HC Energie Karlovy Vary

Chci se zlepšovat trénink od tréninku, říká obránce Kamil Černý

Do přípravy HC Energie se v pondělí společně s dalšími mladými hráči zapojil dvaadvacetiletý obránce Kamil Černý. Jak prozrazuje v našem rozhovoru, svojí hokejovou kariéru započal v Táboře, před třemi lety však jihočeskou rovinu vyměnil za úpatí Krušných hor. Zúčastnil se dvou prvoligových finále v Chomutově, kde si jej také vyhlédli zástupci Energie. Do jejího základního kádru se perspektivní obránce pokusí v následující sezoně probojovat.
Můžete říct odkud pocházíte a jaké byly vaše hokejové začátky?
Narodil jsem se a bydlím v jedné vesnici blízko Tábora. V Táboře jsem také začínal s hokejem, ke kterému mě asi jako každého kluka přivedli rodiče. Odtud jsem se v osmé třídě dostal do Budějovic do dorostu. Tam jsem hrál asi pět let, později za juniory a střídavě i v áčku.

V kolika letech jste se usadil na postu obránce, nelákalo vás nikdy útočit?
Myslím, že jsem v obraně hrál od začátku. Nikdy jsem to v útoku nezkoušel a ani toho nijak nelituju. Řekl bych, že umím hrát i dopředu. Podpora útoku mi nikdy nebyla cizí. Pro každého beka je ale základem dobře bránit.

Hokejové mládí až do juniorského věku jste strávil na jihu Čech. Jaké okolnosti nakonec vedly k vašemu přesunu do Podkrušnohoří?
Když jsem končil v juniorech, tak v Budějovicích se sice hrála první liga, ale tým tam byl extraligový (sezona 2004/05, pozn. red.). Hráli tam tři obránci z NHL. Takže v kádru pro mě místo nebylo. Zájem ale projevil Chomutov, domluvili jsme se na nějaké zkoušce, po které jsem dostal smlouvu a už jsem tam zůstal.

Podle počtu bodů jste v Chomutově zřejmě dostával dost prostoru, musel jste tedy být spokojený.
Abych se přiznal, tak v prvním roce jsem čekal míň prostoru. Byli jsme tam tři mladí obránci a z toho dva jsme se dostali mezi osm stálých beků. Začínal jsem ve čtvrté obraně a na konci sezony jsem hrál už i přesilovky. V druhé a třetí sezoně to bylo také v pohodě.

Chomutov hrál v posledních dvou sezonách dvakrát finále, ale ani v jednom případě nedošel až k vrcholu. Jak jste to vnímal jako hráč?
Až v letošní sezoně bylo ze strany vedení oficiálně vyhlášeno, že jdeme na postup. Předtím se s postupem příliš nepočítalo. Myslím si, že nejblíže postupu jsme ale byli loni, kde se hrálo bez baráže a vítěz 1. ligy postupoval přímo. Od extraligy nás tenkrát dělil jeden gól. Vedli jsme 2:1 na zápasy, a trochu nešťastně jsme ten čtvrtý zápas prohráli v prodloužení. Byl to jediný zápas, který jsme v celém play off doma prohráli a ten nás stál postup.

Naopak letos jste ve finále prohráli celkem jednoznačně, byla Boleslav opravdu o tolik lepší?
Výsledek 4:0 vypadá docela krutě, ale myslím si, že jsme si ho nezasloužili. Tak už to ale v hokeji chodí. Sejde se mnoho maličkostí, nemáte štěstí v přesilovkách a zrovna přesilovky rozhodovaly celou sérii a vlastně celé play off. Předtím nám šly, ale ve finále nám vůbec nevycházely. Musím ale přiznat, že Boleslav o ten kousek lepší byla.

Kdy jste se dozvěděl o zájmu Karlových Varů?
Pokud mám správné informace, tak mě Vary už nějaký čas sledovaly, jak v této tak v minulé sezoně. Letos někdy na konci přestupního termínu se domluvily s Chomutovem na střídavém startu v případě zranění obránců. Když jsme s Chomutovem vypadli, tak už jsem zde začal trénovat a byl jsem připravený, kdyby se náhodou někdo zranil.

Asi jako pro všechny musel i pro vás být postup Energie do finále překvapením.
Před sezonou mě určitě nenapadlo, že na konci tady budu s nima... a ještě k tomu ve finále! Myslím si, že ten tým se zde v posledních letech ustálil, moc se neměnil a proto došel tak daleko. Podobné to bylo i v Chomutově, určitě je to lepší, než když se každý rok mění půlka kádru. Pro Vary je to určitě obrovský úspěch. Kluci nekoukali nikam moc dopředu, vždy jenom na ten zápas, co je právě čekal, a snažili se dotáhnout to co nejdál. Nakonec to vyšlo až do finále, kde jim možná chyběla trocha štěstí.

Znal jste se před vaším příchodem s někým z karlovarské kabiny?
Osobně jsem se neznal s nikým. Extraligu jsem samozřejmě sledoval v novinách nebo v televizi, takže jsem je znal od vidění. Když jsem tu pak v průběhu finále trénoval, tak jsem se se všema poznal a teď už mám jednodušší, nejdu nikam do neznáma.

Už máte s trenéry a vedením jasno, jak by pro vás měla příští sezona v Karlových Varech probíhat?
Určitě to nebudu mít jednoduché, o místo se budu muset poprat. Budu se snažit, ale jestli to vyjde, to ukáže až čas. Zatím to vypadá tak, že budu pendlovat mezi extraligou a první ligou.

Jaké máte ve své hokejové kariéře cíle?
Každý kluk má určitě cíle nejvyšší, bývá to NHL, ale zrovna v mém případě to neplatí. Já se snažím zlepšovat se sezonu od sezony, trénink od tréninku. Uvidíme, kam až to dotáhnu.

Můžete závěrem prozradit něco ze svých koníčků?
Na ostatní záliby moc času není, trénuje se poměrně dost. Hlavně to je ale fotbal, tenis a obecně sport.

Díky za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.