HC Energie Karlovy Vary

V Karlových Varech jsem prožil krásných pět let, vzpomíná Ondřej Němec

V šestém utkání nejvyšší české hokejové ligy se do Karlových Varů vrátil Ondřej Němec, Martin Zaťovič a s nimi i Michal Gulaši s Marcelem Haščákem a s celým týmem brněnské Komety. Karlovarští sice Brno razantně přestříleli, na body jim to však nestačilo. Právě první jmenovaný se podílel na zisku karlovarského titulu v sezoně 2008/2009 a svou vyrovnávací brankou proti Slavii se mohl dotknout mistrovského poháru.

Ondro, ze západu Čech si odvážíte tři body, jak hodnotíte průběh zápasu?
Nejdůležitější jsou pro nás tři body. Byl to pro nás těžký zápas, jelikož tu Brno dlouho nevyhrávalo. Výkon, který jsme podali, tak nebyl úplně ideální. Představovali jsme si to trochu jinak. Karlovy Vary hrají rychlý hokej, mají tu mladé kluky, kteří jsou hodně aktivní na ledě a hrají agresivní hokej. Jsme rádi, že si odtud vezeme tři body domů a budeme se připravovat na další zápas.

Očekávali jste, že Energie s vámi bude celý zápas držet krok?
Věděli jsme, že Vary odehrály dobré zápasy. Na domácím ledě se jim podařilo zvítězit nad Olomoucí. Sice proti Třinci inkasovaly sedm gólů, i tak výkonnostně na tom nebyly vůbec špatně. Samozřejmě, když to tam padá, tak to tam padá. Kdybychom dříve odskočili, vstřelili bychom dva nebo tři góly, tak by zápas možná vypadal trochu jinak. Bylo to pro nás těžké utkání, ale máme vybojované tři body, a to je nejdůležitější.

Karlovy Vary vyslaly na Vejmelku čtyřicet osm střel, zatímco vy jste vystřelili pouze dvaadvacetkrát…
My jsme trošku takové hračičky, spíše hledáme ještě dalšího hráče. Energie všechno hází do brány. Musíme na tom více zapracovat, více střílet třeba i od modré čáry a více se tlačit do brány. Nemůžeme hledat pořád dalšího spoluhráče.

Za Energii jste několik let hrát, jaké jsou vaše pocity po tomto utkání?
V Karlových Varech jsem prožil krásných pět let. Byl tu skvělý tým, vyhráli jsme titul, byli jsme vícemistři. Trochu mě mrzí, že Vary jsou tam, kde jsou. Bohužel je to dané situací, která zde je, samozřejmě i peněz by se hodilo více, aby tým mohl být kvalitnější. Mám odtud krásné vzpomínky, vždy se sem rád vracím, protože tu mám kamarády. Jsem samozřejmě rád, že jsme vyhráli. Kluků mi je i trošku líto, ale nyní jsem na druhé straně.

Do Komety přišel i Martin Zaťovič, byla to náhoda, že jste se takto sešli v jednom týmu?
Nevím, jestli přímo náhoda. Se Záťou se známe nějakých 15 let, tak jsem rád, že se také vrátil do Brna a že můžeme hrát spolu. V Karlových Varech jsme spolu prožili krásná léta, stejně jako v nároďáku. Když jsem se dozvěděl, že se s ním jedná, tak jsem ho trošku přemlouval, aby se vrátil domů. Myslím si, že je stejně spokojený jako já.

Jak jste říkal v Karlových Varech jste prožil mistrovskou i vícemistrovskou sezonu, jak se vám do těchto končin vrací?
Jedině dobře. Jak jsem už říkal, prožil jsem tu krásných 5 let. Když jsem nastoupil, tak to nebylo úplně ideální, ale následně jsme zažili tři fantastické roky. Jeden rok jsme hráli play-off, druhý rok jsme prohráli ve finále a třetí rok jsme vyhráli titul. Poslední sezonu, kterou jsem zde strávil, tak se otevírala nová hala. Všichni jsme byli natěšení, ovšem první sezona v KV Aréně se nám nepodařila. Dlouho jsme bojovali, abychom se nakonec nedostali do baráže. Na Karlovy Vary vzpomínám jen v dobrém, mám tu kamarády, já i má rodina jsme tu byli spokojení, a to je pro mne to nejdůležitější.

V sezoně 2008/2009 v posledním finálovém zápase se vám podařilo vstřelit vyrovnávací branku, vzpomínáte si na ni?
Myslím si, že zbývalo poslední deset minut do konce zápasu. Hráli jsme přesilovou hru, myslím si, že Petr Kumstát mi přihrával od mantinelu na modrou čáru a Venca Skuhravý stál na brankovišti a v brance stál Dominik Furch a já jsem ho prostřelil. Byla to velká euforie, protože jsme v zápase prohrávali po nějakých deseti nebo dvanácti minutách 0:3. Pořád jsme věřili, že zápas nakonec otočíme. Trenér Paleček nám po první třetině řekl, že nám věří, přesto, že se nám nepovedl vstup do zápasu, tak věřil, že se nám podaří zápas otočit. V týmu tenkrát byla velká síla, fungovalo úplně všechno, tam hořela i voda. Od první branky, kterou vstřelil myslím, že Marek Melenovský, tak jsem věřil, že zápas nakonec zlomíme na naší stranu. A potom dal Pecháček svůj zlatý gól a byla to neskutečná euforie (úsměv).

Karlovarský tým je nyní složen z mladých hráčů, nikoliv z velkých jmen. Jak hodnotíte jejich hru vy, jako zkušený obránce?
Mladí kluci jsou hodně tvární. Nemůžou hrát nějaký moc technický hokej, naopak bruslí a jsou agresivní, tlačí se do brány. Řekl bych, že plní to, co jim pan trenér Tlačil nastavil jako taktiku. Nemyslím si, že v neděli hráli špatně. Doufám v to, že nespadnou do baráže a že tahle sezona bude pro ně trochu klidnější. To město, ti fanoušci, kteří za mojí éry tu hokej podporovali hodně, samozřejmě i nyní, kdy se několik let Varům nedaří, tak pořád chodí a Energii podporují. Věřím v to, že Energie zůstane na mapě extraligových týmů.

Nastupoval jste v KHL a nyní jste zpět v extralize, je mezi těmito ligami radikální rozdíl?
KHL je o trochu více techničtější. Rusové jsou obrovské hračičky, stále se hraje na velkých hřištích, přitom ve světě je nyní trendem hrát na menších. Řekl bych, že je hokej tam i maličko rychlejší. Najdou se super zápasy, ale zase jsou i utkání, které nepatří do druhé národní české ligy.

Díky za rozhovor!

Související články

Reportáž | ne 25.9.2016

S Kometou rozhodla druhá třetina