Závorka: Ať chytá ten, který má větší formu
Tomáši, gratuluji k první letošní vychytané nule. Jak moc si ji ceníte?
Děkuji, cením si ji moc. Důležitější jsou však tři body, které jsme dneska vybojovali. Byl to hrozně důležitý zápas, pro mě nebyl lehký. Věděl jsem, že může rozhodnout jedna branka, proto jsem musel být maximálně koncentrovaný po celý zápas. Musím však poděkovat spoluhráčům, kteří mi svou obětavostí neskutečně pomohli, především v oslabeních.
Vy jste se vrátil do branky po dlouhé době, jak jste se cítil?
Já naskočil do branky vlastně už v Boleslavi. Nečekaně jsem tam šel už asi v šesté minutě. Bylo to buď a nebo. Dostali jsme bohužel bůra, což mě hrozně mrzí. Proti Slavii jsem dostal důvěru já a jelikož jsem se na trénincích cítil dobře, ničeho jsem se neobával.
Jaké jste měl myšlenky v době, kdy chytal Vladislav Habal?
Po loňské sezoně to byl pro mě docela nezvyk. My jsme po pauze hráli sedm zápasů a udělali pouze sedm bodů. Proto za mnou trenéři tehdy přišli s tím, že do branky půjde Vláďa. Byli s mými výkony spokojení, ale chtěli týmu dát nějaký nový impuls. Vláďa naskočil a chytal parádně, takže nebylo co měnit. Já podával na trénincích stoprocentní výkony a věřil jsem, že se do branky dřív nebo později vrátím.
Vychytanou nulou jste si znovu řekl o post jedničky, souhlasíte?
Loni jsem sice nastoupil do všech dvaapadesáti utkání, přesto nerad rozlišuji brankáře na jedničky a dvojky. Jsem rád, když jde do branky ten, který působí na tréninku jistěji a který má větší formu. Proto jsme tady dva, abychom se během sezony prostřídali.
Co dle vás rozhodlo utkání ze Slavií?
V první třetině měl velkou šanci Tomáš Divíšek, ale byl naštěstí více zaskočený než já. Za normálních okolností bych tam už klečel na kolenou. Když jsem viděl tu jeho šanci zpětně na kostce, musel jsem se smát. Nikdo z nás to očividně nečekal. Naštěstí mě napálil do břicha. Také jsme ubránili přesilovku pět na tři, což považuji za důležitý okamžik. Celkově však myslím, že jsme byli po celý zápas lepší a aktivnější. Naše vítězství tak vnímám jako zasloužené.
Jaké pokyny jste od trenérů dostali před třetí třetinou?
Já se přiznám, že úplně nevím, protože to naplno neposlouchám. Spíše se soustředím na svůj výkon a vybavuji si předchozí situace. Snažím se hlavně odpočívat. Pokud nám trenéři ukazují, jak bránit oslabení, vnímat musím. Ale ostatní taktické pokyny jdou mimo mě.
Dostali jsme gól, který však neplatil. Byl jste si ihned jistý, že platit nebude?
Jistý jsem si nebyl vůbec. Popravdě jsem ani nevěděl, že puk skončil v síti, jelikož jsem tu střelu cítil na betonu. Hledal jsem proto kotouč někde v rohu. Naštěstí tam došlo ke kontaktu s protihráčem. Myslím, že to byl Jirka Doležal, který mi zavadil o nohu a já tím pádem nemohl plnohodnotně zakročit. Jsem rád, že si toho sudí všimli a branku neuznali.
Jak jste prožíval naši neuznanou branku? Měl jste třeba náznaky od spoluhráčů, že branku Petr Koblasa zasáhl rukou?
Přiznám se, že jsem to vůbec neřešil. Já se zabývám pouze věcmi, které se dějí před mou brankou a to, co se děje před tou druhou, je z mého pohledu něco navíc. Stejně naši ofenzivní hru neovlivním, takže ji skutečně neřeším. Viděl jsem celou situaci až zpětně na kostce, kde bylo jasně vidět, že to tam Péťa hodil rukou. Naštěstí se pak splašil Hrouda a utkání rozhodl v náš prospěch.
Děkuji za rozhovor.
Související články
