Spíš nějaká týdenní činnost, protože bydlíme na vesnici v lese, takže práce je hodně.
Vás pro velký hokej vychoval právě Chomutov. Jak sledujete aktuální dění, které pro Piráty není vůbec šťastné?Sleduje se mi to těžko. Vyrůstal jsem tam, byl jsem odmala v kabině áčka kvůli tátovi. Rozhodně je to trošku těžké. Bohužel se to už stalo takhle a bude těžké to změnit. Na jednu stranu je asi dobré, že se začne úplně od začátku a bude se budovat zase něco nového.
Nejen hokejový svět zasáhla zpráva o Ondřeji Buchtelovi. Jak na svého kamaráda a velkého bojovníka vzpomínáte vy?Je to pořád čerstvé, nechci si to stále uvědomovat. Znal jsem ho asi devět let, takže je to pro mě těžké. Na základní škole v Chomutově jsme spolu seděli v jedné lavici na každém předmětu, chodili jsme spolu i na střední. Je těžké na to nemyslet.
