Zpověď: Jan Tomeček
Kdy jste začal hrát hokej a jak jste se k němu dostal? Bylo mi asi pět let, když jsem začal hrát v Milevsku. K hokeji mě přivedl táta, protože on hokej hrál.
Co byste dělal, kdybyste se nestal hokejistou? Ty bláho... Když jsem se tenkrát rozhodoval, tak si už nevzpomenu, mezi čím jsem váhal. Teď bych zkusil možná i tenis, zřejmě bych byl někde u sportu.
Co vás na hokeji nejvíc baví? Ta rychlost. Když srovnám hokej s fotbalem, tak je jednoznačně hokej rychlejší, tvrdší. Není rozhodnuto do poslední vteřiny zápasu, všechno se může změnit, ale v tom fotbale je to takové pomalejší.
Kam povedou vaše cesty po skončení profesionální kariéry? Rád bych u hokeje zůstal, třeba jako asistent trenéra, nebo cokoli jiného v této oblasti.
S kým si v kabině nejvíc rozumíte? S kým sedíte v šatně? Tím, že je v týmu i můj brácha, tak si nejvíc rozumím s ním. Sice vedle sebe nesedíme, ale jsme si logicky nejbližší. U sebe mám Vláďu Sičáka.
Co obvykle děláte ve volném čase? Ve svém volném čase rád jím, spím a válím se (smích).
Prozraďte jednu svojí dobrou a špatnou vlastnost.., Ty bláho... Když hodně zapřemýšlím, tak jsem někdy urážlivý, ale jinak jsem hodný, a to si myslím, že je ta dobrá vlastnost (úsměv).
Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití? Slaďárny jsou docela dobré k pití, ale to úplně nepiji, nejraději mám čistou vodu. Nerad se přiznávám, ale někdy si dám kachničku s knedlíkem (smích).
Máte nějakou hokejovou přezdívku? Buď jsem Sumec a nebo Tomís.
Čeho byste chtěl v životě dosáhnout, nejen v oblasti hokeje? Chtěl bych, aby moji známí a má rodina na mne byla pyšná, abych jim nedělal ostudu (úsměv).
Díky za rozhovor!
