Hladonik: Hrát proti Varům? Nevěděl jsem, kde mi hlava stojí
Honzo, vítejte v Energii. Máte za sebou úvodní, poněkud atypické tréninky. Jak jste si je užil?
Začátek je vždy takový těžší. Trenéři nás s tím obeznámili, že tento týden to bude spíš na zapracování tak, aby se nikomu nic nestalo. Máme za sebou úvodní dva tréninky (rozhovor proběhl v úterý – pozn. redakce), ale ta tvrdší práce ještě určitě přijde.
Od skončení sezony uběhly skoro dva měsíce, netrénovali jste. Těšil jste se na ty tréninky?
Samozřejmě, že ano, ale neřekl bych, že jsme dva měsíce netrénovali. Myslím si, že každý se nějak hýbal, protože třeba já osobně, kdybych se tak dlouhou dobu nehýbal, tak mě tělo bolí mnohem více než kdybych se dva měsíce hýbal.
Jak konkrétně jste se připravoval?
Po sezoně jsem si dal úplný oddych na dva týdny. Možnosti samozřejmě nebyly takové, jako by byly za normálních okolností. Hodně jsem jezdil na kole, běhat jsem moc nechodil, ale zato jsem chodil po horách nebo jsem cvičil doma.
Celou kariéru jste odehrál na východě republiky, nyní jste se přestěhoval až na druhý konec do Karlových Varů. Jaké bylo stěhování?
No, tak dál už to asi nešlo (smích). První týden jsem tu zatím na penzionu, takže jsem si zatím moc věcí nebral. Některé víkendy budu jezdit domů, takže to pořádné stěhování přijde až později v červenci.
Už jste se tu stihl aspoň trochu zabydlet, podíval jste se už do města?
Byl jsem dvakrát v obchodě, to je zatím všechno (úsměv). Do města jsem se zatím nedostal, ale určitě i na to přijde čas.
Když jste tu podepisoval smlouvu, tak jste říkal, že se Vám hodně líbil útočný styl Karlových Varů. Byl to tedy jeden z hlavních důvodů, proč jste se rozhodl přestoupit právě sem?
Byl to ten hlavní důvod. Myslím si, že spousta lidí mi dá za pravdu, že Vary hrají hodně atraktivní hokej, ten styl je mi hodně sympatický. Pamatuji si, když jsem ještě loni hrál za Třinec, tak Energie přijela k nám a prohráli jsme 1:6. Já jsem pořádně nevěděl, kde mi hlava stojí.
Statisticky se Vám dařilo ve Frýdku, kde jste sbíral takřka bod na zápas, ale v Třinci to nebylo úplně ono, i s ohledem na čas na ledě. Mohl to být i to další důvod pro přestup do Karlových Varů?
Určitě to roli hrálo, ale nechtěl bych, aby si někdo myslel, že jsem ukřivděný, tak to vůbec není. Já jsem šanci v Třinci dostal, tu jsem nevyužil, a proto jsem potom už nedostával tolik prostoru, což bylo vidět i na statistikách.
Jednu sezonu jste odehrál i v zámoří v kanadské juniorce. Co Vám to přineslo?
Dalo mi to spoustu zkušeností, a to nejen do života. Naučil jsem se jazyk, zažil jsem si ten pocit, kdy jsem byl poprvé mimo domov. Bydlel jsem tam u rodiny, kde se o mě postarali a nic mi nechybělo. Byla to pro mě super zkušenost do života.
V jednom rozhovoru jsem četl, že jste tam začal i více řešit životosprávu…
Ne, že bych to předtím neřešil, ale nějak jsem se o to víc nezajímal. Samozřejmě jsem věděl, že je rozdíl, jestli si dám před zápasem hamburger nebo těstoviny. U rodiny, kde jsem bydlel, tak paní, co se o mě starala, tak dělala kuchařku v mateřské školce a ta o výživě věděla hodně. Snažila se nám připravovat stravu, kterou sportovec potřebuje pro to, aby podal dobrý výkon.
Vy jste hráč spíše menšího vzrůstu, neměl jste s tím problém v kanadském hokeji?
To bych úplně neřekl. Větší problém byl s tím, že nejsem úplně silový typ hráče. Prodělal jsem tam otřes mozku i nějaké další zranění. S výškou tedy problém úplně nebyl, byla to ale pro mě určitě nevýhoda.
Bavili jsme se o útočném stylu Energie, ale jak byste se popsal vy sám osobně?
To je strašně těžká otázka. Myslím si, že jsem celkem dobrý bruslař a umím bojovat o puky v rozích. Asi bych to spíš ale nechal na fanoušcích, ať si o mně udělají obrázek sami.
Jaké bude mít Jan Hladonik ambice do nadcházející sezony?
Z týmového hlediska bych určitě chtěl minimálně zopakovat tu loňskou sezonu. Můj osobní cíl je pak dostat se do týmu a udržet se v něm po celý rok, protože doteď jsem pořád lítal mezi Chance ligou a Extraligou. To je pro mě hlavní cíl.
