HC Energie Karlovy Vary

V útoku? Tam jsem skoro pořád, směje se obránce Kloz

K a r l o v y  V a r y - Urostlý bek Vojtěch Kloz bezesporu patří mezi největší naděje karlovarského hokeje. V posledních dvou sezonách se řadil mezi nejproduktivnějšm obránce juniorské extraligy a svoji lásku k útočení potvrdil i během našeho rozhovoru. Kromě angažmá v Sokolově a Kadani už mladý obránce přičichl i zámořskému hokeji, když sezonu 2003 - 2004 strávil v kanadské juniorské lize. O svých zkušenostech, zážitcích i přáních do budoucna hovoří v profilujícím rozhovoru.
Kde jste s hokejem začínal, kdo vás k němu přivedl a v kolika letech to bylo?
K hokeji mě, asi jako každého, přivedli rodiče. Začínal jsem tady v Karlových Varech a hraji zde pořád. Akorát jsem si na rok odskočil do juniorské ligy do Kanady. Ještě jsem měl pár hostování, hostoval jsem v Sokolově a v Kadani, ale jinak jsem pořád zde ve Varech.

Pamatujete si na svůj první gól?
První gól si moc dobře pamatuji, to byl asi ten nejhorší, který jsem kdy dal (smích). Vzpomínám si, že to bylo proti Mostu a snižoval jsem na 1:8. Byl to takový čestný úspěch.

Zkoušel jste relaxačně nebo i závodně jiné sporty než hokej?
V deseti letech jsem zkoušel ještě fotbal a jinak spíše relaxačně si rád zahraji tenis.

Který trenér Vám v hokeji nejvíce naučil?
Nejvíc mi dal asi trenér Antonik, který mě trénoval od sedmé třídy přes dorost až po juniory. Ten mi asi hodně pomohl v mojí kariéře.

Nelákalo vás jako obránce někdy se postavit do útoku?
Tam jsem skoro pořád… (smích) Já hodně vyjíždím dopředu, občas to sice nevyjde, ale s tím se musí počítat. Preferuji takovou útočnou obranu.

A do obrany jste se odmalička stavěl sám, nebo vám ten post určili trenéři?
Já jsem byl vždycky nejvyšší, takže jsem hrál v obraně. A asi bych to neměnil, jsem s tím spokojený.

Čeho byste chtěl v hokeji dosáhnout, máte nějaký sen?
Dřív jsem si přál, abych se do dvaceti let dostal tady do áčka. To se mi jakž takž podařilo. Teď bych se tu chtěl udržet, dostat se do základní sestavy a hrát první nebo druhou lajnu. To je to, co bych si teď přál.

Kdo je v hokeji vaším vzorem?
Líbí se mi, jak hraje Pavel Kubina.

Jednu sezonu jste strávil v Kanadě, můžete pohovořit o tomto angažmá?
To zámořské angažmá jsem odstartoval na konci sezony, kdy jsem hrál v dorostu. Asi na tři měsíce jsem odlétl do Ameriky, kde se mi to myslím docela povedlo. Poté jsem byl draftovaný do Ontario Hockey League, kde už to tak slavné nebylo. Narazil jsem na špatného trenéra. Byl jsem tam ještě s jedním Evropanem a ten trenér nás nijak zvlášť neměl v oblibě, neměl v nás důvěru, takže náš příliš nestavěl. Ale určitě to byla cenná zkušenost. Naučil jsem se cizí řeč, vyzkoušel si jiný styl života. Ale určitě bych neměnil.

Lišil se i nějak styl hokeje?
Je to podstatně tvrdší než tedy. Kluci tam hodně nahazují puk a pak za ním jdou jako buldoci.

Na hostování jste působil v Kadani i v Baníku Sokolov. Mohl byste nějak porovnat extraligu juniorů, první ligu a druhou ligu?
V druhé lize působí hlavně starší hráči, kteří tak rychle nebruslí. Juniorská liga je tedy rychlejší. Jinak je to podobné. Mezi první a druhou ligou už je velký rozdíl, je to docela skok. Hrají tam šikovní, rychlí kluci.

Máte už s vedením jasno o vašem působení v nové sezoně? Počítá se opět s hostováním v nižší soutěži?
Jsem tu jako osmý obránce a nejspíše bych měl mít i střídavý start v Kadani. Tady budu hrát, když někdo onemocní nebo se zraní.

Jak jste na tom se školou?
Já už mám školu za sebou. Naštěstí. Skloubit hokej a školu ale bylo těžké, přece jenom jsme hráli hodně zápasů, tréninky byly dopoledne… Šlo o to, abych se s učiteli uměl domluvit. Někteří měli rádi sportovce, takže to bylo dobré.

Jak se vám líbí letní příprava a jak byste jí odlišil od té v juniorech?
Letní přípravu nemá rád asi nikdo. Já bych to nijak nerozlišoval, makat se musí všude. Je to prostě dřina.

A jaká je vaše oblíbená činnost, a kterou naopak nemusíte?
Nejraději hraji fotbal a vůbec všechny kolektivní hry. Menší problémy mi dělá běhání a cvičení obratnosti, ale chápu, že je taky potřebuji.

V týmu patříte k mladíkům, jak si rozumíte se staršími hráči?
Myslím, že tu máme skvělou partu. Všichni si rozumíme, nejsou tu žádné rozbroje. Zkušenější hráči nám mladým rádi poradí.

Jaké máte koníčky, co děláte ve volném čase?
Volný čas nejraději trávím s přítelkyní. Jmenuje se Dominika. A když nejsem s ní, tak mám doma playstation.

Jaká je tedy vaše oblíbená hra na „plejstejšnu“ ?
Střílečky všeho druhu. To je dobré na odreagování (smích).

Sledujete hokej v televizi? A co fotbal, těšíte se na mistrovství?
Na hokej se určitě dívám. Na mistrovství se také těším, samozřejmě budu fandit našim a doufám, že to dotáhnou co nejdál.

A jak si myslíte, že dopadneme?
Myslím, že do toho finále bychom mohli dojít.

Sledujete stránky www.hokejkv.cz ?
Sleduji to. Rád si pročítám rozhovory a otázky na vedení, kde je to občas někdy hodně zajímavé (smích).