ne 25.8.2019 | David Sokol

„Určitě je to pro náš tým dobrá vizitka, přijeli jsme sem vyhrát, jeli jsme sem vlastně asi čtyři hodiny,“ neskrývá radost ze zlata kapitán vítězného Mountfieldu Petr Poppel. „Náš cíl bylo vyhrát první dva zápasy, což se povedlo. Ten první nás nakopl a druhý se nám sice v první třetině proti Varům moc nedařil, ale pak jsme mákli jako tým a dotáhli to do finále, které jsme si pohlídali až do konce. Skvělý týmový výkon, moc nás to těší“ popisuje celý průběh turnaje z pohledu Východočechů.

Velkou roli v úspěchu Hradce Králové hrála také důkladná videopříprava v průběhu turnaje. „Trenér nám ukazoval videa z dřívějších zápasů a co jsme dělali špatně, měli jsme to propracované. Skoro každý den jsme chodili na videa, trenér si nás bral po lajnách a dělali jsme rozbory,“ přibližuje Poppel.

A jaký zápas byl pro turnajové šampiony tím nejtěžším? „Asi ten proti Varům, kdy jsme první třetinu hráli špatně. Vůbec jsme se na to nepřipravili, před zápasem byly samé srandičky a pak se nám taky začátek nepovedl. O první přestávce nás trenér seřval a druhou a třetí třetinu jsme se už semkli jako tým.“ Pro příští rok se pak Petr Poppel při zemi nedrží. „Když nás pozvou, tak určitě budeme chtít obhajobu titulu,“ konstatuje s úsměvem.

Stříbro pak jako jediný cenný kov putovalo do Německa, na pomyslný prostřední stupínek se postavil výběr Kolína nad Rýnem pod kapitánským vedením Nicka Aichingera. Zpočátku to se Žraloky vypadalo slibně, oba skupinové zápasy vyhrál, ovšem v závěrečném boji o zlato se německy přesný stroj zadrhl. „Rozhodně pro nás je smolné, že jsme poprvé na turnaji prohráli až ve finále, bojovali jsme tvrdě, ale oni byli prostě o kousek lepší. Vůbec se nám nedařilo dát gól, oni na tom byli lépe a rázem bylo skóre 0:2, 0:3… Zkoušeli jsme odvolat brankáře, ale tím jsme si nepomohli a nevyšlo to,“ hodnotil zápas Aichinger.

Přesto však kolínský rodák neztrácel dobrou náladu. „Loni jsme v naší lize skončili taky druzí, takže hádám, že to už je taková naše tradice,“ žertoval s ohledem na umístění svého celku. „Vždycky je zábava hrát proti českým týmům, oni totiž hrají víc do těla než týmy v Německu, ale to mě baví,“ dodává. Věří, že by to příští rok mohlo hokejistům od hranic s Nizozemskem a Belgií na Hejtmanském poháru vyjít na zlato? „Možná, budeme se snažit,“ uzavírá s úsměvem.

Po loňském triumfu se domácí Energie tentokrát v boji o titul neangažovala, přesto z toho cenný kov byl. Po nesmírně dramatickém klání s Mladou Boleslaví, v němž nebylo až do poslední minuty nic jisté, se totiž mohli karlovarští junioři těšit alespoň z bronzu.

„Úplná spokojenost to není, mysleli jsme na titul,“ hodnotil výsledek turnaje domácí lodivod Vít Jiskra. „Bohužel, zápas s Hradcem jsme ztratili v poslední třetině, kdy jsme dostali gól minutu před koncem a v nájezdech jsme přišli o finále.“ Přesto však přišla pro něj i celý tým úleva během finálové neděle. „Dneska jsme to naštěstí urvali, i když to byl boj, druhou třetinu jsme si hodně zavařili, a ten bronz jsme vybojovali, za což jsme rádi“

Právě zápas o třetí místo byl tím vůbec nejdramatičtějším, jaký byl za celý šampionát k vidění, energetici totiž během pouhých deseti minut druhé třetiny přišli o čtyřbrankový náskok. „Snažili jsme se to uklidnit, abychom zase začali hrát. Týmově jsme to stmelili a nakonec se nám podařilo vstřelit vítězný gól na 6:5. Díky bohu za to,“ popisoval nervy drásající show na ledě Jiskra, kterou nakonec zásluhou Richarda Záruby domácí čtyři minuty před koncem strhli na svou stranu.

Právě tento turnaj byl pro osmnáctiletého forvarda Karlových Varů tím prvním s céčkem na dresu, jaký to byl pro Víta Jiskru pocit? „Poprvé jsem zvedal pohár, ale že by to byl nějaký extra pocit, to asi ne,“ usmívá se.

Jak kapitán vítězného Mountfieldu, tak jeho kolega z Kolína, v poturnajových ohlasech také vyzdvihují kvalitu organizace Hejtmanského poháru v Karlových Varech. „Organizace byla skvělá, měli jsme výborný časový rozvrh zápasů a mohli jsme si mezi zápasy odpočinout,“ chválí si Nick Aichinger. Zato Petr Poppel má však trochu jiné priority. „Spokojenost s organizací určitě je, dobře nám tu vařili,“ směje se. „Dostávali jsme každý den ovoce, měli jsme vody... Bylo to všechno dobře připravené,“ uzavírá.

Konečné pořadí

1. místo Mountfield HK - nejužitečnější hráč Petr Poppel
2. místo Kölner EC - nejužitečnější hráč Luis Üffing
3. místo HC Energie Karlovy Vary - nejužitečnější hráč Vít Jiskra
4. místo BK Mladá Boleslav - nejužitečnější hráč Tomáš Dlask
5. místo Piráti Chomutov - nejužitečnější hráč Richard Běhula
6. místo Jungadler Mannheim - nejužitečnější hráč Roman Zap

Více o průběhu turnaje zde.